Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov ve středu uvedl, že není potřeba, aby Rusko Bělorusku pomáhalo „vojensky ani jinak“. „Nyní taková potřeba není. I běloruské vedení to samo uznalo,“ prohlásil Peskov.
Peskov ohledně ruské nabídky bezpečnostní pomoci Bělorusku zdůraznil, že v dohodě o kolektivní bezpečnosti, což je postsovětský vojenský pakt vedený Moskvou, a také v rusko-běloruské dohodě o svazovém soustátí „se skutečně předpokládá řada závazků smluvních stran ohledně vzájemné pomoci“.
Lukašenko: Putin slíbil Bělorusku pomoc se zajištěním bezpečnosti |
Mluvčí také obvinil nejmenované zahraniční mocnosti z vměšování se do běloruských záležitostí, což označil za nepřijatelné.
„Samozřejmě pokládáme v nynější situaci za hlavní, aby nedošlo k žádnému ovlivňování zvenčí, k žádnému vměšování zvenčí,“ řekl novinářům Peskov. Situace v Bělorusku je podle něj interní záležitostí země, kterou by si měli Bělorusové vyřešit sami.
„To neznamená, že volby byly dokonalé. Samozřejmě ne. Existuje o tom mnoho důkazů. Běloruské vedení se také snaží zahájit dialog s občany protestujícími proti tomu, co považují za porušení jejich práv,“ řekl podle agentury TASS ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
O nezbytnosti vytvořit podmínky, aby situace zůstala „v právním rámci, ve kterém by se mohl uskutečnit nezbytný dialog“, hovořil také Peskov. Ten zároveň popřel tvrzení o přesunech neoznačené ruské techniky k Bělorusku. „Ruská vojenská technika je na ruském území. Tady není co komentovat,“ řekl Peskov podle listu Kommersant.
Možnost ruského zásahu v sobotu po společném telefonátu nastínil běloruský prezident agentuře Belta s tím, že se proti jeho zemi rozvíjí vnější agrese podle scénáře „barevné revoluce“. Dodal, že ho znepokojují vojenská cvičení NATO v Polsku a Litvě. Později oznámil, že přesune leteckou útočnou brigádu na západní hranici, kde Bělorusko sousedí právě s těmito dvěma státy.
Lukašenko neupřesnil, jakou pomoc by Moskva Minsku konkrétně poskytla. Řekl však, že obě země mají dohodu o vojenské spolupráci v rámci smlouvy o Svazovém státu Ruska a Běloruska, kterou uzavřely před dvaceti lety. „Toto jsou momenty, na něž se tato dohoda vztahuje,“ řekl Lukašenko při poradě na ministerstvu obrany.
Protesty proti zřejmě zfalšovaným výsledkům prezidentských voleb v Bělorusku trvají už druhý týden. Lidé požadují odchod Lukašenka a konec policejního násilí proti demonstrantům. Brutality se jednotky dopouštějí nejen přímo na protestech, ale i ve vazebních věznicích, kam zadržené Bělorusy odvážejí. Desítky lidí utrpěly zranění.
K Bělorusku míří neoznačené vozy. Stejné používá ruská Národní garda:
17. srpna 2020 |
Protesty mají další oběť, zemřel postřelený muž
Ve vojenské nemocnici v metropoli Minsku ve středu zemřel demonstrant, kterého v předchozích dnech v Brestu na západě Běloruska postřelili policisté. Oznámil v ve středu nezávislý zpravodajský server Tut.by s odvoláním na pozůstalé. Podle agentury AFP jde o třetí úmrtí od vypuknutí protestů.
Zraněním podle pozůstalých podlehl Henadz Šutov, kterého policejní střela 11. srpna zasáhla do hlavy. Bylo mu třiačtyřicet let. Příbuzní zabitého muže tvrdí, že podle očitých svědků se Henadz s policisty nepral, ani nehádal, prostě jen šel. Zasáhl jej výstřel, který podle těchto svědků byl vypálen ze střechy úřední budovy.
Příbuzní jej dva dny pohřešovali, než se dozvěděli, že zraněného převezli nejprve do oblastní nemocnice v Brestu a pak jej vrtulník přepravil do vojenské nemocnice v Minsku. Tam zemřel ve středu dopoledne.
Policisté podle verze ministerstva vnitra stříleli v sebeobraně na demonstranty, kteří je napadli s železnými tyčemi v rukou. Nejprve prý vypálili výstražné výstřely do vzduchu. Tut.by dodal, že ošetření na lékařské pohotovosti či nemocnicích v Brestu vyhledala ve dnech 9. až 11. srpna asi stovka zraněných, třiadvacet z nich muselo být hospitalizováno, někteří potřebovali operaci.
