Péče o nyní už více než čtyřkilového hrabáče narozeného 26. března připomínala zprvu pro ošetřovatele starost o lidské novorozeně, ať už jde o mytí, krmení nebo třeba potírání kůže olejem.
„Zpočátku mládě nesálo od matky mléko, poprvé se od ní napilo po patnácti dnech. Ta si ho nicméně nechala odstříkávat. Nyní, po třech týdnech, už mládě pije převážně od matky, což je pro nás po mnoha probdělých nocích a každodenní péči s nejistým výsledkem ta největší radost,“ nastínili Pavel Vidlář a Libuše Veselá.
Zoo chová hrabáče kapské od roku 2017. Jedním z jejich specifik je, že samci mají varlata uložena v dutině břišní, tudíž je nesnadné určit pohlaví zvířete. Zahrada proto musela při sestavování chovného páru ze zvířat pražské a jekatěrinburské zahrady ověřit pohlaví obou jedinců testem DNA.
„Kromě toho mají také obrácený biorytmus, takže přes den spí a aktivní jsou za soumraku, kdy v domovské africké krajině na jih od Sahary hledají termitiště. Ta rozhrabávají pomocí silných drápů a hmyzu se zmocňují lepkavým jazykem, který je dlouhý až třicet centimetrů,“ doplnila mluvčí zoo Iveta Gronská.
Zmíněnou potravu je v zajetí podobně jako u mravenečníků nesnadné nahradit. Do jídelníčku v zoo patří jemně rozmixovaná kaše z vařeného masa, granulí, žloutků, mrkve, banánů, rýže, pochoutkou jsou pak mouční červi.
