Česká věda je ve světě pojem. Úspěchy sbírá na poli medicíny či informačních technologií. Ne vždy tomu tak bylo. Za totality jsme přišli třeba o patenty k měkkým kontaktním čočkám Otty Wichterleho. „Byli jsme neuvěřitelně hlídaní, každý dopis schvalovala komise,“ vzpomíná předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.
Ve vědě se pohybujete už řadu let, takže máte srovnání. Jaký je rozdíl mezi vědou dnes a před rokem 1989? Pokud tedy nějaký je. To rozhodně je a veliký. Věda je z podstaty věci velmi kosmopolitní. Takže v momentě, kdy vám režim neumožní svobodně cestovat do zahraničí, mluvit s kolegy, svobodně si domluvit nějaké experimenty na zařízeních, které třeba nemáte k dispozici, to všechno vědu strašlivým způsobem limituje a některé obory se prakticky vůbec nemůžou rozvíjet. To byla přesně situace před rokem 1989. Na vědeckých institucích byli do vedoucích pozic vybíraní lidé podle jejich postavení v komunistické straně a ne podle jejich vědomostí a dovedností. To všechno vědu ničilo. Nic z toho ale teď neplatí. Kdokoli může vyjet, kam chce, psát si, s kým chce, a nikdo nás neomezuje ani nekontroluje. Svět se nám otevřel a to je pro vědu ta správná živná půda. Samozřejmě jsou tady limity finanční.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
