Za celý letošní rok by podle automobilového experta EY Petra Knapa mohla cena vzrůst až o deset procent. „Hlavní vlivy jsou oslabení koruny, zdražování povinné výbavy a velké nároky na investice automobilek ve vývoji, výrobě a distribuci. Samozřejmě zároveň uvidíme cílené slevové akce a nabídku doplňkových výbav a služeb za zvýhodněné až nulové ceny a podporu při financování na úvěr či leasing,“ řekl.
„Na automobilovém trhu očekáváme v budoucnosti dva protichůdné trendy. Na jednu stranu budou zdražovat vozy s konvenčními pohony z důvodu nutnosti plnění emisních limitů vyžadovaných ze strany EU. Ty lze splnit buď elektrifikací pohonných jednotek, nebo čím dál nákladnějším vývojem úsporných motorů. Druhým trendem bude postupné snižování cen elektrifikovaných vozidel, jakmile se vyřeší aktuální nedostatek dostupných baterií,“ uvedl obchodní ředitel Arvalu Jiří Havel.
O konečné podobě trhu v Česku budou rozhodovat manažeři firemních vozových parků, kteří jsou zatím v elektromobilitě opatrní. Vliv bude mít také rozšiřování počtu dobíjecích stanic, státní podpora a další faktory.
„Oproti evropským kolegům se Češi liší i v přístupu k novým pravidlům pro testování spotřeby a emisí CO2. Pouze 36 procent tuzemských manažerů odpovědělo kladně na otázku, zda jejich firemní politika bude zohledňovat nová pravidla pro testování spotřeby a emisí CO2 vozidel - takzvaný test WLTP,“ dodal Havel.
Upravovat úroveň vozů, které svým zaměstnancům poskytují, je kvůli hodnotám naměřeným podle WLTP připraveno 18 procent firem v Česku a 37 procent firem v ostatních zemích. Pokud dotazovaní manažeři připouštějí změny v autoparcích, spočívají nejčastěji ve volbě jiných modelů nebo značek s nižšími emisemi, případně ve volbě jiných typů pohonů.
V letošním roce musí automobilky dodávající do EU v průměru snížit emise CO2 na jedno auto o pětinu proti roku 2018. Pokud neuspějí, hrozí jim pokuty v celkové výši 36 miliard eur, které připraví výrobce vozů o velkou část zisků.
„Automobilky se budou chtít pokutám vyhnout. Budou do své nabídky zařazovat vozy s nižšími emisemi a vozy na alternativní pohony. Podle zaměření a velikosti investic automobilek zvítězí elektromobilita. Například Škoda má investovat 52 miliard korun do vývoje aut na alternativní pohony a deseti nových elektro modelů do roku 2022,“ uvedl analytik České spořitelny Radek Novák.
Koronavirus dost výrazně zamíchal kartami na trhu s novými auty a nikdo moc neumí odhadnout, kdy se situace vrátí zpět do normálu (analýzu čtěte zde). Že budou kvůli tomu auta levnější, to však nečekejme, jakkoli se jednotlivé nabídky mohou na omezenou dobu objevit (více čtěte zde).
Krize v Německu ovlivní celou Evropu
Naději vzbuzuje „šrotovné“ v Německu, které je největším evropským automobilovým trhem a automobilový průmysl je motorem celé jeho ekonomiky (viz box na konci článku).
„Krátkodobým stimulem k podpoření prodejů nových aut na německém trhu by mohlo být zavedení příspěvků na nákup nových aut, který připravuje německá vláda,“ uvádí analýza České spořitelny.
Že taková mimořádná stimulační opatření fungují, dokazují na příkladu z Česka – v době velké recese v roce 2009 registrace nových aut v ČR vzrostly o 13 %, k čemuž pomohlo i tehdejší zavedení mimořádných zrychlených odpisů. Firmy jsou totiž hlavními kupci nových vozidel v Česku, prodej firemní klientele představuje asi tři čtvrtiny celého trhu s novými auty.
„Zavedení šrotovného v Německu by mělo zajímavý dopad i na české automobilky. Až do vypuknutí koronavirové krize totiž registrace nových aut v Německu rostly, převahu měly zejména levnější vozy, což pomáhalo českým automobilkám,“ uvádí Filip Hrubý, tiskový mluvčí České spořitelny. Jenže zatím to je tak, že podpora na nákup aut se v Německu bude vztahovat nakonec jen na nákup elektromobilů.
„Budoucí vývoj prodejů nových aut bude záležet na rychlosti oživení ekonomiky EU. Jinými slovy jestli po nabídkovém šoku přijde poptávková krize. Tedy jestli firmy a lidé v důsledku obav o budoucnost omezí i investice a nákupy zbytných statků, čímž nový automobil může být,“ komentuje Hrubý.
Poptávku mohou ovlivnit také změny v chování spotřebitelů. „Například v době pandemie je osobní automobil žádaný bezpečný hygienický dopravní prostředek, kterému lidé dávají ve velké míře přednost před hromadnou dopravou,“ vysvětluje Filip Hrubý.