Zastřelený muž v Brestu je podle serveru oficiálně třetí oběť protestů, ale ještě před touto smrtí se ochránci lidských práv dopočítali nejméně pěti úmrtí a je pravděpodobné, že obětí je ještě více.
Leželi jsme v krvi a výkalech. Z běloruských věznic jsou mučírny |
Nepřímo to potvrdilo i ministerstvo zdravotnictví, když na dotaz, kolik lidí podlehlo v nemocnicích zraněním utrpěným během protestů či během uvěznění, odpovědělo, že zatím všechny udrželi při životě, ale došlo k situacím, kdy se lidé včas do nemocnice nedostali. Neupřesnili ale počet.
Server Tut.by dodal, že první oficiální obětí se 10. srpna stal Aljaksandr Tarajkouski, čtyřiatřicetiletý otec tříleté dcery, který po zranění hrudníku vykrvácel. Ministerstvo vnitra zprvu tvrdilo, že chtěl vrhnout na policisty podomácku vyrobenou bombu, ale ta mu vybuchla v rukou. Očití svědci však říkají, že muž měl prázdné ruce, což posléze potvrdily i videonahrávky.
V Gomelu pak pohřbili pětadvacetiletého Aljaksandra Vichora, kterého policisté zadrželi už 9. srpna, když jel za svou dívkou. Rodiče se až poté, co přišli na policii oznámit, že syn je nezvěstný, dozvěděli, že není naživu.
Lukašenko nařídil obnovit klid v zemi
Lukašenko na závěr zasedání bezpečnostní rady státu ve středu nařídil pohraničníkům zesílit ochranu státní hranice, aby do Běloruska nemohli proniknout z jiných zemích žoldnéři, zbraně, munice či peníze na financování nepokojů. Většina demonstrantů je podle něj placená.
Ministerstvo obrany má prioritně sledovat „přesuny vojsk NATO na území Polska a Litvy“. Ministerstvu vnitra pak uložil skoncovat s nepořádky v zemi a zejména v Minsku, jakož i uchránit pracovní kolektivy „před ulicí“.
Běloruský úředník nutil komisaře falšovat volby, prověřují ho úřady |
„V Minsku už nesmějí být žádné další nepokoje. Lidé jsou unavení, lidé chtějí klid a ticho,“ zdůraznil prezident. „Drtivá většina lidí si zvykla žít v klidné zemi a my jim klidnou zemi musíme vrátit,“ dodal. Stávkující podle něj nemají dostat šanci k návratu do předchozího zaměstnání.
Policie proto ve středu rozehnala demonstraci stávkujících dělníků z Minského traktorového závodu MTZ, přičemž dva lidi podle agentury Reuters zatkla. Obsadila rovněž budovu státního divadla v hlavním městě, které se stalo jedním z ohnisek protestů poté, co byl jeho ředitel - bývalý diplomat - propuštěn za veřejnou podporu protirežimních demonstrací.
V Grodnu na západě země naopak místní úřady požadavkům demonstrantů opatrně vycházejí vstříc. Tamní radnice na svých internetových stránkách vyvěsila desetibodový text s názvem „Odpověď na stížnosti veřejnosti“, v němž podle agentury DPA stojí, že demonstrace budou napříště povoleny a postihů se údajně nemusí obávat ti pracovníci, kteří vstoupí do stávky.
Vzniknout má pak i nová rada, do níž kromě zástupců města budou moci zasednout představitelé občanské společnosti. Zahájení dialogu s úřady je jedním z hlavních požadavků běloruské opozice, připomíná DPA.
Kommersant: Prostředníkem by mohl být Putin
Situace v Bělorusku se zdá být ve slepé uličce: Lukašenkovi odpůrci pokračují v pouličních protestech a stávkách, ale jejich účinnost budí čím dál větší pochyby. Východiskem z krize by mohla být jednání, avšak Lukašenko debatovat s odpůrci nehodlá, ani nejeví ochotu vyslyšet mezinárodní hráče, poznamenal ruský list Kommersant.
Běloruský prezident také v úterý obvinil opozici, že se prostřednictvím chystané koordinační rady chce chopit moci, členy rady označil za „otevřené nacisty“ a hrozil „zchladit horké hlavy“. Radu vytvořila opozice s cílem zajistit klidné předání moci od Lukašenkova autoritářského režimu a zvolila si sedmičlenné předsednictvo. Je v něm mimo jiné spisovatelka Světlana Alexijevičová, která jako první Běloruska byla oceněna před pěti lety Nobelovou cenou.
Roli prostředníka by podle Kommersantu mohl sehrát ruský prezident Putin, který v úterý jednal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a předal jejich stanoviska Lukašenkovi.
Medailonek běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka:
