Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Shutterstock

Myslivci unikli přísnější kontrole. Řešení přemnožené zvěře se odkládá

  • 200
Myslivci přetlačili vlastníky lesů. Loňská novela zákona o myslivosti platit nezačne, místo ní koncem června schválila vláda novelu jinou. Podle ní nebudou myslivci pod tak přísným dohledem státní správy a nadále se ohledně lovu přemnožené zvěře budou domlouvat jen s vlastníky honebních pozemků.

Pouze pokud by došlo k nadměrnému poškození lesa, státní správa zasáhne a navýší odlov, uvádí novela. Úředníci mající na starosti myslivost v obcích s rozšířenou působností budou myslivce moci zkontrolovat a v případě nesplnění plánu lovu i pokutovat.

Prokazovat počty ulovené zvěře budou myslivci prostřednictvím fotografií uloveného kusu v aplikaci chytrého telefonu. Dosud se spoléhalo na to, co sami nahlásí. Novela vychází vstříc myslivcům také tím, že zjednodušuje lov.

Nově se bude moci lovit i tam, kde se sklízejí zemědělské plodiny, samice a mláďata spárkaté zvěře (jako jsou srnci či divočáci) bude možné lovit rovněž v noci. Navíc veškerá divoká prasata půjde lovit brokovnicí s jednotnou střelou, která se dosud směla používat jen na mladé kusy.

Majitelé chtějí menší honitby

Podle vlastníků lesů a pozemků, na kterých se honitby nacházejí, novela účinně neomezí škody na nové výsadbě. Navrhují, že na své pozemky nebudou myslivce pouštět vůbec a budou si zvěř obhospodařovat sami. To dnes většinou není možné kvůli zákonem stanovené velikosti honitby.

„Majitel lesních i zemědělských pozemků musí mít právo a možnost předcházet škodám prostřednictvím vlastního mysliveckého hospodaření,“ říká předseda Komory soukromých lesů SVOL Richard Podstatzký Thonsern.

Ze zákona je minimální velikost honitby – tedy uceleného území, kde se smí lovit – 500 hektarů, takže jsou vlastníci nuceni sousední pozemky spojovat a pronajímat je mysliveckým sdružením k užívání. Prakticky tak ztrácejí nad stavem zvěře kontrolu. Rádi by proto minimální velikost honitby snížili alespoň na 250 hektarů.

To je proti srsti Českomoravské myslivecké jednotě. Škody, které vznikají majitelům, se přitom ročně šplhají k sedmi miliardám korun, tvrdí sdružení lesníků a přátel lesa Silva Bohemica a Hnutí Duha. Kromě skutečně uplatněných škod ze strany vlastníků lesů a zemědělců (jde o nízké desítky milionů korun) do cifry započítávají náklady na ochranu nově vysázených stromků, a zejména škody na přírůstku a kvalitě dřeva.

Graf Myslivci versus spárkatá zvěř

Poslední data Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) z roku 2015 ukázala, že zvěř v průměru poškozuje přes 60 procent mladých listnáčů a jedlí. Čtvrtinu jich zlikviduje úplně. Nejmladší stromky do deseti let zvěř poškozuje okusem, takže zahynou, středně staré stromy pak znehodnocuje loupáním kůry a ohryzem. Odkorněný strom pak sice roste dál, ale je trvale zmrzačen a kmen ztrácí na prodejní hodnotě.

„Skutečné škody jsou tak velké, že ohrožují přirozenou obnovu, zvyšují náklady a mění druhovou skladbu lesů. Zvěř poškozuje zejména listnáče a jedle,“ říká lesník Miroslav Sloup, dlouholetý pracovník ÚHÚL.

Podle něj je velký rozdíl mezi vykázanými škodami a skutečnými škodami způsoben tím, že jsou tabulky pro odškodnění podhodnocené. Dalším důvodem je to, že vlastníci ne vždy hlásí veškeré zjištěné škody.

Vymáhání náhrad od mysliveckých sdružení je pro majitele komplikované a tak raději přistoupí na to, že myslivci v lese udělají brigádu, případně se spokojí se symbolickou kompenzací v podobě ulovené zvěřiny. Následně pak požádají stát o dotaci, protože ta jim alespoň zčásti pokryje opětovné zalesnění.

Nepříjemné povinnosti

Stavy zvěře v lesích přitom naději na zlepšení situace majitelům nedávají. Počty spárkaté zvěře od šedesátých let rostou, a to navzdory často podhodnocenému vykazování stavu zvěře ze strany myslivců. Proto se ostatně myslivecký zákon novelizoval. Snahou bylo přimět myslivce, aby se o svěřenou zvěř lépe starali.

Hlavní výtkou nadále je, že málo střílejí. Vybírají si přitom především samčí, tedy trofejní kusy, takže je zvěř v lesích přemnožená a likviduje stromky nově vysazené po kůrovcové kalamitě.

Nyní rušená loňská novela měla dostat myslivce pod přísnější kontrolu státní správy, protože vlastníci lesů si u nich nedokázali ochranu lesa před přemnoženou zvěří vymoci. Jenže to by znamenalo zvýšené náklady a povinnosti pro myslivce, proto iniciovali současnou novelu.