Vláda 12. března původně vyhlásila nouzový stav kvůli výskytu koronaviru na 30 dnů. Byly zakázány všechny akce nad 30 osob, začal platit zákaz cestování do rizikových oblastí a cizinci z nich nemohli vstoupit do země.
Už o den později se však opatření začala ještě zpřísňovat. Vláda lidem zakázala vycestovat do zahraničí, až na výjimky uzavřela všechny obchody a cizincům bez trvalého nebo přechodného pobytu zakázala pobývat v republice.
Koronavirus v Česku   |
Krátce před půlnocí 15. března vláda aktivovala Ústřední krizový štáb a do jeho čela dosadila epidemiologa a náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymulu. Premiér Andrej Babiš pak oznámil zákaz volného pohybu lidí po celém Česku. Platit měl původně do 24. března. Později ho však vláda prodloužila do konce trvání nouzového stavu v zemi.
Jeho dopady v Česku pocítili všichni. Část lidí se ze dne na den ocitla doma bez práce, mnoho firem přešlo na tzv. home office a někteří zaměstnavatelé začali okamžitě propouštět. Češi mohou vyjít ven pouze při cestě do práce, obchodu, lékárny, na procházku do přírody nebo návštěvu otevřených individuálních sportovišť.
Co se všechno v Česku za měsíc nouzového stavu změnilo?
1. Doprava
K nejvíce zasaženým oborům patří osobní i nákladní doprava. Kvůli omezení volného pohybu se výrazně propadl počet cestujících na železnici, ale také v regionálních autobusech nebo MHD. Ve vlacích Českých drah nyní jezdí zhruba desetina původního počtu cestujících, a podnik tak snížil objem ujetých kilometrů na dálkových tratích o 40 procent, a v regionech o zhruba 13 procent. Leo Express stáhl z provozu tři čtvrtiny spojů, RegioJet omezil komerční linky asi o dvě pětiny a část provozu zastavila i Arriva.
Například České dráhy odhadují ekonomické dopady krize v řádech miliard korun, stamilionové škody očekávají i další dopravci. O téměř všechny zakázky přišli autobusoví dopravci provozující příležitostnou a komerční přepravu, některé firmy už začaly propouštět. Polovina přeprav ubyla i mnoha nákladním dopravcům. Propad zakázek o více než polovinu zaznamenalo téměř 40 procent kamionových dopravců, dalších 20 procent pak o třetinu.
Vylidněná Praha a letiště |
Městská hromadná doprava v řadě měst přešla kvůli úbytku cestujících na prázdninové jízdní řády, přesto ale řada spojů jezdí poloprázdná.
Hromadnou dopravu v Praze třeba využívá až o 80 procent méně cestujících než před koronavirovou krizí. Klesla i intenzita automobilové dopravy, a to včetně Prahy, kde dočasné zrušení platnosti parkovacích zón umožnilo větší využívání automobilů například při cestách do zaměstnání v centru. V druhé půlce března i tak klesla automobilová doprava v Praze v meziměsíčním srovnání o třetinu.
Jasným důkazem nižší intenzity dopravy je pokles výběru mýtného na dálnicích a silnicích prvních tříd. Dopravci sice v březnu zaplatili meziročně o 3,6 procenta více, k růstu ovšem přispělo zejména lednové rozšíření systému o 900 kilometrů. Na původně zpoplatněné síti naopak výběr klesl. Výběry se snižovaly zejména ve druhé polovině měsíce, ubyly především autobusy.
2. Zaměstnanost
Dostupná čísla sice ještě neukazují neukazují růst nezaměstnanosti, ministerstvo práce nicméně očekává, že kvůli koronaviru vzroste ze současných tří procent až na osm. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová uvedla, že ubývá volných pracovních míst. V únoru jich bylo 351 624, v březnu jich počet poklesl o téměř 10 000.
Karanténa: pravidla pohybu, co smíme, nesmíme a musíme dělat během omezení |
V dubnu pak na úřadech práce začalo ve srovnání s minulým měsícem rychleji přibývat uchazečů o práci. Jak řekl politický náměstek ministryně práce Robin Povšík, za prvních šest dnů je jich o 7000 víc než za stejné období v březnu.
3. Spotřeba elektřiny
Podle distribučních firem klesla také spotřeba elektřiny, a to v důsledku omezení kvůli šířící se pandemii nového koronaviru, kdy jsou zavřené například obchody a restaurace. Podle údajů z poloviny března zaznamenal největší ČEZ na svém distribučním území zhruba pětiprocentní pokles spotřeby v porovnání s předchozím týdnem, Pražská energetika uvedla pokles na úrovni deseti procent. E.ON pak hlásil meziroční pokles přibližně o pět procent.
4. Práce z domova
Výrazně po vyhlášení nouzového stavu a souvisejících omezení vzrostla práce z domova u lidí, kde to povaha jejich zaměstnání nebo podnikání umožňuje. Přesná čísla sice nejsou k dispozici, ale podle dostupných údajů má možnost takzvaného home officu třetina pracujících Čechů a většina z nich jí aktuálně využívá.
Důkazem nárůstu práce z domova je například zvýšená poptávka po monitorech, redukcích a dalším počítačovém vybavení, stejně jako nárůst internetového provozu. Ten se v pevných i mobilních sítích zvýšil zhruba o třetinu.
5. Nákupní chování
Podle analýzy České spořitelny, založené na platbách jejích klientů, klesly výdaje domácností zhruba o čtvrtinu. Lidé přestali kupovat oblečení, omezili útraty v restauracích. Naopak více utrácejí za potraviny a léky. Nákupy se přesunuly na internet a lidé začali masivně spoléhat na e-shopy, kde utratili o 44 procent více.
PŘEHLEDNĚ: Otevírají se hobbymarkety či prodejny a servisy jízdních kol |
Hitem se staly online nákupy potravin a objednávky hotových jídel z restaurací. České online supermarkety rozšířily služby, kvůli enormnímu zájmu o nákup trvanlivých potravin na internetu tento sortiment zahrnuly do nabídky také e-shopy Mall.cz a Alza.cz.
6. Výrobní firmy
Šíření koronaviru a omezení běžného života měly dopad také na fungování firem, větších i menších. Výrobu přerušila Škoda Auto, označovaná za motor českého hospodářství, a také automobilky TPCA u Kolína a Hyundai v Nošovicích, která ale v úterý 14. dubna po třítýdenní odstávce výrobu obnoví.
Nevyrábí ani producent autobusů Iveco ve Vysokém Mýtě, omezený provoz mají firma Saar Gummi Czech z Červeného Kostelce, která patří k evropským lídrům výroby pryžových těsnění do aut, producent autodílů Bosch či liberecký výrobce klimatizací Denso Manufacturing Czech.
