Když zažíval šampionát v Helsinkách 1983 svoji historickou premiéru, československá výprava vybojovala rekordní a z dnešního pohledu až bájnou kolekcí čtyř zlatých, tří stříbrných a dvou bronzových medailí.
Pouze jednou od té doby se reprezentanti vraceli domů s prázdnou, bez medailí. To byl čas Tokia 1991.
Od vzniku samostatné České republiky se tak už nestalo. Češi sice nikdy nezískali na jednom šampionátu více než tři medaile, ale vždy alespoň jednu. Naposledy v Londýně 2017 to byla velká oštěpařská jízda: zlato Špotáková, stříbro Vadlejch, bronz Frydrych.
Podaří se v Dauhá na nepřetržitou 24letou medailovou šňůru z let 1993 - 2017 navázat? Vyhlídky nejsou tentokrát nejoptimističtější, nicméně nejsou ani beznadějné.
Want to get in #WorldAthleticsChamps mood?
All @IAAFDoha2019 previews in one spot
: https://t.co/fnTyHyyGfM https://t.co/TQg7Vm0DRU
Pokud bychom vzali v potaz řeč letošních světových tabulek, patřil by na šampionátu bronz oštěpařce Nikole Ogrodníkové a těsně pod stupni by přešlapovala coby čtvrtá překážkářka Zuzana Hejnová.
Další české opory už jsou na tom v tabulkách o poznání hůře: 11. Tomáš Staněk, 13. Barbora Špotáková, 14. Jakub Vadlejch a až 41. Anežka Drahotová.
Jenomže řídit se tabulkami je obzvlášť v této podivné a neobvykle dlouhé sezoně ošidné a zavádějící.
Forma se ladila na Dauhá. Rozhodne se tady a teď.
MS v Dauhá: den prvníSledujte od 15.30 hodin podrobně online. |
Experti prestižního amerického webu Track and Field News přisuzují ve svých prognózách Čechům jeden bronz zásluhou Hejnové, přičemž do 6. místa už se podle nich umístí pouze Drahotová.
Hejnová každopádně prokazovala ze všech Čechů v sezoně nejvyrovnanější špičkovou výkonnost, podtrženou čtyřmi medailovými umístěními v Diamantové lize a čtvrtým místem ve finále seriálu. Nejrychleji běžela za 54,11. Jestli chce medaili, musí rozbít blok tří dosud vládnoucích Američanek v čele s novou světovou rekordmankou Dalilah Muhammadovou (52,20).
Zuzana Hejnová
Ogrodníková předvedla své letošní maximum 67,40 už 26. května. Pak se potýkala se zraněním, nemocemi i nevyrovnanou formou. Přesto dosáhla hodem 63,05 na třetí příčku v curyšském finále Diamantové ligy. Vzápětí opět onemocněla angínou.
Obhájkyně titulu Špotáková se letos dostala na 63,85, přičemž tabulkám vévodí hodem 67,98 Číňanka Lu Chuej-chuej.
Vicemistr světa Vadlejch má na kontě hod 85,78. Za 90 metrů se během roku dostali Estonec Magnus Kirt a německý obhájce titulu Johannes Vetter.
V české výpravě je celkem 25 atletů, více jich v posledních dvaceti letech startovalo pouze na šampionátech v Londýně 2017 (27) a Moskvě 2013 (28).
Skutečná síla současného týmu se začne v Dauhá odkrývat dnes odpoledne. V úvodní den vstoupí do kvalifikačních bojů na stadionu kvarteto reprezentantů a pro každého z nich bude platit: postup dál by byl milým překvapením a úspěchem. Představí se postupně půlkařka Diana Mezuliáníková, tyčkařka Romana Maláčová, kladivářka Kateřina Šafránková a překážkář Vít Müller.
Romana Maláčová
Minutu před půlnocí vyběhne na trať maratonu v úmorném vedru novicka v týmu Marcela Joglová. Zatímco stadion Chalífa je klimatizovaný, v souvislosti s jejím závodem na městském okruhu naopak panují vážné obavy, že vytrvalkyně mohou v extrémních podmínkách kolabovat.
Maratonkyním proto byly z iniciativy atletické federace IAAF už nabídnuty také speciální teploměry, které budou během závodu monitorovat reakci jejich těla na vedro a až 80procentní vlhkost.
Bez Bolta, Faraha a Semenyaové
V porovnání s Londýnem 2017 chybí v Dauhá tři mimořádně výrazné osobnosti světové atletiky: sprinter Usain Bolt, vytrvalec Mo Farah a půlkařka Caster Semenyaová. Jamajčan dal atletice sbohem, Brit už pouze příležitostně startuje v silničních bězích a Jihoafričanka odmítla přistoupit na nové pravidlo o léčbě za účelem snížení hladiny testosteronu.
Na trůn krále stovky aspiruje předloni stříbrný Christian Coleman z USA, do role „příštího Bolta“ však především americká média pasují velký 22letý talent Noaha Lylese. Ten se chce o boltovský double 100 - 200 metrů pokusit až příští rok na hrách v Tokiu, letos se soustředí jen na dvoustovku.
Na mítinku v Lausanne ji zaběhl za 19,50 ve čtvrtém nejrychlejším čase všech dob. Boltův světový rekord je stále vzdálen 31 setin, nicméně Lyles má dispozice k tomu, aby na něj v budoucnosti zaútočil.
