Havlíček již dříve uvedl, že ministerstvo navýšilo cíle podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie do roku 2030 z původně plánovaných 20,8 procenta na 22 procent. Letos má být na úrovni 15,6 procenta.
Plán po členských státech včetně Česka požaduje Evropská unie. Některé oborové organizace označovaly přípravu plánu za největší událost v české energetice v loňském roce, předřazovaly ji i přípravám stavby nového jaderného bloku v Dukovanech.
Jaderný klub v EU slábne, země chystají hromadné odpojování reaktorů |
Evropská unie loni Česku doporučila, aby cíl pro rok 2030 činil alespoň 23 procent. Skupina 24 senátorů z klubů Starostů a nezávislých, KDU-ČSL, ČSSD a Senátor 21 pak ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyzvala, aby byl cíl navýšen na 24 procent. Komora obnovitelných zdrojů energie v pondělí uvedla, že zástupci čisté energetiky, ekologické organizace a obce požadovali navýšení alespoň na 24,4 procenta.
Ukazatel započítává kromě elektřiny také obnovitelnou energii v dopravě, vytápění a chlazení. „Podle našich propočtů každé procento nad 20 procent nás vychází na podporu okolo 30 miliard korun,“ reagoval v polovině prosince Havlíček. Na začátku prosince ministr po jednání představitelů Visegrádské čtyřky (V4) tweetnul, že v cílech tohoto ukazatele je Česko z těchto zemí lídrem. „Cíle v obnovitelných zdrojích 2030: ČR 22 procent, Maďarsko 21 procent, Polsko 21 procent, Slovensko 19,2 procenta,“ uvedl ministr.
Naprostá shoda v podpoře jádra. Shoda rovněž v tom, že cíle v klimat.neutralitě musí respektovat rozdílnou strukturu hospodářství zemí EU.V Bruselu právě proběhlo na naše pozvání setkání vládních představitelů V4 pro energetiku. Cíle v OZE 2030: ČR 22%, MAĎ 21%, PL 21%, SR 19,2%. https://t.co/nxGstCsnFP
Podle ministra vláda v pondělí schválila všechny cíle plánu. „Neschválily se pouze jakékoliv motivační daňové výjimky, spojené s účinností a vyhodila se rovněž zmínka o případné uhlíkové dani. Ale vzhledem k tomu, že toto vše stejně podléhalo schválení vládou, tak se nic zásadního nemění,“ napsal ČTK Havlíček. MPO v předkládací zprávě materiálu pro vládu uvedlo, že veřejné výdaje související s plněním cíle v oblasti obnovitelných zdrojů jsou odhadovány na 900 miliard korun včetně podpory stávajících zdrojů.
Solárních elektráren bude víc
Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák upozornil, že čistě v růstu podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě počítá MPO v plánu do roku 2030 pouze s nárůstem na 16,9 procenta z 13,4 procenta v letošním roce. Podle Sedláka mají vyšší cíle tohoto ukazatele všechny země V4 - Maďarsko předpokládá jeho nárůst na 19,1 procenta, Slovensko na 25 procent a Polsko na 29,5 procenta.
EU se stává energeticky závislou, většinu dováží ze zahraničí |
Svaz podle něj naopak vítá, že MPO v plánu nakonec zvýšilo například podíl fotovoltaických elektráren, jejich instalovaný výkon by měl vzrůst až o 1900 megawattů (MW). Podle svazu je však ekonomický potenciál těchto zdrojů daleko vyšší. Podle Energetického regulačního úřadu bylo na konci třetího čtvrtletí loňského roku v ČR instalováno asi 2045 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábí.
Ekologické organizace Greenpeace, Hnutí Duha, Calla a Centrum pro energetiku a dopravu vyzvaly minulý týden členy vlády, aby plán neschválili a vrátili ho k přepracování.
„Je velkou promarněnou příležitostí a ostudou zároveň, že se rozvoj obnovitelných zdrojů energie nestal v energeticko-klimatickém plánu větší prioritou. Vláda se rozhodla, že nebude realizovat více než dvě třetiny nových potenciálních projektů, což v důsledku přinese během následující dekády zvýšení podílu čísté elektřiny jen o pouhá tři procenta. To je dokonce méně, než kolik plánuje Státní energetická koncepce, známá svým konzervativním pohledem na obnovitelné zdroje,“ uvedl Tomáš Jagoš z Hnutí Duha.
| Elektřina | Doprava | Vytápění a chlazení | Celkem | |
|---|---|---|---|---|
| 2016 | 13,6 | 6,4 | 19,9 | 14,9 |
| 2020 | 13,4 | 8,8 | 20,7 | 15,6 |
| 2021 | 13,8 | 7,8 | 22,3 | 16,5 |
| 2022 | 14,1 | 8,1 | 23,1 | 17 |
| 2023 | 14,5 | 8,6 | 24,2 | 17,7 |
| 2024 | 14,8 | 9 | 25 | 18,2 |
| 2025 | 15,2 | 9,5 | 25,9 | 18,7 |
| 2026 | 15,5 | 10,2 | 26,8 | 19,3 |
| 2027 | 15,7 | 11,2 | 27,7 | 19,9 |
| 2028 | 16,1 | 12,1 | 28,7 | 20,6 |
| 2029 | 16,4 | 13,1 | 29,6 | 21,2 |
| 2030 | 16,9 | 14 | 30,7 | 22 |
| Zdroj: Vnitrostátní energeticko-klimatický plán ČR | ||||
