Úřady rovněž uvedly, že bylo zatčeno 98 lidí a zranění utrpělo 122 civilistů a 151 příslušníků bezpečnostních složek. Menší protesty vypukly v metropoli Bogotě i v pátek, policie někde použila slzný plyn.
Protestů proti vládě prezidenta Duqueho, které jsou označovány za největší demonstrace v zemi za poslední léta, se podle vlády ve čtvrtek v celé zemi účastnilo asi 200 tisíc lidí. Podle organizátorů demonstrací jich ale bylo mnohem více.
V pátek je situace v zemi podle ministerstva obrany zatím víceméně klidná. V Bogotě se úřady snaží uvést do provozu ochromenou hromadnou dopravu. Menší protesty pokračovaly v chudší jižní části metropole.
Starosta Bogoty vyhlásil od čtvrtečního poledne zákaz prodeje alkoholu a řekl, že opravy majetku poškozeného vandaly vyjdou na miliony dolarů (desítky milionů korun).
Policie proti některým demonstrantům v Bogotě zasáhla slzným plynem i ve čtvrtek, úřady ve městě Cali na východě země kvůli nepokojům vyhlásily v noci na pátek zákaz vycházení. Podle ministra obrany zemřeli dva lidé ve městě Buenaventura na pobřeží Tichého oceánu a jeden člověk ve městě Candelaria východně od Cali. Policie už dříve uvedla, že zatkla 36 lidí a několik desítek protestujících i policistů utrpělo zranění.
Lidé protestovali proti chystané penzijní reformě, zvýšení cen energií či nárůstu kriminality v některých regionech, kde se po uzavření míru předchozí vládou s povstaleckou organizací FARC v roce 2016 rozhořel boj zločineckých skupin o ovládnutí obchodu s drogami a nelegální těžby.
Ten si vyžádal desítky mrtvých z řad místních sociálních vůdců a vláda ho podle mnohých nezvládá.
V posledním měsíci vzrostl také počet vražd domorodého obyvatelstva v departementu Cauca na jihozápadě země, kde se pěstuje koka a marihuana a přes nějž vedou trasy obchodu s drogami.
„Kolumbijci promluvili. Slyšíme je. Společenský dialog je jedním z hlavních principů této vlády a musíme ho prohloubit napříč všemi společenskými skupinami a urychlit sociální politiku a boj proti korupci,“ prohlásil ve čtvrtek po protestech v televizním vystoupení prezident Duque. Podle AFP však zatím neodpověděl na hlavní požadavek organizátorů protestů, kterým jsou přímé rozhovory demonstrantů s vládou.
Demonstrace v Medellínu i Cali
Demonstranti ve čtvrtek v metropoli od brzkého rána blokovali hromadnou dopravu, policie musela na několika místech odstraňovat barikády, informoval španělský deník El País.
Většina lidí poklidně procházela ulicemi metropole a shromažďuje se v centru města. Lidé se sešli i v dalších městech včetně Medellínu či Cali.
Kolumbijská vláda kvůli stávce uzavřela z bezpečnostních důvodů od středy na dva dny hraniční přechody se sousedními zeměmi. Ministryně vnitra Nancy Gutiérrezová už v pondělí oznámila, že starostové a guvernéři budou mít pravomoc přijmout výjimečná opatření k zajištění bezpečnosti, včetně zákazu Kolumbie vycházení.
Protivládní protesty svolaly odborové svazy, k nimž se připojily široké vrstvy společnosti, včetně studentů, opozičních politických stran i katolické církve. Podle nich jde o protest proti sociální nespravedlnosti i korupci ve státní sféře. Protivládní manifestace podpořila také řada umělců a například i současná Miss Kolumbie María Aristizábalová.
Latinské jaro? Bolivijský vládce pláchl jako tuniský, Moskva hřímá o puči |
Generální stávka se koná v době, kdy má prezident Iván Duque podle průzkumů veřejného mínění nejnižší podporu od svého nástupu do úřadu loni v srpnu. Podle průzkumu amerického Gallupova ústavu nesouhlasí s jeho politikou 69 procent Kolumbijců.
Popularitu vlády dále snížila rezignace ministra obrany Guillerma Botera, který odstoupil začátkem měsíce kvůli srpnovému zásahu armády proti zločineckým skupinám na jihu země. Při něm zemřelo i několik nezletilých a opozice ministra obrany obvinila ze zamlčování informací. Podle Botera nese zodpovědnost za jejich smrt ozbrojený místní gang, který rekrutuje nové členy i z řad takto mladých lidí.
I přes masivní protesty analytici pochybují, že akce bude mít v Kolumbii reálné dopady, jako tomu bylo v dalších zemích regionu, například v Bolívii nebo Chile. „Nejsem si jist, zda tu lidé všeobecně odmítají politický systém,“ cituje agentura AP Yanna Basseta z bogotské univerzity Del Rosario. Výsledky posledních voleb podle něj dokazují, že lidé ještě mají naději v opozici, která může přinést požadované změny.
Demonstrace v Kolumbii jsou zatím posledními v sérii protestů, jež v posledních měsících zachvátily některé jihoamerické země. Chilská vláda se potýká s nejrozsáhlejšími manifestacemi za posledních 30 let. V Bolívii odstoupil dlouholetý prezident Evo Morales po nepokojích vyvolaných prezidentskými volbami, které byly podle protestujících i mezinárodních pozorovatelů zmanipulované. Protivládní demonstrace zažily letos také Ekvádor, Venezuela či středoamerická Nikaragua.