Noah Lyles
Mladík se širokým úsměvem prozatím prohlašuje: „Nevidím se jako příští Bolt, ani jako někoho, kdo má zaplňovat poboltovské vakuum. Jsem sám sebou. Pokud se vám to líbí, tak díky za podporu. Pokud ne, nevadí, určitě najdete jiného sprintera, co vás zaujme. Já si užívám to, co dělám. Nejsem suchar. Budu se bavit a dokážu být na dráze také showmanem.“
Vzrušující podívanou slibuje ženská stovka. Svede proti sobě dvě jamajské olympijské šampionky na této distanci Shelly-Ann Fraserovou-Pryceovou a Elaine Thompsonovou, jež se letos dělí o nejrychlejší čas sezony 10,73 a naleznou konkurentky v Dině Asherové-Smithové a obhájkyni prvenství Tori Bowieové.
Pokud by zvítězila 32letá Fraserová-Pryceová, stala by se mistryní světa na stovce počtvrté, což před ní nikdo nedokázal.
O útok na světový rekord se může pokusit „létající Viking“ Karsten Warholm na trati 400 metrů překážek, kde se letos propracoval k výkonu 46,92 a od 27 let starého rekordu Kevina Younga jej dělí 14 setin. Mocnou konkurenci nalezne v dalších dvou mužích, kteří už letos předvedli časy pod 47 sekund: Američanu Raiovi Benjaminovi a Katařanovi Abderrahmanovi Sambovi.
Atakovat historická maxima mohou například i Yulimar Rojasová z Venezuely v trojskoku či ruská superstar výšky Marija Lasickeneová.
Marija Lasickeneová
Allyson Felixová, majitelka největšího počtu medailí v historii mistrovství světa, bude usilovat po narození dcery ve štafetě 4x400 metrů o svoji šestnáctou.
Závod smíšených štafet na 4x400 metrů si naopak odbude na šampionátu premiéru. Poté, co roku 2005 přibyl ženský stýpl a předloni i 50 kilometrů chůze žen (tehdy ještě s pouhými sedmi účastnicemi, z nichž dvě došly za časovým limitem), byl program rozšířen o další novou disciplínu. Mezi šestnáct štafet, které si v ní vybojovaly právo startu, patří také Češi.
Dnes ve 15.30 českého času boje v Dauhá vypuknou.
Maláčová vyznává zásadu: Hlavní je se z toho nepo...Tyčkařce během sezony „prospělo“ onemocnění Zatímco Diana Mezuliáníková bude v 16.37 ve čtvrtém rozběhu na 800 metrů první Češkou v akci na běžeckém oválu, v technických disciplínách obstará od 16.30 premiéru její spolubydlící na pokoji Romana Maláčová v kvalifikaci tyčkařek. Mezi 32 závodnicemi jí v tabulkách sezony patří 23. místo. Vstupenkou do finále je limit 460 centimetrů. Maláčová má letos pod otevřeným nebem na kontě zatím 456 centimetrů, zato její osobní rekord je 462. „Čekala jsem, že limit tu bude výš, holky letos skáčou hodně vysoko,“ povídá v hotelu Mariott Marquise. „Ale je fakt, že mistrovství světa je něco úplně jiného než jakýkoliv mítink, kde je člověk víc v pohodě a skáče na sebe. Třeba by nakonec mohlo na finále stačit i 455. Uvidíme, jak s námi zamává počasí.“ Na rozcvičovacím stadionu se bude připravovat ve vedru okolo 35 stupňů, na stadionu Chalífa má být potom klimatizovaných 24 stupňů. „Podobnou teplotu tu máme s Dianou v hotelu na pokoji, to bychom měli zvládnout,“ povídá s úsměvem Maláčová. Problém může nastat jinde. „Pozorovala jsem při rozcvičení Američanky a přišlo mi, že jim to nejde, že jim v té zdejší vlhkosti nedrží tyče. Hodně se potí, kloužou. Já mám magnesium, to by mohlo být dobré, zato lepidlo, co se na tyče dává, tu nedrží.“ Vzápětí si vzpomene na motto, které vyznává: „Jak říká Marian Jelínek: Hlavní je se z toho nepo... Toho se před závodem držím. Soustředím se na techniku a nic nevymýšlím. I když ono se to krásně říká a hůř provádí, co? Já to taky umím lidem perfektně vysvětlit, ale praxe je horší.“ Sezona je i pro ni dlouhá. V tuto dobu bývala obyčejně na dovolené - nebo nemocná. „Vždycky přijde září, poslední závod a já po něm lehnu s nemocí. Tělo si řekne, co potřebuje. Ale teď to beru tak, že letos už jsem nemocná byla, tak tady neonemocním.“ Limit na šampionát splnila brzy, proto plánovala, že si v průběhu sezony naordinuje třeba i měsíční pauzu, aby si odpočala. Ale touha závodit byla v létě silnější. „Dostala jsem najednou spoustu nabídek na závody, tak jsem je vzala. Potom jsem měla ke konci srpna psychickou krizi. Byla jsem unavená, potřebovala jsem trénovat, ale už jsem nemohla.“ Když po návratu z Hodonína onemocněla a tři dny ležela, paradoxně ji to vysvobodilo ze začarovaného kruhu. „Odpočinula jsem si a následující tréninky byly skvělé, protože jsem se dostala z tlaku, že na mistrovství světa musím skočit vysoko. Přestala jsem z Dauhá dělat pupek světa a kupodivu to bylo najednou lepší. Dostala jsem se do harmonie, v jaké bych měla být.“ Věří, že si ji přivezla také do Dauhá. „Těším se. Mám ráda výzvy a tenhle šampionát je i svými podmínkami něco nového.“ Dvaatřicetiletá tyčkařka je odhodlána při svém třetím startu na mistrovství světa poprvé projít z kvalifikace do finálových bran. |
