Stav brány ilustruje například to, že nečekaný objev učiněný během půl roku trvajících oprav v roce 2009 se nyní ukrývá pod nánosem špíny, obklopený znečištěnými, posprejovanými a páchnoucími stěnami. Jde o malý kamenný krb u výklenku pro někdejší strážce města a také – zhruba čtyřicet centimetrů pod dnešním chodníkem – kus původní cihlové dlažby, po níž vojáci rakouské monarchie chodili.
Odborníci stovky let starou podlahu při rekonstrukci přikryli sklem, aby si ji mohli prohlédnout turisté a milovníci historie. Nyní je to však kvůli vrstvě prachu a špíny nemožné.
Celkově pak není při návštěvě tohoto monumentálního pozůstatku opevnění z 18. století po deseti letech od několikamilionové opravy o co stát. A to i přesto, že figuruje mezi vzácnými památkami, na které sama Olomouc láká turisty.
Z památky je ostuda |
„Při prohlídce města nemohou obdivovatelé vojenských památek vynechat například unikátní Terezskou bránu,“ uvádí oficiální radniční web tourism.olomouc.eu. Brána postavená v letech 1752 a 1753 je zmíněná a vyfocená i ve více než třísetstránkovém Průvodci Olomoucí, jejž město vydalo v roce 2011.
Současné vedení města teď slibuje, že bránu znovu opraví a rovněž že ji lépe zabezpečí před útoky vandalů.
„Byl bych rád, aby ty věci byly příští rok hotové,“ podotkl olomoucký primátor Miroslav Žbánek (ANO).
Naposledy bránu poničili v létě sprejeři
Terčem vandalů je Terezská brána opakovaně, jeden z jejích kamenných portálů posprejovali naposledy v rozmezí letošního června a července. Vandalský čin nyní vyšetřuje policie, škoda je předběžně vyčíslená na více než dvacet tisíc korun.
„Ty projekty už připravujeme. Na poslední poradě s městskou policií jsme se dohodli, že připraví plán kamerového dohledu nad tímto objektem, který patří do série nejcennějších památek ve městě,“ doplnil Žbánek. Kamery by se podle něj mohly objevit i přímo uvnitř brány.
Radnice tento měsíc oficiálně oznámila, že Olomouc vyráží do boje s vandalismem a pozvala přitom do města Miloslava Černého, který se v létě proslavil coby čistič graffiti na Karlově mostě.
„Zatím jsme spolupracovali na likvidaci plevele a žvýkaček v centru. O graffiti projevilo vedení města zájem déle než před měsícem, takže to nijak s akcí na Karlově mostě nesouviselo,“ uvedl ředitel olomouckých technických služeb Jiří Fryc.
Místo brány vyčistil expert za deset tisíc chodník od křídy
Politici si od Černého před kamerami a fotoaparáty nechali předvést stroj na odstranění sprejerských „výtvorů“ a načerno vylepených plakátů. Jeho firma používá vlastní vysokotlakou parní technologii.
„Hledáme intenzivní technologie, které jsou šetrné například k pískovcovým soklům – třeba u Terezské brány,“ dodal Žbánek.
Vyčistit bránu ale vedení radnice Černého neposlalo. Místo toho zamířili do podloubí obchodního centra Jalta a také do středu města na frekventovanou ulici 8. května, kde opoziční politici z hnutí ProOlomouc a z Pirátské strany pár dní před tím červenou barvou vyznačili, jak se na vytíženém bulváru zúží chodníky při připravované a opozicí kritizované rekonstrukci.
Podle svých vyjádření při tom použili ekologický křídový sprej, jejž by posléze smyl déšť či je možné odstranit jej ručně vodou. Primátor to však označil za vandalismus a nechal Černého, aby čáry spláchl.
Jak vypadalo čištění čar v ulici 8. května:
9. srpna 2019 |
„Nástřik na chodníku nešlo zlikvidovat ručně, odborné odstranění firmou Miloslava Černého přišlo město na deset tisíc korun,“ popsal mluvčí radnice Pavel Konečný.
Fakt, že město nevyužilo Černého prezentace alespoň k částečnému vyčištění Terezské brány, vysvětluje primátor tím, že jde o památkově chráněnou stavbu.
„Nechtěl jsem volit přístup á la Karlův most. Asi by to bylo mediálně zajímavé, ale z mého pohledu nesprávné. Takový krok bych v životě neschválil bez dohody a v souladu s orgány památkové péče. Byť jsou k tomu technologie, které nám pan Černý předváděl, na to určené a byť on sám má atestaci pro první zónu ochrany UNESCO, budeme se o postupu vyčištění brány nejprve bavit s památkáři,“ řekl Žbánek.
