Kolegyně jemenské aktivistky Samíry Huríové mizely jedna po druhé. Když se na ně zeptala jejich rodina, vždy se jí dostalo odpovědi, že jsou na cestách. Několik žen se opět objevilo. Byly ale zlomené a odmítaly říct, kde v posledních měsících byly. Huríová to ale brzy zjistila, když ji při rozbřesku asi deset šíitských rebelů známých jako Húsíové odvedlo z jejího domu v hlavním městě Saná, píše agentura AP.
Húsíové, kteří kontrolují severní Jemen, Huríovou odvedli do sklepa někdejší školy, kde ve špinavých celách věznili další ženy. Při výsleších ji zbili do krve, dávali jí elektrické šoky a vystavili ji psychickému mučení – naplánovali její popravu, jen aby ji na poslední chvíli odvolali.
Ženy, které si dovolí vyjádřit nesouhlas nebo dokonce jen vstoupí do veřejné sféry, se staly terčem stupňujících se zákroků Húsíů. Aktivistky a bývalé vězeňkyně popsaly v rozhovorech s AP síť tajných věznic, kde povstalci ženy mučí a znásilňují. Ulice Táiz, což je hlavní třída v Saná, má takových zařízení hned několik. Skrytá jsou v soukromých vilách a ve škole, kde zadržovali Huríovou.
„Mnohé z nich to měly horší než já,“ uvedla 33letá Huríová, která přežila tři měsíce ve vazbě, než se přiznala ke smyšlenému obvinění z prostituce, což v hluboce konzervativním Jemenu vyvolává pohoršení.
Nejtemnější doba pro jemenské ženy
Dříve ženy před zadržováním a mučením v Jemenu chránily tradice a kmenová pravidla, někdejší tabu ale v průběhu války ustoupilo.
Zatímco muži umírají ve válce, která trvá už šestým rokem, či chřadnou ve vězení, ženy se čím dále více politizují. V mnoha případech ženy organizují protesty, vedou hnutí, pracují pro mezinárodní organizace a propagují mírové iniciativy, což Húsíové stále více považují za hrozbu.
„Nastala nejtemnější doba pro jemenské ženy,“ uvedla Rašá Džarhúmová, zakladatelka mírové iniciativy Peace Track, která lobbuje za začlenění žen do mírových rozhovorů mezi povstalci a mezinárodně uznanou jemenskou vládou. „Dříve bylo považováno za ostudné, i když ženu zastavila dopravní policie,“ dodala.
Systematické zatýkání a věznění, kde je mučení na denním pořádku, podle AP využívají obě strany konfliktu, tedy šíitští rebelové i vojenská koalice pod vedením Saúdské Arábie, která stojí na straně vlády a chce povstalce svrhnout. Kampaň, která má ženy zastrašit, je ale podle pozorovatelů patrná výhradně v rebely ovládaných oblastech.
V současné chvíli je v Saná podle odhadů několika organizací na ochranu práv zadržováno 200 až 350 žen. Jemenská organizace proti obchodování s lidmi ale odhaduje, že skutečný počet je mnohonásobně vyšší.
První krok k míru v Jemenu. Sunnité se sjednotili v bojích proti Húsiům |
Počty zadržovaných žen v ostatních provinciích je těžší odhadnout. Podle šéfky mírové aliance jemenských žen Núry Džárvíové je v provincii Zamár jižně od hlavního městě na rozmezí mezi povstalci a vládou ovládaným územím vězněno přes 100 žen.
Džárvíová, která v Káhiře vede neoficiální sdružení na podporu žen propuštěných z věznic Húsíů, zdokumentovala 33 případů znásilnění a osm, kdy byly ženy mučením zmrzačeny.
Agentuře AP se podařilo setkat s několika ženami, které povstalci zadržovali a kterým se podařilo před uzavřením hranic kvůli koronaviru uprchnout do Egypta. Jejich výpovědi jsou v souladu s nedávnou zprávou odborníků OSN, kteří uvedli, že sexuální násilí v Jemenu může být považováno za válečný zločin.
Zástupci Húsíů obvinění odmítli
Jedna z žen, která bývala učitelkou dějepisu a z důvodu ochrany rodiny nechtěla být jmenována, byla zatčena v prosinci 2017. Byla převezena do vily někde na okraji Saná. V noci se podle ní na místě rozléhal jen štěkot psů, slyšet nebylo ani volání k modlitbě. „Byla jsem tak daleko, jako kdybych zmizela ze zemského povrchu,“ uvedla.
Spolu s ní bylo ve vile zadržováno dalších asi 40 žen. Vyšetřovatelé ji mučili, jednou jí strhli nehty na nohou. Několikrát za ní přišli tři maskovaní muži a řekli jí, aby se modlila, že ji očistí od hříchů. Pak ji střídavě znásilňovali. Držely ji při tom dozorkyně.
