Výběr kočky či psa z útulku neuspěchejte, variantou je i dočasná péče

  • 6
Přinést si domů psa či kočku je odpovědnost na řadu let a ne každý ji zvládne. Proto je fajn, když dostanou šanci na nový domov zvířata z útulků. Jakými pravidly se řídit, když vybíráte zvíře z útulku, vysvětlili v sobotním premiérovém díle pořadu Kočka není pes Klára Nevečeřalová a Rudolf Desenský.

Nejde ani tak o to, jak velký fešák ten který pes je a jestli je kočička strakatá či mourovatá. U každého konkrétního zvířete jde především o povahu, temperament, o to, co má za sebou. Případně o specifické potřeby, hlavně u starších či handicapovaných zvířat.

Abyste si hlavně navzájem sedli, protože zvíře není věc, kterou lze jen tak vrátit. I když někdy vlastně ano: najdete útulky, kde se lze domluvit na tzv. dočasné péči. Zvíře si vezmete domů a máte možnost se bez obav navzájem oťukat a vyzkoušet si, jak vám společná domácnost a soužití vyhovuje. Pokud ano, přistoupíte k adopci, pokud ne, bude se pro zvířátko hledat vhodnější domov.

Při výběru psa nedejte na vzhled

Na Rudolfa Desenského se s prosbou o pomoc při výběru pejska obrátil pan Jaroslav z pražských Čakovic, kterému Ruda už dříve radil s problémovou fenkou Míšou. Teď se pro ni hledal vhodný kamarád z útulku.

Ruda doporučil obejít několik útulků, vytipovat nejvhodnější kandidáty a z těch vybrat toho nej. Nikoliv podle vzhledu, ale podle temperamentu a pohlaví: lepší je k sobě vždy pes a fena, samozřejmě je nutné vyloučit vzájemné nakrytí, ideálně kastrací. Dále je nutné vědět, jestli byl pejsek zvyklý žít v bytě, nebo v domě se zahradou, jak se snáší s dětmi (pokud ho chci do rodiny) a s ostatními psy.

Nakonec pan Jaroslav k Míše vybral mladého křížence jezevčíka, kterého si vzal do dočasné péče.

Nakonec pan Jaroslav v jednom z navštívených útulků vybral mladého křížence jezevčíka plného energie. Rozhodl se pro dočasnou péči, protože dopředu lze těžko odhadnout, jak si dva psi sednou navzájem. Ruda doporučil nového pejska nepouštět na volno, dokud není jistota, že se na zavolání vrátí. Tzv. dočasku, tedy dočasnou péči, jednoznačně schválil jako ideální a rozumné řešení pro všechny strany.

V kočičím útulku je čistota na prvním místě

Kočičí psycholožka a trenérka Klára Nevečeřalová se pro změnu vydala do Sobotky za dospívající slečnou Stelou a její kamarádkou Rozárkou. Ta už se samostatně stará o králíka, takže jí rodiče dovolili vybrat další zvíře.  A ona se rozhodla dát nový domov nějaké kočičce z útulku. 

Kočičích adeptů k adopci byl útulek plný a děvčata vybírala opravdu pečlivě.

Proto děvčata napsala Kláře, zda by jim poradila, kde kočku vybrat a čeho si všímat při výběru na místě. Klára poradila projít si na internetu stránky útulků, vybrat nějaký konkrétní (podle toho, jak podle fotografií působí, protože v první řadě by v něm mělo být opravdu čisto) a domluvit si schůzku. Slečny měly to štěstí, že do vybraného útulku je Klára doprovodila a s výběrem pomohla.

Stejně tak jim poradila, co všechno potřebuje kočka k životu v lidském obydlí, i jak se o nový přírůstek starat. Což popisuje rovněž ve své knížce Člověk v kočičím světě, kterou od ní děvčata dostala jako manuál. 

Nakonec si Klára zajela slečny do Sobotky zkontrolovat, jak se o vybrané rezavé koťátko starají. Zvládly to na výbornou, spokojenost vládla na všech stranách. I u Kláry. Především proto, že kočička z útulku dostala jak nový domov, tak opravdu odpovědnou a láskyplnou majitelku.