Zhoršené zažívací potíže, rostoucí tlak, mírná dezorientovanost a jen lehký kašel. Takový zdravotní stav se začátkem dubna objevil u devětasedmdesátileté Marie S. z Karlovarska. Dcera, která se o ni stará, situaci konzultovala s praktickým lékařem po telefonu. I kvůli strachu z možné nákazy koronavirem se rozhodla s matkou nejít přímo do ordinace. „Jenže její stav se začal zhoršovat, nakonec skončila v nemocnici,“ popisuje dcera.
Najednou se přidaly i dýchací obtíže a seniorka měla horečky. Po sérii vyšetření přišel výsledek: paní Marie trpí onemocněním covid-19. A to přesto, že její počáteční příznaky ničemu takovému nenasvědčovaly.
Nyní se ukazuje, že nákaza novým koronavirem se zejména u starších lidí nemusí projevovat obecně známými příznaky. Tedy horečkou, kašlem a dušností. Lékaři upozorňují, že u seniorů může být teplota jen velmi mírná či žádná a dušnost si staří lidé nemusejí uvědomovat. Spíše ji mají za únavu či mírné zadýchání při běžné činnosti.
Dezorientace a zmatenost
Odlišné příznaky viruMezi nejčastější příznaky onemocnění covidem-19 patři: ● kašel ● dýchací potíže ● zvýšená teplota až horečka ● bolest hlavy U infekčních onemocnění, tedy i u koronaviru, mají senioři často jiné příznaky, než je pro nemoc jindy obvyklé. U seniorů s covidem-19 lékaři zaznamenali například i: ● ztrátu čichu a chuti ● zažívací potíže ● dezorientovanost ● apatičnost ● zmatenost ● extrémní únavu Důležité je však myslet i na to, že ne každý s těmito příznaky je nutně nakažen koronavirem. |
„Mnohem častěji se naopak objevují zažívací potíže, změny psychického stavu nebo ztráta chuti a čichu,“ popisuje přednostka Geriatrické kliniky VFN a vědecká sekretářka odborné geriatrické společnosti Eva Topinková. „U starých lidí typické choroby probíhají atypicky a nemusí být přítomny všechny příznaky. Mohou být překryty symptomatologií z důvodu onemocnění jiných orgánů. K tomu můžou být i další, třeba zmatenost, větší slabost, únava a změny psychiky. Takové až nespecifické zhoršení stavu, které se nedá vysvětlit nějakým onemocněním,“ dodává lékařka.
Dezorientace a zmatenost hrozí třeba u seniorů nad 80 let s mírnou formou demence či jinou poruchou poznávacích funkcí.
„U těchto pacientů každá infekce, virová nebo spojená s nedostatkem kyslíku v krvi, s horečkou, dehydratací, k čemuž v důsledku covidu-19 dochází velmi snadno, může vyvolat delirium,“ doplňuje Topinková. Kvůli snížené schopnosti si poruchu uvědomovat pak staří pacienti nemusí být schopni zavolat si pomoc nebo brát léky.
Situace, kdy senioři nemají běžné příznaky, může ztížit práci praktickým lékařům. „Kvůli možnému atypickému průběhu musíme věnovat zvláštní pozornost jakékoli zdánlivě nevysvětlitelné změně zdravotního stavu. Je také důležité, aby lidé pečující o méně zdatné seniory u nich doma bedlivě sledovali zdravotní stav a každou změnu konzultovali s praktickým lékařem,“ říká praktický lékař a vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Bohumil Seifert.
Tlak na lékaře a hygienu
Podle hlavní pražské hygieničky Zdeňky Jágrové už si hygienici a často i pracovníci domovů pro seniory netypických příznaků nemoci všímají. „Informace o tom, že průběh onemocnění covidem-19 může být i jiný, než jsme si mysleli v únoru, jsou prokazatelné. Ministerstvo zdravotnictví podle toho pravidelně aktualizuje algoritmus, kdo se má vyšetřovat,“ vysvětluje.
Koronavirus v Česku   |
Na fakt, že koronavirus je větším rizikem pro starší část populace, upozorňují lékaři již od počátku jeho šíření. S věkem klesá imunita, což ve výsledku znamená nižší obranyschopnost vůči infekci než u mladších lidí. Navíc u starších hraje roli i takzvaná typická seniorská polymorbidita, tedy že nemocní trpí vícero chronickými chorobami najednou. „Mezi nejohroženější určitě patří pacienti s kardiovaskulárními nemocemi, chronickou obstrukční plicní nemocí, cukrovkou nebo vysokým tlakem. Také onkologičtí pacienti a pacienti s biologickou nebo imunosupresivní léčbou jsou nemocí ohroženi,“ popisuje lékařka Topinková. Že se infekce u seniorů projevují atypicky, potvrzuje infektolog František Stejskal. „Obecně každá infekce se může atypicky projevit,“ vysvětluje.
Vše o koronaviru
|
Neobvyklé příznaky nebo zhoršení původního onemocnění, které na první pohled nenapovídají, že by mohlo jít o nemoc covid-19, zvyšují tlak na práci lékařů i hygieniků. „V podstatě můžete poslat testovat kohokoliv. Když na mě bude někdo naléhat, nejspíš mu k vyšetření pomůžu. Lékař totiž pouze napíše indikaci a vyšetření si pacient zařizuje sám,“ říká praktický lékař Bohumil Seifert.
Po měsících, kdy měla Evropa jen informace z Číny a za příznaky choroby se považovaly horečka, kašel a dušnost, došlo už k přehodnocení toho, za jakých podmínek lidi na koronavirus testovat. Původně čínská kritéria se při postupu pandemie Evropou změnila a postupně se přidávají symptomy jako zažívací potíže, průjem a nyní i ztráta čichu a chuti. „Jakékoliv zhoršení stavu, i ztráta čichu, bolest v krku, tedy takové, kterým by se běžně nepřikládala velká váha, se dnes evidují a postupuje se dle doporučení. Například klient domova pro seniory se na koronavirus vyšetřuje,“ potvrzuje hygienička Zdeňka Jágrová.
Virus změní psychiku
Právě protestovanost v domovech pro seniory je důležitá – v uzavřeném prostoru, kde jsou spolu lidé v pravidelném kontaktu, se nemoc šíří snadno. To ukázaly třeba případy z domovů v Břevnici na Havlíčkobrodsku nebo v pražské Michli.
Kromě tří „hlavních“ příznaků koronavirus často způsobí i postižení různých orgánů. Ať už jde o srdce, mozkové projevy, průjem, nechutenství a následnou dehydrataci. To všechno může vést i ke zhoršení psychického stavu nemocných. „V mozku dochází k poruše hydratace, ke sníženému průtoku krve nebo k tvorbě zánětlivých markerů,“ vysvětluje Topinková. „Může to být i přímý toxický vliv infekčního agens a zdá se, že koronavirus i možná tento přímý toxický efekt může mít, pokud se vyplavuje do cirkulace,“ pokračuje lékařka a dodává, že někdy se může objevit velký rentgenologický nález i při relativně malém poslechovém nálezu v ordinaci praktického lékaře.
Jinak řečeno to znamená, že zatímco změny v psychice nemocných koronavirem se v mladší populaci běžně nevyskytují, u seniorů, lidí s demencí, po cévních mozkových příhodách či s Parkinsonovou chorobu ano. „Každý orgán má určitou funkční rezervu, a když je menší, i malý inzult na orgán způsobí jeho zhoršenou funkci. Taková přechodná lehká mozková dysfunkce,“ uzavírá Topinková.
