„Na pozadí turecké vojenské ofenzivy v severovýchodní Sýrii nebude spolková vláda vydávat žádná další povolení k vývozu pro veškeré vojenské vybavení, které by Turecko mohlo použít v Sýrii,“ sdělil deníku Bild am Sonntag šéf německé diplomacie Heiko Maas.
Berlín podle Maase od roku 2016 uplatňuje velmi restriktivní opatření vůči exportu zbraní Ankaře, úplný zákaz však dosud nezavedl. Zbraňové dodávky do Turecka v roce 2018 dosáhly částky 243 milionů eur (6,27 miliardy korun), což činilo zhruba jednu třetinu veškerého německého vojenského exportu (771 milionů eur, resp. 19,9 miliardy korun). V prvních měsících tohoto roku Berlín prodal Ankaře zbraně v hodnotě 184 milionů eur (4,75 miliardy korun), čímž se Turecko stalo pro Německo největším zbraňovým odběratelem.
Obě země jsou členy Severoatlantické aliance, od níž Turecko ústy ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglua v pátek žádalo „jasné a zřetelné“ vyjádření solidarity. To však německá diplomacie odmítá, ofenzivu naopak ostře odsoudila a spolu s Evropskou unií vyjádřila obavy „ze značných negativních důsledků, které by mohly vést k opětovnému posílení Islámského státu“, na jehož porážce měly kurdské milice lví podíl.
K Německu se přidala Francie a Nizozemsko
K dočasnému zákazu vývozu zbraní do Turecka kvůli útoku v Sýrii podle agentury DPA sáhlo již v pátek Nizozemsko.
V sobotu vývoz zbraní zastavila také Francie. „S očekáváním ukončení této ofenzivy se Francie rozhodla zrušit veškeré plány na vývoz zbraní do Turecka, které by mohly být v této ofenzivě použity. Toto rozhodnutí má okamžitou platnost,“ uvádí se ve společném prohlášení francouzského ministerstva zahraničí a obrany.
Sdělení rovněž uvádí, že ministři zahraničí zemí Evropské unie budou ladit společnou pozici vůči Ankaře na pondělní schůzce v Lucemburku.
Proti počínání tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v sobotu v Kolíně nad Rýnem demonstrovalo přes 10 000 v Německu žijících Kurdů a dalších Erdoganových odpůrců. Dav lidí procházejících středem města mával kurdskými vlajkami a skandováním označoval tureckého prezidenta za „teroristu“. Protestní pochody se odehrály také v dalších německých městech, například ve Frankfurtu nad Mohanem se podle agentury DPA sešlo na 4000 lidí.
Almanya Köln gündüz.. pic.twitter.com/tpCKHnDCq2
— Heval Aslan (@hevalaslan) October 10, 2019
Je to agrese vůči svrchovanosti státu
Ministři zahraničí Ligy arabských států (LAS) na svém sobotním mimořádném setkání v Káhiře odsoudili tureckou vojenskou ofenzivu na severovýchodě Sýrie. Generální tajemník LAS Ahmad Abúl Ghajt ji označil za invazi na území arabského státu a agresi vůči jeho svrchovanosti. Tureckou operaci v Sýrii odsoudil i irácký ministr zahraničí Muhammad Alí Hakím, který zasedání LAS v současnosti předsedá.
Turecká ofenziva „zhorší humanitární krizi, zvýší utrpení syrského lidu a posílí schopnost teroristů k reorganizaci zbylých bojovníků,“ řekl Hakím podle agentury Reuters.
Turecko dobývá hraniční město Rás al-Ajn, ofenziva v Sýrii pokračuje |
Hakím a jeho libanonský protějšek Džibrán Básil vyzvali LAS k obnovení členství Sýrie v této organizaci.
Tureckou ofenzivu na severu Sýrie odsoudil také ministr zahraničí Spojených arabských emirátů Anvar Gargáš. „Žádáme odchod Turecka a jeho sil, stejně jako všech zahraničních sil, které násilně narušily tuto arabskou zemi - a prosazujeme úspěšné politické řešení,“ řekl Gargáš.
Invazi do severovýchodní Sýrie zahájilo Turecko ve středu. Ankara tvrdí, že cílem její operace je vyčistit oblast v severní Sýrii u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje kurdské milice. Chce tam také vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam hodlá převézt z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.
