Máte za sebou streamovaný koncert, kde jste hrál bez aplausu obecenstva. Jaká to pro vás byla zkušenost?
Byl to zvláštní pocit hrát doma v malé zkušebně bez všech technických vymožeností jen se třemi orouškovanými muzikanty. Natáčela manželka Katka, a když ohlásila, že se dívá vyprodaná O2 aréna, raději jsem si to nepřipouštěl. Dostal jsem se do nálady a místo původních 20 minut jsme hráli 45 minut. Katka měla strach s přibývajícím počtem připojení, aby jí to nespadlo, ale to mi řekla až dodatečně. Také mě překvapila kvalita zvuku i obrazu, kterou mají současné telefony.
Původní myšlenka vznikla spontánně, zlepšit náladu fanouškům na sociálních sítích a také si trochu zahrát, což u mě funguje jako všelék na splíny. To, že náš akustický minikoncert Sedím doma a nie je mi smutno, což je parafráze na název mojí starší skladby, bude mít 420 tisíc diváků, mě nenapadlo ani ve snu.
V době karantény si leckdo může urovnat a vyčistit hlavu. Cítíte na sobě, že začínáte nad věcmi přemýšlet jinak a plánovat je jinak?
Ještě před vyhlášením karantény jsem měl v plánu trochu zvolnit a pracovat na nových skladbách i na zpěvníku, který by měl vyjít na podzim. Teď mám na to čas, i když samozřejmě člověka znervózňuje současná situace, takže se o nějaké tvořivé pohodě nedá hovořit. Plány si dělat nemůžeme nikdo, takže se radši nebudu rouhat a budu doufat v lepší scénář.
Loni běžel na ČT Art váš pořad Doupě Mekyho Žbirky. Jak jste se cítil v roli televizního moderátora?
Právě pokračování této hudební talkshow jsme v těchto dnech měli opět točit. Stihli jsme jen jeden díl s Benem Cristovao a Liborem Boučkem. Vysílat se měl od 30. dubna. Je to velmi příjemná práce, která mě baví, navíc jsem tam nejen jako moderátor, s čímž mám zkušenosti už od časů Rhytmicku, ale vždy něco i s kapelou zahrajeme třeba spolu s hostem. Doufám, že se nám podaří přesunout natáčení na pozdější dobu, i když s tak vytíženými hosty, jaké jsme měli naplánované, to nebude jednoduché, a od toho se bude odvíjet i vysílání druhé řady.
Mnoho umělců opět vydává alba na vinylu. Máte je rád?
Ano, vinylů mám velkou sbírku a v této době mám čas si je vytáhnout a poslechnout. Nikdy mě nenapadlo, že vinyl může téměř přežít CD a jsem rád, že Universal moje alba také vydává v tomto formátu, kde opravdu může vyniknout například obal od výtvarnice Míly Fürstové nebo fotografa Petra Župníka.
4. prosince 2019 |
Jako ikona československé hudební scény držíte krok s dobou. Kde nejčastěji přicházíte na nové umělce? A co vás přiměje k případné spolupráci s nimi?
Internet je zázračná věc, která mi pomáhá ve všem. Kontakt s fanoušky i s muzikanty je mnohem snadnější. Sleduji současnou hudbu a vždy mě něco inspiruje k nové spolupráci. Teď když vlastně všichni sedíme doma, je to jediná možnost se virtuálně setkávat a spolupracovat.
Konec omezení je zatím v nedohlednu. Můžeme se těšit na nějaké další virtuální kratochvíle s Mekym Žbirkou?
Každý den se snažím něco vymyslet, co by potěšilo a pobavilo nejen mě, takže ano. Vymýšlím neobvyklé playlisty na Spotify pro fandy, vytahuji archivní věci a sdílím videa ve stories na Instagramu a nevylučuji nějaký další live stream. Musíme si to trochu zpříjemnit a mě vždycky pomohla kytara v ruce.
