Rozvědka za ně za Blahutova působení zaplatila asi čtvrt miliardy. Popis toho, co se s nimi stalo, se však různí.
Podle jedné z verzí mělo jít o čistě fiktivní nákup (tedy žádné Agáty Úřad pro zahraniční styk a informace nekoupil a transakce sloužila jen k vyvedení peněz ze služby). Ve hře je i druhá varianta – Agáty se nakoupily, ale služba je nemá. Mohou tedy být v soukromých rukou. Podle třetí varianty šly peníze v hotovosti do Egypta, který je dostal za pomoc s případem českého misionáře Petra Jaška, který byl vězněný v Súdánu. Egypt si měl za darované peníze koupit právě Agáty.
Hlavní linka vyšetřování se teď podle informací redakce točí kolem otázky, zda ředitel rozvědky Jiří Šašek a ministr Milan Chovanec o nákupu věděli, případně, nakolik byli seznámeni s detaily operace.
Blahutův obhájce Lukáš Trojan se k případu odmítl vyjádřit vzhledem k tomu, že se jedná o utajované informace.
Inspekce rozvědky prověřovala také další transakce, včetně investic do krycích firem. Za ty však podle informací redakce Blahut obviněn nebyl.
Kdo měl být ředitelem
Vyšetřování poodkrylo zvláštní systém, v němž služba za Blahutova působení fungovala. Bylo veřejným tajemstvím, že Úřad pro zahraniční styk a informace (ÚZSI) vede fakticky Blahut. Tehdejší ředitel Jiří Šašek, který má ve zpravodajské komunitě renomé poctivého a slušného člověka, nevídal ministra Chovance příliš často – vše potřebné obstaral Blahut coby náměstek pro zpravodajské operace.
Blahut si podle důvěryhodných zdrojů MF DNES přál Chovanec jako ředitele služby. Jenže když měl Blahut do ÚZSI nastoupit, aby v zápětí usedl na ředitelské křeslo, tehdejší vedení rozvědky mu odmítlo udělit bezpečnostní prověrku (ÚZSI prověřuje své lidi sama – pozn. red.). Proto se stal ředitelem právě Šašek, který prověrku Blahutovi odsouhlasil.
Policie zatkla bývalého náměstka rozvědky. Chovanec zadržení dementoval |
Z jakého důvodu chtěl Chovanec na postu ředitele právě Blahuta, není dodnes úplně jasné. Muž přezdívaný ve zpravodajské komunitě Kosan (nikoli proto, že by někoho „kosil“, ale kvůli blízkému přátelství s jiným bývalým zpravodajcem Davidem Höferem, údajně se jim přezdívalo kosí bratři) má za sebou dlouhou a bohatou kariéru. Oproti zvyklostem je v ní však několik poměrně nečekaně veřejných kapitol.
Blahuta provázely kontroverze už během jeho působení na ÚZSI. Před čtyřmi lety podnikatel Lukáš Čadek Blahuta označil za korupčního emisara. Za vyřešení sporu, který vedl Čadek s Českou poštou, která spadala pod ministerstvo vnitra, si měl Blahut říct o čtyřmilionový úplatek. Blahut to popřel. Při testu na detektoru lži, který sám dobrovolně kvůli kauze podstoupil, však neuspěl. Čadek nakonec tvrzení o údajných žádostech o úplatek neprokázal. Naopak sám dostal trest tři a půl roku za to, že se pokusil z České pošty podvodně vylákat peníze.
Image zlého muže
Kolem bývalého náměstka rozvědky existuje další řada více či méně uvěřitelných zkazek: například měl před lety prosazovat únos gangstera Radovana Krejčíře ze Seychel, nebo měl údajně nalézt odposlech v hotelu Ventana, kde se scházel podnikatel Rittig se svými přáteli.
Blahut to popírá, stejně jako teorii, že on a jeho lidé z ÚZSI mohli stát za nahrávkami Andreje Babiše zveřejněnými takzvanou skupinou Šuman. Ať je pravda jakákoli, jisté je, že Blahutovi image zlého muže z rozvědky nejenže nevadila, ale zřejmě i vyhovovala. Ostatně se do ní stylizoval nejen vystupováním, ale i „proprietami“ typu kožená bunda nebo spona na peníze. Tím si pochopitelně udělal v bezpečnostní komunitě, která dbá na diskrétnost a nenápadnost, řadu nepřátel.
