Byť se v červenci dařilo českým stavařům nepatrně lépe než v červnu, celkový objem stavební produkce zůstává hluboce pod čísly z loňského roku. Meziroční pokles zpomalil z červnových -11,8 procenta na -10,4 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).
„Červenec bohužel letošní bilanci příliš nevylepšil. Kromě pozemního stavitelství se propadlo i inženýrské, to znamená, že nejenom menší firmy, ale i ty větší už začínají pociťovat důsledky různých omezení,“ uvádí vedoucí oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ Petra Cuřínová.
Zdroj: ČSÚ
Do pozemního stavitelství spadají domy, byty či kanceláře, kdežto inženýrské tvoří zejména výstavba dopravní infrastruktury. Produkce inženýrského stavitelství se držela nad loňskými čísly až do května, v červenci však poklesla meziročně o desetinu, což je letos zatím nejhorší výsledek.
Stavební zákon míří do finále, souboj o kritizovanou normu rozhodnou poslanci |
„Zatímco průmysl má své dno již za sebou, české stavebnictví ho se zpožděním dobíhá. Vzhledem k tomu, že hodně firem své investice pozastavilo, bude se sektor z koronavirové krize vzpamatovávat dlouho,“ říká analytička Komerční banky Jana Steckerová.
Na slabém červnovém srovnání se pak kromě koronaviru podepsal také fakt, že loňský červen byl pro stavebníky nejúspěšnějším od roku 2000. „Nepomohlo ani počasí, letošní červen byl nejdeštivější z posledních 60 let,“ říká Cuřínová. Situace ve stavebnictví se však zhoršuje už od vyhlášení nouzového stavu v březnu.
„Firmy hlásily omezení provozu, spíše ty menší. Stěžovaly si, že jim odjeli zahraniční pracovníci, zejména na Ukrajinu. Odjížděli nejenom kvůli koronaviru, ale také kvůli tamním svátkům a pak už se nemohli vrátit,“ popisuje Cuřínová. V nouzovém režimu pracovaly také stavební úřady a některé zakázky kvůli tomu nebyly dotažené do konce. Tato „administrativní nepřipravenost“ se podle statistiků začala projevovat na číslech v květnu.
Zdroj: ČSÚ (data za první pololetí 2020)
Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi si však čeští stavebníci vedou poměrně dobře. Za první pololetí toho postavili o 4,2 procenta méně než ve stejném období loni, zatímco průměr EU (bez Velké Británie) činí -7,8 procenta. Nejlépe si vede Rumunsko, kde se toho do června postavilo o pětinu více než v roce 2019.
Naopak nejhůře je na tom Francie s Itálií, s propadem přes 23 procent. Ze sousedních zemích si nejlépe vedlo Německo, které eviduje nárůst o 6,4 procenta.
Propadla se i výstavba bytů
Bytová výstavba v Česku se teprve v posledních letech začala vzpamatovávat z předchozí krize v roce 2008, přičemž množství zahájených a dokončených bytů výrazněji narůstal od roku 2018. Jaký bude dopad pandemie v této oblasti však zatím není jasné.
Zdroj: ČSÚ
V červenci se zahájilo 2 740 bytů (meziročně o 11,3 procenta méně) a dokončilo se jich 2 687 (meziročně o 9,3 procenta méně). „Výkyvy v bytové výstavbě jsou celkem obvyklé a zatím nemůžeme tvrdit, že by byl červencový propad způsoben koronakrizí. A zásoba rozestavěných bytů je poměrně slušná,“ míní Cuřínová.
Nové čtvrti, mosty či koncertní sál. Projděte si pražské stavební priority |
Byty však chybí zejména v Praze, která se v rámci ČR dlouhodobě potýká s největšími komplikacemi při jejich výstavbě. Podle analýz potřebuje hlavní město stavět minimálně 10 tisíc bytů ročně, aby pokrylo narůstající počet obyvatel, čemuž současná situace neodpovídá.
„V červenci se začalo stavět pouhých 46 nových bytů, což je opravdu málo. Zvlášť, když k tomu připočteme červnových 137 bytů. To výrazně prohlubuje deficit dostupného bydlení na pražském trhu,“ poznamenává Evžen Korec, šéf pražského developera Ekospol.
„Developeři se však už nějaký čas opatrněji pouštějí do nových projektů, což potvrzuje trend výstavby v posledním půlroce. A příliš nadějně v tomto směru nevyznívají ani statistiky stavebních povolení,“ dodává analytik ČSOB Petr Dufek.