Odhady budoucího vývoje jsou podle něj nyní poměrně pozitivní i v Evropě. „Evropská komise ve svém posledním výhledu předpovídá, že letos se hrubý domácí produkt unie sice propadne o 7,4 %, v příštím roce by však mohlo přijít rychlé oživení a růst hospodářství o 6,1 %. Automobilovému průmyslu by mohly dát správný impuls nastartování výroby automobilek a odložená spotřeba zákazníků.“
V optimistické variantě dojde v EU k rychlému oživení ekonomiky a trh s osobními auty letos poklesne o 24 % na 11,7 milionu. V roce 2021 bude následovat rychlé obnovení poptávky (+25 %) na 14,6 milionu prodaných osobních vozů.
Pokud by však byl propad ekonomiky EU hlubší a následné oživení pomalé, odrazilo by se to i na kondici automobilového trhu. „V takové variantě by se prodeje nových aut letos propadly o 29 % na 10,9 milionu a rovněž ani v roce 2021 by se nepřiblížily k úrovni roku 2019,“ uzavírá analýza České spořitelny.
Automobilový průmysl narazil do zdiPoučení z minulých krizí "Koronavirová krize výrobu aut v Česku prakticky zastavila. Zatímco i v minulých krizích zaznamenaly automobilky v Česku zpomalení, nyní se jedná spíše o náraz do zdi,“ komentuje Filip Hrubý, tiskový mluvčí České spořitelny. "Dramatický pokles navíc zaznamenávají i výrobci dílů a součástek, kvůli koronavirové paralyzaci automobilového průmyslu v Německu a celé EU." Automobilový průmysl totiž tvoří téměř 10 % českého HDP, přímo zaměstnává více než 180 tisíc lidí a dalších více než 5 tisíc výzkumných a vývojových pracovníků. Prostřednictvím automobilového průmyslu tečou každoročně do vědy a výzkumu investice v celkové hodnotě 8 miliard korun. Automobilky se podílí přes 25 % na průmyslové výrobě a 24 % na vývozu. Schopnost domácího automobilového průmyslu oklepat se z potíží dokládá podle analytiků České spořitelny pohled na krize minulé – zejména v roce 2009 a také v letech 2012 a 2013. Z minulých krizí se domácí autoprůmysl „vyhrabal“ do 2,5 roku. "Na počtu vyrobených aut se nepodepsala ani velká hospodářská krize z roku 2009. Tehdy česká ekonomika klesla o 4,7 %, počet vyrobených motorových vozů však stoupl o 3,8 %. Důvodem byl zejména nájezd výroby osobních vozů Hyundai v Nošovicích od roku 2009. Další období recese v ČR i v EU v roce 2012 se však již na tuzemské výrobě motorových vozů podepsalo souhrnným poklesem o 6 %. Od té doby, se ale do roku 2019 výroba navýšila o čtvrtinu," vypočítává Filip Hrubý. V případě celého českého autoprůmyslu, tedy i po zahrnutí výrobců dílů a součástek, byly dopady krizí výraznější. V roce 2009 došlo k propadu celkové produkce o 40 % a v letech 20012 a 2013 o 18 %. Na své původní hodnoty se domácí auto průmysl dostal po 2,5 letech (v případě krize roku 2009), resp. po 2 letech (po krizi z let 2012 a 2013). Od března 2013 do doby těsně před vypuknutím koronavirové krize v únoru 2020 vzrostla produkce domácích výrobců aut a dílů o 74 %. Počet vyrobených osobních aut, autobusů, nákladních vozů a motocyklů dodaných na trh dosáhl v Česku v roce 2019 celkem 1,4 milionu vozů. Výhledy domácího automobilového průmyslu závisí na vývoji celosvětových trhů, zejména pak evropského. Drtivá většina vyrobených aut jde na export, v absolutním vyjádření to vloni bylo 1,3 mil. osobních automobilů. V tuzemsku se loni prodalo přes 110 tisíc vozidel. Klíčový je přitom export v rámci EU, tedy vývoz osobních aut v rámci zemí EU, který v roce 2019 činil 243 miliard eur a byl v porovnání s vývozem na trhy mimo EU. Z tohoto pohledu přichází současná krize z pohledu domácích automobilek v nepříznivé době. Již před koronavirovou krizí totiž bylo zřejmé, že rok 2020 bude pro evropský automobilový průmysl obtížný. Musel se vyrovnávat s klesající poptávkou na velkých vnitrounijních trzích a také na mimoevropských trzích, kam směřuje třetinu své produkce. Vedle toho čelil výzvě výrazně srazit emise nových vozů, aby se vyhnul citelným pokutám Evropské komise, a tím pádem i přimět spotřebitele, aby konečně začali nakupovat například elektromobily. Dlouhodobější krizí navíc prochází německý automobilový průmysl, který je pro české výrobce klíčový (do Německa směřuje čtvrtina v tuzemsku vyrobených osobních aut a 40 % dílů a příslušenství). Poslední tři roky dochází k propadu ve výrobě i exportu německých aut. Koronavirová krize problémy německého průmyslu dále prohloubila. Meziročně došlo v březnu k 36% poklesu výroby, ve srovnání s březnem 2018 dokonce o 45 %. V dubnu došlo v Německu k 44% meziměsíčnímu poklesu u registrací nových aut a meziročně dokonce o 61 %. V celé EU došlo v dubnu k téměř 80% propadu v registracích nových aut. |
