„Mám strašnou radost. Kvůli sobě i klukům, že jsme zase neprohráli. A jedeme dál!“ nechce Řezníček polevit.
31letý útočník skóroval ve svém šestém vystoupení za Teplice. „Měl jsem to v hlavě, nebudu lhát, že ne. Mrzelo mě, že jsem se ještě netrefil,“ nezapíral. Přitom už předtím sklízel komplimenty za to, jak maká, jak vytváří prostor pro parťáka z útoku Jakuba Mareše, který se díky tomu kulometně rozstřílel. „Hezky se to poslouchá, ale není to o jednom hráči,“ tvrdí potetovaný dříč. „Možná vymyslím v kabině nějakou srandu, možná jsem přinesl nějaký impulz, ale vážně to není jen o mně.“
Jenže s Řezníčkem v sestavě Teplice ještě neprohrály. „Pod naším vzestupem je podepsaný výrazně,“ míní trenér Stanislav Hejkal. „Se stopery svede nespočet soubojů. Vždycky mi to dělal Kuba Mareš, ale pak už mu nezbývaly síly na výběr místa ve vápně. Zkoušel jsem k němu Nazarova, Horu, Trubače, ale nikdo to neplnil jako Řezníček. Jeho styl je soubojový, důrazný, tohle Marešovi vyhovuje. A jsme rádi, že i druhý Kuba dal gól, všichni jsme mu to přáli.“
Řezníček si spolupráci s Marešem nemůže vynachválit: „Jsme stejné typy, on dává branky, já mu dělám černou práci, nebo naopak. Sedíme si fotbalově i lidsky.“
I další vlastnost je spojuje, bytostně nesnáší porážky i křivdy. Jsou hádaví, emotivní, nahecovaní. „Jim není jedno, jak zápas dopadne. Jiní hráči by po sporném rozhodnutí dali hlavu dolů, šli by na porážku. Řekli by si: no, tohle mohl rozhodčí pískat. Ale oni? Podrážděnost, ataky na soupeře, ataky na rozhodčí, důraz v soubojích. Chtějí to zlomit. Tohle jsme potřebovali. Já je proti Spartě nemohl ani nechtěl krotit. Pomohlo nám to,“ pochvaloval si Hejkal.
Na hřišti si Řezníček nic nedaroval se sparťanským kapitánem Martinem Frýdkem, po zápase se objímali. V civilu odhazuje masku rabiáta. „Martin koupil barák vedle mě, tak jsem se ho ptal, kdy se nastěhuje. Je to soused, určitě si nebudeme lámat nohy. Zápas je zápas, pak si můžeme popovídat,“ usmál se útočník, který kopal za Spartu či Plzeň.
Teď už střílí za Teplice, v neděli dal svůj ligový gól číslo 65. „Sice kolenem, ale možná mě to odměnilo za tu práci. Nebudu honit statistiky, chci pomoct Teplicím a myslím, že se mi to daří,“ blaží jej. „Na měkkém hřišti to byla válka, ale na Spartu to platilo a my jsme takové mužstvo. Asi to nebudeme kombinovat, ťukat. Jsme bojovný tým, to jsme předvedli. Hráli jsme důrazně, na Spartu jsme si věřili, bod s ní se počítá i doma.“
A díky tomu jsou Teplice osmé, pouze tři body od skupiny o titul. „Nevím, co se tady dělo předtím, proč se nedařilo. Ale když se pracuje, bojuje, body se dělají. I válečný zápas se Spartou to ukázal.“
Hejkal: Žádný Mancini, průvan pomohl Proměna ligových Teplic stvrzená, pečeť jí dala emotivní remíza 1:1 v třeskutém boji se Spartou. Už žádné leklé ryby, fotbaloví skláři mají znovu jiskru, šťávu, dravost i chuť na výhry a body. „Když je emotivní zápas, proč emoce potlačovat, pokud to jde ven samo a je to upřímné. My to umíme. I těch 15 hádavých minut, co bylo, k fotbalu patří, rveme se za tým,“ cítí univerzál Tomáš Vondrášek. Jarní domácí potupa 0:8 s Mladou Boleslaví nastartovala obrodu Teplic. Nešla bezproblémově, skřípalo to, i vinou odloženého zápasu skláři chvíli trpěli na posledním místě tabulky, ale hlavní kus práce už je hotový. Sedm zápasů bez porážky je důkazem. „Po Boleslavi jsme si to vyhodnotili takto: ať jsme dělali, co jsme dělali, výkony a atmosféra v kabině měly lehce klesající tendenci, ať by tady byl Mancini, nebo Hejkal,“ jmenoval trenér Stanislav Hejkal kouče italského nároďáku. „Museli jsme otevřít dveře okna, udělat průvan a přivést vítězné typy. Což se povedlo. Sestava se proměnila, máme snad osm nových hráčů. Co jsem sliboval, to jsem udělal.“ Emoce do týmu vnesli především Jakubové v útoku Mareš a Řezníček. A ostatní tím strhli. „Bylo vidět, že jsme to proti Spartě rvali za jeden provaz, pak jsme se společně i poradovali,“ kochal se Vondrášek. |
