Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Možná jsme našli nejstarší tetování u nás. Ukáže výzkum, říká archeolog

  12:22
Archeologické centrum v Olomouci se nedávno mohlo pochlubit nálezem nejstarší studny na světě u Ostrova. Té konkuruje jejich dřívější objev z Uničova. V čem je unikátní a jak probíhá průzkum u Přerova, vysvětluje šéf centra Jaroslav Peška.
Ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška

Ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška | foto: Miloslav Jančík, MF DNES

Nedávno bylo o Archeologickém centru Olomouc slyšet díky objevu nejstarší studny na světě. Zdejší odborníci ji v létě roku 2018 našli pod rozkopanou dálnicí D35 u Ostrova nedaleko Vysokého Mýta, začátkem letošního roku pak dendrochronologické i radiokarbonové datování potvrdilo její světové prvenství. Pochází z doby okolo 5256 až 5255 let před Kristem.

I přímo v Olomouckém kraji se však před několika málo lety podařil podobný objev, pravěká studna od Uničova je ale mladší o více než stovku let. Podrobnosti v rozhovoru pro MF DNES popisuje ředitel Archeologického centra Olomouc archeolog Jaroslav Peška.

Studna u Ostrova je za poslední dobu zřejmě tou nejznámější, kterou se vašim lidem podařilo najít. Pokud ale vím, konkuruje jí dřívější objev přímo z Olomouckého kraje?
Už koncem roku 2015 jsme u Uničova narazili na podobnou studnu. Je to velice zajímavý nález, vykopali jsme ji v rámci pravěkého sídliště. Je dokonce větší než studna u Ostrova, měří zhruba 1,5 krát 1,5 metru. A jak se po provedených analýzách ukázalo, je jen asi o 160 let mladší.

Takže světové prvenství Olomouckému kraji uteklo jen o zhruba 160 let?
Je to tak. Ale i tak má uničovská studna stále své prvenství a velký význam pro světovou archeologii.

Díky čemu?
Právě u ní jsme se, konkrétně u její výdřevy (dřevěné vyložení studny – pozn. red.), vůbec poprvé setkali s technikou drážkování. Její stavitelé už tehdy dokázali do dřeva udělat drážky, do nichž posléze zapasovali opracovaná prkna. Do tohoto nálezu nikdo u neolitických lidí takovou techniku nečekal. Odborně byla popsána teprve před pěti lety po nálezu uničovské studny, podruhé jsme se s ní setkali právě u Ostrova na Chrudimsku. Jde o jediné dva případy. Neobjevilo se to ani u nálezů v Německu či Maďarsku, prozatím nikdo v Evropě takovou drážkovou techniku nemá. Ale díky našim nálezům už dnes víme, že ji lidé v mladší době kamenné skutečně ovládali.

Studnu u Ostrova jste jako vůbec první nález tohoto typu vyzvedli ze země vcelku. Proč se to neudělalo už u té uničovské?
Bohužel už na to tehdy nebyl prostor. Vykopávky se protáhly až do prosince, už začal padat sníh. Nebylo možné ji vyzvednout jako celek. Vykopali jsme ji tedy klasickým způsobem, naši odborníci vyzvedli jednotlivé kusy dřeva. Ty jsou nyní očištěné, a pokud se nepletu, existuje plán studnu znovu složit a vystavit ji v Uničově. Ale to už záleží na tamní radnici. Teď je studna uskladněná u nás a pak se uvidí.

I u Mohelnice se snad v 70. letech při rozšiřování tamní štěrkovny podařilo odkrýt pravěké studny...
To je pravda. Ale tady je situace o trochu složitější, osobně mě to velice zajímá. První výzkumy tam začaly již v 50. letech, skončily právě začátkem 70. let minulého století. Dohromady se u Mohelnice našly dokonce čtyři studny. Zajímavá byla především jedna. Již dříve se z ní podařilo analyzovat některé nálezy a my jsme v tom, díky financím z grantu, pokračovali. Byť na její výdřevě nebyly žádné drážky, mohla by být velice stará. Bohužel během těch desítek let záhadně zmizelo to samotné dřevo, takže zbývá jen torzo nálezů z její výplně. Zkrátka nevíme, kde je...

Takže nemáte vzorek pro analýzu?
Nemáme. Možná se někde ztratilo při stěhování anebo při přesouvání mezi muzei a výstavami, které se za ty roky uspořádaly.

Je možné, aby studna z Mohelnice byla ještě starší než ta z Ostrova?
To ne. Určitě je mladší. Ale i tak je zajímavá.

Jaký další v rámci České republiky výjimečný objev se vašim lidem podařil v Olomouckém kraji? Jako první mě napadá monoxyl (unikátní keltská loď ze 3. století př. n. l. – pozn red.), který se přímo vám podařilo najít v mohelnické štěrkovně.
Ten byl sice nalezen už v roce 1999, ale je pravda, že si pořád své prvenství drží. Od té doby se sice podařilo najít další monoxyly či lodě, ale jsou mladší. Kolegové ve světě ovšem narazili i na starší. Pochází například z Itálie či Francie. V Holandsku se dokonce podařilo objevit mezolitické monoxyly z doby 6 až 7 tisíc let před Kristem. V kontextu České republiky pak musím znovu připomenout uničovskou studnu, na Moravě má určitě díky poprvé popsané technologii drážkování své prvenství. Konkurovat by jí snad co do významu mohly studny z Mohelnice, ale tam nám chybí data z dendrochronologie. To je z těch hodně starých nálezů asi všechno.