Kalašnikov bývá v Jemenu doplňkem k oblečení, říká chirurg Tomáš Šebek |
Zástupci Húsíů obvinění z mučení a existenci tajných věznic, kde zadržují ženy, odmítli. „Pokud by se to prokázalo, bojovali bychom s tím,“ uvedla Radia Abdalláhová, jedna ze dvou ministryň z řad povstalců. Připustila nicméně, že při tažení proti prostituci byla v kavárnách, bytech a na setkáních řada žen zadržena. Obviněny byly z podpory nepřítele a snahy morálně zkorumpovat společnost.
První hromadné zatýkání žen se uskutečnilo koncem roku 2017, kdy Húsíové zabili svého někdejšího spojence a exprezidenta Alího Abdalláha Sáliha. Zatčeno tehdy bylo mnoho žen, které v ulicích volaly po navrácení Sálihova těla.
Zatýkání poté podle Džárvíové pokračovalo ve větší míře. „První si přišli pro opoziční vůdkyně, pak pro demonstrantky, teď už pro každou ženu, která je kritizuje,“ řekla.
Jedna žena AP sdělila, že byla vytažena z taxíku v blízkosti demonstrace, zbita a zadržena. Ženu, která je aktivistkou mírové organizace sídlící v Londýně, policie v Saná zadržovala několik týdnů.
Osmačtyřicetiletá učitelka informatiky AP popsala, jak ji v bytě přepadlo 18 ozbrojenců, kteří zbili všechny na místě, pošlapali jí obličej a křičeli na ni sexuální urážky. Nebyla politicky angažovaná, ale na facebooku sdílela video, které kritizovalo, že státní zaměstnanci nedostali několik měsíců zaplaceno. Spolu s dětmi krátce po propuštění uprchla do Egypta.
Česko i Západ vyzbrojují válečný Jemen. Ale nepřímo, přes Emiráty a Saúdy |
Huríová uvedla, že odmítla požadavek Húsíů, aby donášela na další aktivistky. Zatklo ji v červenci 2019 asi deset maskovaných mužů s kalašnikovy. „Jako kdybych byla Usáma bin Ládin,“ poznamenala.
Uvězněna byla v opuštěné škole v Saná. Její spoluvězeňkyně, prominentní básnířka Bardis Asajághíová, která psala o násilnostech Húsíů, odhaduje, že zadržováno na místě bylo asi 120 žen, včetně učitelek, aktivistek a náctiletých. Uvedla, že po propuštění musela podstoupit operaci očí, jelikož jí dozorci ve vazbě, která trvala měsíce, opakovaně bušili hlavou o stůl. Šéf vyšetřovacího oddělení v Saná Sultán Zabin, který na místě prováděl výslechy, si podle Asajaghíové večer bral mladé krásné vězeňkyně, aby je znásilnil. Podle zprávy odborníků OSN Zabin vede blíže neupřesněnou věznici, kde jsou ženy mučeny a znásilňovány.
Podle bývalých vězeňkyň kromě dvou vil na hlavní třídě v Saná Húsíové ženy zadržují i v bytech zkonfiskovaných politikům v exilu, ve dvou nemocnicích a pěti školách.
Podle rodiny si to zasloužila
Když učitelku dějepisu v březnu 2018 propustili, nechali ji bezvládně ležet pod nadjezdem. Rodina se jí zřekla s tím, že ji zostudila. V jejích očích „jsem vyšla protestovat a zasloužila jsem si to“, uvedla. Bývalá vězeňkyně tvrdí, že cílem Húsíů bylo je ponížit znásilňováním a obviněním z prostituce.
„Chtějí je zastrašit,“ uvedla Fátima Alasrárová z washingtonského institutu pro blízkovýchodní studia. V jemenské patriarchální společnosti bývají ženy, které se staly obětí sexuálního násilí, vyloučeny ze společnosti a někdy je zabijí příbuzní, aby se zachovala „čest“ rodiny, uvedla.
KOMENTÁŘ: Jemen jako malá země s klíčovou úlohou. Někdy nedobrovolnou |
Ženy jsou propuštěny až poté, co slíbí, že přestanou protestovat a sdílet příspěvky na sociálních sítích. Na videu se také musí přiznat ke špionáži či prostituci.
„Řekli mi: Pokud opustíš Saná, zabijeme tě. Pokud budeš šířit informace, zabijeme tě. Pokud budeš proti nám vystupovat, zabijeme tě,“ uvedla Asajághíová.
V Káhiře si ženy pomáhají vyrovnat se s minulostí. U večeře se setkávají spolu s dětmi, aby vzpomínaly na své město před válkou, kdy recitovaly básně, kouřily vodní dýmky v rušných kavárnách, z nichž mnohé Húsíové zavřeli s cílem zabránit tomu, aby se ženy a muži setkávali na veřejnosti.
Mnohým z nich Húsíové stále vyhrožují. Ani jedna se už nemůže setkat s rodinou v Saná. Huríová trpí nespavostí. Ví, že Húsíové brzy zveřejní její přiznání. Věří však, že sdílet tuto výpověď jí za to riziko stojí.
„Dívky tam jsou stále ve vězení,“ uvedla. „Když se snažím usnout, slyším jejich hlasy. Slyším je volat ‘Samíro, dostaň nás odsud“.
