Ruský prezident Vladimir Putin slíbil Bělorusku pomoc se zajištěním bezpečnosti země, pokud to bude potřeba. Řekl to podle agentury Belta běloruský prezident Lukašenko.
Lukašenko dále uvedl, že ho znepokojují vojenská cvičení NATO v sousedních zemích Polsku a Litvě, na něž pohlíží jako na zbrojení. Později ve státní televizi oznámil, že přesune leteckou útočnou brigádu na západní hranici země, kde Bělorusko sousední právě s těmito dvěma státy.
Lukašenko neupřesnil, jakou pomoc by Moskva Minsku konkrétně poskytla. Řekl však, že obě země mají dohodu o vojenské spolupráci v rámci smlouvy o Svazovém státu Ruska a Běloruska, kterou uzavřely před 20 lety. „Toto jsou momenty, na něž se tato dohoda vztahuje,“ řekl Lukašenko při poradě na ministerstvu obrany.
Záměr spojit se s ruským prezidentem Lukašenko vysvětlil tím, že dění v Bělorusku se podle něho týká celého postsovětského prostoru a představuje nebezpečí přesahující hranice Lukašenkovy země.
„Dnešní ochrana Běloruska není nic míň než ochrana našeho prostoru Svazového státu, a příklad pro ostatní,“ vysvětlil prezident. Naráží tak na smlouvou o takzvaném Svazovém státu, politickém útvaru, který Bělorusko a Rusko před 20 lety formálně vytvořily.
O tom, že Lukašenko mluvil s Putinem o nutnosti ochránit spojenectví obou zemí, psala dříve agentura TASS. „Tyto problémy by neměly zneužívat destruktivní síly k tomu, aby poškodily oboustranně prospěšnou spolupráci mezi oběma zeměmi v rámci Svazového státu,“ uvedl v prohlášení po telefonátu prezidentů Kreml.
Lukašenko už dříve vyjádřil obavy, že se proti jeho zemi rozvíjí vnější agrese podle scénáře „barevné revoluce“. Aktivita těchto protestních hnutí v minulosti vedla k pádu autoritářských nebo promoskevských vlád v některých postsovětských státech, například v Gruzii nebo na Ukrajině.
„Nemusí nás ukolébávat výroky o pokojných akcích a demonstracích. Vidíme, co za tím je (...) Navíc jsme četli manuály barevných revolucí,“ zdůraznil Lukašenko nebezpečí, které podle něj probíhající protesty představují. Podle hlavy státu ale většina účastníků demonstrací nerozumí tomu, co se v Bělorusku právě děje. „Tomu rozumí ti, kdo to koordinují a řídí,“ sdělil Lukašenko. Organizátoři akcí navíc podle něho šíří nepravdivé zprávy.
Už v pátek řekl, že do Běloruska v souvislosti s demonstracemi přijeli lidé z Polska, Nizozemska a Ukrajiny, jakož i od ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného. To podle agentury TASS běloruský prezident hodnotí jako začátek zmíněné agrese.
„Nová vláda je již téměř zformována“
V sobotu se Lukašenko dotkl řady dalších témat. Mimo jiné uvedl, že nová vláda je po prezidentských volbách z 9. srpna již téměř zformována.
Tisíce lidí v Minsku se mezitím sešly na rozloučení s Aljaksandrem Tarajkouským, který zemřel v pondělí při zásahu policie proti protestujícím. Úřady tvrdí, že muž zemřel při pokusu hodit výbušninu na představitele bezpečnostních sil, o skutečné příčině jeho smrti ale panují pochybnosti.
Leželi jsme v krvi a výkalech. Běloruské věznice se změnily v mučírny |
Ruský opoziční server Novaja gazeta píše, že podle očitých svědků muž žádnou výbušninu v rukách nedržel. Otec zemřelého médiím sdělil, že mu před pohřbem nebylo dovoleno podívat se na synovo tělo. Jeho partnerka agentuře AP řekla, že je přesvědčena o tom, že Tarajkouskij byl zastřelen policií.
Podle ní o tom svědčí jeho zranění. „V oblasti hrudníku je šití, sešitá rána a tmavá modřina; je malá, ale všimli jsme si jí. Ruce a nohy má nedotčené, nemá na nich ani podlitiny,“ popsala.
V Bělorusku pokračují demonstrace proti falšování výsledků voleb hlavy státu a proti brutálnímu násilí policie vůči demonstrantům. Navzdory protestům ústřední volební komise oficiálně potvrdila „drtivé vítězství“ dlouholetého prezidenta Alexandra Lukašenka.
