Návrh potřeboval dvoutřetinovou podporu, tedy hlasy 434 poslanců, hlasovalo pro něj ale jen 299. Většina opozičních zákonodárců se zdržela.
Johnson se o rozpuštění parlamentu pokoušel potřetí za poslední dva měsíce. Navrhované prosincové předčasné volby však ani po dnešním nezdaru nejsou vyloučené. Předseda vlády oznámil, že se je pokusí prosadit pomocí stručného zákona, který eliminuje potřebu dvoutřetinové podpory. Takový návrh nicméně na rozdíl od toho dnešního může být poslanci upravován a musí projít všemi fázemi legislativního procesu.
„Později tento večer vláda oznámí představení krátkého návrhu zákona ohledně voleb 12. prosince, abychom konečně mohli dotáhnout brexit do konce,“ uvedl Johnson po večerním hlasování. I za takového scénáře by se Johnson neobešel bez podpory některých opozičníků, neboť jeho Konzervativní strana drží v 650členné Dolní sněmovně pouze 288 křesel.
Brexit se opět odložil na konec ledna 2020
O odkladu brexitu informoval předseda Evropské rady Donald Tusk. Pokud Británie schválí výstupní dohodu před uplynutím nové lhůty, může opustit unii dříve. Dosavadní termín brexitu byl tento čtvrtek.
„Rozhodnutí by mělo být formálně potvrzeno písemnou procedurou,“ napsal Tusk na Twitteru s odkazem na písemný souhlas lídrů jednotlivých států, kteří musejí odklad stvrdit. Očekává se, že tak učiní nejdříve v úterý.
Posunutí britského odchodu si zákonem vymohl britský parlament. Johnson chtěl opustit evropský blok tento čtvrtek ať už s dohodou, nebo bez ní. V pondělí v dopise Tuskovi potvrdil, že Británie odkladem brexitu souhlasí, označil ho však za škodlivý pro demokracii a vztah s EU.
Proti odkladu dosud vystupovala Francie, která od Británie požadovala závazné sdělení pádného důvodu prodloužení britského členství v unii. Po víkendovém telefonátu prezidenta Emmanuela Macrona s britským premiérem Borisem Johnsonem však Paříž přestala záměr ostatních zemí blokovat.
Přijatý text jako motivy odkladu zmiňuje poskytnutí času potřebného pro britskou ratifikaci brexitové dohody stejně jako pro případné vypsání předčasných voleb v Británii.
O Johnsonově návrhu, aby se takové volby konaly 12. prosince, má v pondělí hlasovat britská Dolní sněmovna. Opoziční labouristé se podle médií plánují hlasování zdržet. Bez jejich podpory návrh britské vlády neprojde.
The EU27 has agreed that it will accept the UK's request for a #Brexit flextension until 31 January 2020. The decision is expected to be formalised through a written procedure.
Opoziční liberální demokraté a skotští nacionalisté chtějí předložit vlastní návrh na vypsání předčasných voleb, i oni však požadovali od EU záruku vyloučení neřízeného odchodu Británie. Podle jednoho z diplomatů byla právě jejich podpora pro předčasné volby zásadním motivem změny francouzského postoje.
O dohodě už nechceme znovu slyšet, uvedla Evropská unie
Unijní země v podnělí prodloužení termínu brexitu podmínily tím, že Británie bude „v době trvání odkladu jednat konstruktivně a zodpovědně“ a bude plnit všechny závazky členského státu.
Češi říkají brexitu ne. Odchod Britů z EU nás poškodí, myslí si |
Přijatý text výslovně zmiňuje povinnost jmenovat nového evropského komisaře, s čímž dosud Londýn nepočítal. Evropská komise by se měla přitom ujmout funkcí začátkem prosince.
Schválený text rovněž uvádí, že „odklad vylučuje jakékoli nové otevírání dohody o (britském) odchodu“, a zároveň upozorňuje, že Británie si své rozhodnutí opustit EU může kdykoli během odkladu rozmyslet.
Británie může odejít dřív, pokud parlament dohodu schválí
Vyjednavači obou stran dospěli k brexitové dohodě předminulý týden po vleklých jednáních, jejichž předmětem byly především spory o budoucí podobě irské hranice a celních vztahů.
Brexit jen s dohodou, nejlépe až za dva roky, přála by si Věra Jourová |
Britský parlament však dohodu zatím neratifikoval, protože nejprve chce přijmout příslušný prováděcí zákon. K jeho posouzení však poslanci požadují více času, než jim původně vláda navrhovala.
Pokud se brexitovou dohodu podaří v britském a následně v Evropském parlamentu schválit před vypršením odkladu, tedy před 31.lednem, odejde Británie z EU první den následujícího měsíce. Jako nové termíny brexitu tedy vedle konce ledna přichází v úvahu 1. prosinec či Nový rok.
Předseda EP David Sassoli ocenil pondělní rozhodnutí členských států, které podle něj dává Londýnu dost času jasně ukázat, co vlastně chce. „EP bude mezitím dále analyzovat výstupní dohodu,“ uvedl Sassoli.
Brexitový koordinátor EP Guy Verhofstadt označil těsné odvrácení hrozícího neřízeného odchodu Británie za úlevu a dodal, že brexitová nejistota trvá příliš dlouho. Tříměsíční odklad podle něho „musí ukázat další cestu“.
24. ledna 2019 |
