Ještě v dubnu zemědělci prosebně vyhlíželi každý mrak na obloze a připravovali se na nejhorší. Vydatné deště v dalších měsících jim však nakonec připravily nejlepší úrodu za poslední roky.
„Řekl bych takový lepší průměr, takže panuje spokojenost,“ zhodnotil sklizeň předseda Zemědělského družstva Kokory Vladimír Lichnovský.
Pšenice podle něj sklidili kokorští zemědělci v závislosti na osetých půdách od 60 do 80 metráků z hektaru, ječmene používaného na výrobu sladu sklidili přes padesát metráků z hektaru. Řepky na pozemcích kokorského družstva sklidili 30 až 33 metráků z hektaru.
„Kvalita pšenice a ječmene se zdá být dobrá, u řepky je trochu nižší olejnatost, než jsme zvyklí,“ přiznal Lichnovský.
Jako nejlepší za poslední roky hodnotí žně hlavní agronom Agry Velký Týnec na Olomoucku Pavel Kretek. „Průměrný výnos pšenice je 73 metráků z hektaru, takže můžeme být spokojeni,“ říká.
Vysoké výnosy mají týnečtí zemědělci přesto, že jim část úrody poničili hlodavci. „Přestože jsme se boji s hlodavci intenzivně věnovali, asi třetina ploch pšenice jimi byla poškozena. Výnos tam byl zhruba poloviční. Naštěstí jsme to dohnali na jiných polích,“ sdělil agronom.
Akciová společnost Úsovsko hospodařící na půdách hodně rozdílných bonit odhaduje výnosy pšenice v závislosti na půdách 60 až 90 metráků z hektaru. ¨
„Pšenice je kvalitní, ale ječmen už takovou kvalitu nemá. Je hodně drobných zrnek a vyšší obsah dusíku, což bude mít negativní dopad na kupní ceny,“ sdělil šéf Úsovska Jiří Milek.
Naopak si pochvaluje řepku. Výnos je sice o něco nižší, než úsovští zemědělci předpokládali, ale olejnatost podle Milka přesahuje čtyřicet procent.
Zemědělský podnik Úsovsko bude ještě sklízet severněji položené a méně úrodné plochy, kde očekává nižší výnos. Jde už ale o menší výměry, které podle Milka zásadně neovlivní výsledek žní.
Jan Spáčilík, předseda Zemědělského družstva Dub sklizeň pšenice hodnotí jako lepší průměr, podobně ječmen, i když ten podle něj nemá takovou kvalitu, jak zemědělci předpokládali.
Na rozdíl od některých jiných zemědělských podniků si pochvaluje olejnatost řepky, která na pozemcích družstva dosahuje přibližně 41 procent. „Sklizeň bych hodnotil jako nadprůměr,“ doplnil.
Výrazně lepší sklizeň než poslední tři roky
Předseda Krajské agrární komory Olomouckého kraje Martin Novák hodnotí žně jako dobré.
„Je to výrazně lepší než v posledních třech letech, ale rok 2015 byl zase naopak ještě úspěšnější. Vzhledem k obavám z hlodavců a později také z nadměrného vlhka dopadly žně velmi dobře,“ shrnul Novák.
Podle něj je potřeba vzhledem k nadprůměrnému vlhku víc dosušovat. „Není to ale nic dramatického,“ zhodnotil.
Průměrný výnos pšenice napříč Olomouckým krajem je necelých sedmdesát metráků, průměr všech obilovin je 64 metráků z hektaru. Řepky se v kraji sklidilo v průměru přes 32 metráků.
„Meziročně je sklizeň obilovin o deset procent vyšší než loni, u řepky je nárůst šest procent. Řekl bych, že letošek je z pohledu sklizně běžný, standardní rok, po těch suchých letech jakýsi návrat do normálu,“ doplnil Novák.
V Kokorách přišli o desetinu chmelnic
Kokorské ale zásadně poznamenaly prudké deště, které přišly po sklizni obilovin a řepky. Družstvo patřící k největším pěstitelům chmele u nás přišlo o 16 hektarů už dozrávajícího chmele. Jde zhruba o desetinu všech chmelnic Zemědělského družstva Kokory.
Minulý pátek za krátkou dobu spadlo padesát milimetrů srážek. Zátěž způsobená přívalovým deštěm a silným větrem byla extrémní a část chmelnic to nevydržela,“ popisuje předseda kokorského družstva.
I Agra Velký Týnec zaznamenala po žních škody na chmelnicích. „Naštěstí nám nespadla chmelnice, ale šlo o jednotlivé rostliny, které jsme se snažili znovu navěsit, aby na zemi neshnily,“ říká agronom Kretek. Do sklizně chmele se pustí v průběhu příštího týdne.
Zemědělci si pochvalují výhled do září, kdy přijde na řadu další ze stěžejních plodin kukuřice, která tvoří jednu ze základních složek krmiva pro hospodářská zvířata. „Kukuřice je letos nejlepší za pět let,“ pochvaluje si Kretek.
