„Tragédií moderní Labouristické strany pod vedením Jeremyho Corbyna je, že niterně nenávidí motivaci ziskem,“ uvedl britský premiér v článku v konzervativním listu The Daily Telegraph.
„Předstírají, že je jejich nenávist namířena jen na určité miliardáře - a ukazují prstem na jednotlivce s radostí a pomstychtivostí, jakou nikdo neviděl od doby, kdy Stalin pronásledoval kulaky,“ dodal Johnson a použil přitom ruského výrazu pro majetné rolníky.
Sovětský diktátor Stalin na konci 20. let minulého století nařídil kulaky „jako třídu“ zlikvidovat. Následovalo zatýkání, deportace a fyzická likvidace relativně bohatých sedláků, což vedlo k rozvratu zemědělské výroby v SSSR.
Pokud by se podle Johnsona dostali labouristé k moci, zvedli by daně „tak zlovolně“, že by to zničilo prosperitu Spojeného království. Zvýšení daní by se podle něj dotklo důchodů, obchodů, dědictví i nemovitostí.
Corbyn označil na Twitteru Johnsonovy výroky za „nesmysly, se kterými superbohatí přichází, aby se vyhnuli tomu, že budou platit o trochu více na daních“. Později dodal, že labouristé chtějí mimo jiné zlepšit situaci ve zdravotnictví, „vyřešit brexit za šest měsíců“ či nastartovat „zelenou průmyslovou revoluci“.
Labouristé chtějí skutečně změnit daňový systém Británie, který podle nich příliš straní bohatým. Sporný je mimo jiné jejich plán, podle kterého by firmy nad 250 zaměstnanců musely vytvořit fond kontrolovaný zaměstnanci, jimž by se z něj vyplácely každoročně dividendy.
Rozpuštění parlamentu
Pět týdnů před plánovanými prosincovými volbami byl britský parlament rozpuštěn. Na svém Twitteru o tom ve středu hodinu po půlnoci informovala Dolní sněmovna, volená komora zákonodárného sboru. Znovu se poslanci ve Westminsterském paláci v Londýně sejdou až 16. prosince
Premiér Johnson se ve středu setkal s královnou Alžbětou II., kterou informoval o rozpuštění komory. Po schůzce uvedl, že královna souhlasila s uspořádáním voleb v navrhovaném prosincovém termínu. Začala tím pětitýdenní předvolební kampaň.
Johnson po schůzce s královnou zároveň voličům v projevu slíbil, že dotáhne do konce plánovaný odchod Británie z Evropské unie.
Poslanci dolní komory britského parlamentu vypsání předčasných parlamentních voleb schválili na návrh vlády minulý týden. Podle zákona z roku 2011 musí být parlament rozpuštěn nejpozději 25 pracovních dní před volbami.
️ The UK Parliament has now been dissolved, ahead of the #generalelection on Thursday 12 December.
What is dissolution? What happens to MPs?
Our explainer gives you the low down ☑️ https://t.co/qtJ6Abysef
V projevu před svým sídlem v Downing Street Johnson řekl, že si volby nepřál, nebyla ale prý jiná možnost, jak nastalou situaci kolem brexitu vyřešit. Parlament byl podle něj paralyzovaný, odmítal splnit přání lidu vyjádřené v referendu v roce 2016 a zařídit odchod z EU.
Premiér se vyhranil především vůči labouristům. Voliči podle něj mají na výběr mezi cestou kupředu s konzervativci a dalšími odklady brexitu s labouristy. Zvolit Corbyna do premiérského křesla by podle Johnsona znamenalo, že se rok 2020 ponese ve znamení dvou referend: jednoho o brexitu, druhého o nezávislosti Skotska. „Pojďme dokončit brexit,“ vyzval na závěr.
Premiér se ve středu ještě zúčastní předvolebního mítinku v metropolitním hrabství West Midlands. Předák labouristů Corbyn už promluvil v nedalekém městě Telford. Řekl mimo jiné, že by byl „velmi odlišným druhem premiéra“, který by usiloval „o moc jen proto, aby ji mohl sdílet“. Labouristé jsou podle něj na volby velmi dobře připraveni.
Své kampaně dnes zahájily také menší parlamentní strany.
Zda ovšem volby patovou situaci kolem brexitu vyřeší, není vůbec jasné. Aktuální průzkum agentury ICM sice předpovídá vítězství vládních konzervativců (38 procent) a nejsilnější opoziční straně, labouristům Jeremyho Corbyna, přisuzuje až druhé místo (31 procent), není ale vyloučeno, že žádná parlament z velkých stran nezíská v Dolní sněmovně většinu.
Silnou pozici by si mohli vydobýt Liberální demokraté (15 procent), kteří žádají zrušení brexitu, i Strana pro brexit (devět procent) europoslance Nigela Farage, která naopak prosazuje odchod země z EU bez dohody.
Poslední sněmovní schůze trvala podle parlamentního webu tři týdny a dva dny a poslanci během ní stihli vyslechnout, projednat a schválit tradiční královninu řeč, která stanoví priority vlády, zvolit Lindsayho Hoylea novým předsedou Dolní sněmovny a také se poprvé od roku 1982 mimořádně sejít v sobotu.
Na říjnové sobotní schůzi hlasovali zákonodárci o nové brexitové smlouvě, kterou vyjednal premiér Johnson s Bruselem. Nakonec ale její schvalování odložili a následně odmítli schválit harmonogram projednání prováděcího zákona k brexitu. To vedlo vládu k rozhodnutí uspořádat předčasné volby.