A ty mladší?
U nás v regionu se toho našlo skutečně hodně, převážně od mladší doby kamenné až po středověk. Ale těžko se mi nyní hledá něco skutečně výjimečného. Odpovídá to spíše nálezům, jež se objevují napříč celou republikou.

Vaši lidé nyní pracují na velkém výzkumu v Předmostí u Přerova na stavbě dálnice. Podařilo se tady najít něco výjimečného? Slyšel jsem o pohřebišti.
Je to tak. To pohřebiště pochází z pozdní doby kamenné, konkrétně z let 2500 až 2300 před naším letopočtem. Objevili jsme i zlaté šperky a je tam jeden hrob, jemuž ještě budeme věnovat velkou pozornost.

Co je na něm zajímavého?
Pohřbený je v něm bohatý dospělý muž, jenž se věnoval zpracování kovu. Patřil tedy mezi metalurgy či kovotepce. Poznáme je podle toho, že u sebe vždy mají set složený z kamenů různých tvarů. Vypadají jako kladívka či kovadlinky. Pod skenovacím elektronovým mikroskopem na jejich povrchu vidíme částice zpracovávaných kovů – zlata, stříbra či mědi. Zajímavé je, že hrobů metalurgů se na Moravě našlo už zhruba dvacet. Je to dost vysoká koncentrace, když uvážíme, že v celé Evropě jich je kolem padesáti. Tento hrob z Přerova-Předmostí je ovšem zajímavý i z dalšího důvodu.

O co jde?
Našli jsme v něm i takzvanou nátepní destičku, což je artefakt, který se nosil na zápěstí. Šlo o ochranu proti nárazu tětivy luku, tento kovotepec tak velmi pravděpodobně patřil mezi lukostřelce. Pozoruhodné ale je, že jsme na vnitřní straně destičky našli uhlíkový pigment. Černou barvou vyrobenou ze spáleného dřeva je tam vytvořený určitý vzor či výzdoba, nezmizela ani po těch tisíci letech. Je ale na vnitřní straně. A já nepředpokládám, že by se tato destička nosila na oděvu. Byla tak přímo na kůži. Ale proč by byla vyzdobená zevnitř? Může to tedy být určité tetování, jež se na ní zachovalo. A pokud by to bylo tetování, bylo by u nás zdaleka nejstarší. Uvidíme, co ukáže další výzkum.

Jiné vysvětlení vás tedy nenapadá?
Je ještě možnost, že na vnitřní straně této kamenné destičky bylo nějaké kožené „polstrování“. A to bylo zdobené uhlíkovým pigmentem, který se při nošení otiskl na druhou stranu. Pokud tam ale toto polstrování bylo, nic se z něj nedochovalo. V každém případě je ale takto dochovaná výzdoba naprosto unikátní věc.

  • Nejčtenější

Největší šelma zpět na Olomoucku. Místo výskytu medvědů svědci tají

20. května 2024

Premium Medvědice s medvídětem, která si na Libavé došla za potravou až do blízkosti lidského obydlí a...

Zavíráme, nechodí lidé. V centrech velkých měst zeje stále víc prázdných výloh

23. května 2024  4:54

Lékárnu, jež v domě U Černého orla na prostějovském hlavním náměstí T. G. Masaryka sídlila už od...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Dívka vyrazila na kole bez přilby a se sluchátky, vjela přímo před auto

23. května 2024  12:52

Vrtulník záchranné služby musel ve středu odpoledne vzlétnout do Mohelnice na Šumpersku, kde se při...

Slivovice bude vzácnost. Mrazy spálily úrodu, pálenice čekají bídnou sezonu

20. května 2024

Loni tragédie, letos bída. Tak označují majitelé pálenic v Olomouckém kraji loňskou a letošní...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Řidičku překvapila mokrá silnice, dodávka skončila po nehodě na střeše

19. května 2024  12:52

Mokrá silnice zřejmě překvapila řidičku Škody Fabie, která způsobila v neděli dopoledne nehodu obce...

Prolezl jsem v Olomouci všecko, říká osmdesátiletý průvodce. Našel i poklad

26. května 2024

Premium Maluje obrazy, sbírá „parníky“ a hlavně zná Olomouc jako málokdo. Proto také Vladimír Gračka dělá...

Na fotbalovém stadionu opět zazní hity v nezvyklém podání s filharmonií

25. května 2024  6:56

Prostory určené běžně hráčům a fanouškům fotbalu budou již za necelé dva týdny hostit velkolepý...

Živé pasti. Lidé uvidí v Olomouci hladové masožravky, některé spolknou i hlodavce

24. května 2024  14:12

Masožravé asijské liány lovící hlodavce i velké exempláře masožravek staré třicet let představují...

Zdrogovaný opilec boural na minibiku. Byl agresivní, záchranka přivolala policii

24. května 2024  11:55

Na lesní cestě na Přerovsku, kam nemají motorová vozidla přístup, ve čtvrtek večer havaroval muž na...

ManpowerGroup s.r.o.
Operátor/seřizovač CNC

ManpowerGroup s.r.o.
Olomoucký kraj
nabízený plat: 35 000 - 42 000 Kč

Nejhorší noční můra, řekla žena, která v botě syna objevila cizí AirTag

Mého syna někdo sleduje. S takovým pocitem několik týdnů žila žena z Floridy poté, co na svůj iPhone začala dostávat...

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...