Aplikace Port, kterou si stáhnou do telefonů, hlídá náruživé hráče hned několika způsoby.
„Nabízí funkce jako nastavení časových i finančních limitů hry. V praxi to funguje tak, že jakmile uživatel spustí hru, spustí se stopky, které měří její délku. Po skončení pak člověk vidí, kolik peněz za jaký čas utratil, případně vyhrál a výsledná částka se promítne na dostupných financích,“ popsal psycholog ze společnosti Podané ruce Lukáš Franc.
Jak dodal, do programu se dají zaznamenat i mimořádné výdaje, jenž rozpočet pro hraní případně sníží.
V České republice je tato aplikace první svého druhu. Společnost Podané ruce ji vyvinula nejen kvůli narůstajícímu počtu patologických hráčů, ale také neustále se zvyšujícím částkám, jež za rok prosázejí.
Lidé v Česku ročně prohrají až čtyřicet miliard korun
Jak uvádí výroční zpráva o hazardním hraní v Česku za rok 2018, zatímco v roce 2013 hráči utratili za hry 124 miliard korun, o pět let později to bylo už 250 miliard.
Rozdíl mezi tím, kolik celkem hráči vsadili a co vyhráli, se pohybuje od 30 do 40 miliard korun. Tyto prohrané peníze už stály spokojený život tisíce závislých.
Podle France jde v devíti případech z deseti o muže. Nejvíce přitom sázejí a s patologickým hráčstvím mají problém zajištění muži středního věku. Někteří jsou schopni prosázet celé výplaty nebo rodinné úspory.
„Typickým příkladem je otec rodiny nebo náš bývalý klient, sedmadvacetiletý Petr. Sázel devět let, pět let z toho problémově. Přivedli ho k nám rodiče, kteří za něj už nechtěli platit dluhy. Petr si totiž půjčoval peníze, které znovu vsázel v naději, že prohru vyhraje zpět,“ přiblížil psycholog.
Rodina často o problému nemusí vědět, dokud domů nepřijde exekuce. „Je asi jasné, že taková situace může vztahy v rodině narušit či úplně zničit. Hraní také často vede k sociálnímu vyloučení jedince. Ten se tak dostane do začarovaného kruhu, kdy problémy vzniklé hraním řeší další hrou. To jsou přesně situace, kterým díky Portu může předejít,“ podotkl Franc.
V Olomouckém kraji může být i více než šest tisíc hráčů
Podle lékařských odhadů je v populaci až 1,2 procenta patologických hráčů a jejich počet stále roste. V přepočtu na počet obyvatel Olomouckého kraje jde o 6 300 lidí. Chování závislého ovšem ovlivňuje podle statistik negativně dalších osm osob z okolí každého z nich.
„V Olomouckém kraji tedy může pomoc potřebovat na 50 tisíc lidí,“ tvrdí ředitel společnosti Podané ruce Lukáš Carlos Hrubý.
Psychologové a terapeuti věří, že právě prostřednictvím příbuzných dokážou závislým pomoci. I na ně se proto nyní snaží působit.
„Mimo dluhy, které jsou často společné, trpí blízcí psychickými problémy, jako jsou úzkosti, deprese nebo nespavost. Někdy trvá i desetiletí, než se odhodlají vůči závislému příbuznému vymezit. My je chceme přesvědčit, aby odborníky kontaktovali hned,“ uvedl Franc, jenž současně vede Centrum komplexní péče v Olomouckém kraji.
Centrum provozované společností Podané ruce má kromě Olomouce pobočky v Zábřehu, Prostějově a Přerově. Od poloviny ledna otevřelo dvě terapeutické skupiny – jednu pro hráče, druhou pro příbuzné.
