„Spárkatá zvěř je ve stavech, které na řadě míst vyžadují jejich zásadní redukci,“ líčí Eva Jouklová, mluvčí státního podniku Lesy ČR, který spravuje takřka polovinu lesů v zemi. Lesy proto budou rázněji postupovat vůči pronajímatelům honiteb, kteří neloví podle plánu.
„Děláme, co umíme, mažeme stromky na podzim, na jaře. Kdybychom neoplotili stále větší území, jsme úplně bez šance,“ popsal každodenní boj jednatel podniku Lesy města Český Krumlov Miroslav Štoll.
Kritici upozorňují na velkou lobby myslivců, která brání razantnějším změnám. Na kritickou situaci totiž už několik let upozorňují soukromí vlastníci, státní úřady i správa státních lesů, ale řešení nepřichází.
Zvěř v celé zemi se sčítá jednou ročně, podle ministerstva zemědělství jsou ovšem kvůli migraci zvířat spolehlivějším ukazatelem přemnožení rostoucí odstřely. Například jelenů se v roce 2013 zastřelilo přes 23 tisíc, v roce 2017 téměř 28 tisíc kusů. Počet odstřelů daňků se zvýšil o 6 572 kusů na více než 23 tisíc. Přemnoženi jsou i divočáci. Také jelen sika, který je stejně jako muflon nepůvodním druhem, působí významné škody na západě Česka.
Na jejich jídelníčku se přednostně ocitají mladé listnáče, které se v současnosti hojně vysazují namísto napadených a vytěžených smrků. Zvěř javory, buky či duby loupe a okusuje. Stromky nemusí úplně uhynout, ale dál nenarůstají. Hospodáři proti zvěři staví oplocenky a stromy potírají látkou, která je odradí. To je však finančně náročné i vzhledem k nízkým cenám dřeva.
„Zvěře je hodně, proto jsou škody obrovské. Nejsme kvůli tomu ani schopni dělat v lese přirozenou obnovu,“ líčí Richard Podstatzký, baron z Litenčic, jehož rodina hospodaří na vlastních honitbách na více než tisíci hektarech na Zlínsku.
Přestože je přemnožená zvěř letitý problém, současná potřeba masivní výsadby při kůrovcové kalamitě přilila olej do ohně sporů mezi nimrody a vlastníky lesů. „V zájmu myslivců je udržovat vysoké stavy zvěře, protože večer přijdou na posed a něco vždy uloví,“ popíchl je Podstatzký, který je místopředsedou Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR (SVOL). Podle něj jsou úředně evidované stavy zvěře až čtyřikrát nižší, než je realita.
Odstřel a odchyt zvěře
Podle řady soukromých hospodářů by pomohlo, aby zodpovědnost za snižování stavů zvěře nenesly myslivecké spolky, ale posílila se práva vlastníků. Situaci však komplikuje zákonem daná minimální výměra honitby 500 hektarů, na kterou řada z nich nedosáhne.
SVOL navrhuje snížit minimální výměru na polovinu. Požadavek, který se nepodařilo prosadit v posledních letech u ministerstva zemědělství pod různými ministry, teď odmítá i resort vedený Miroslavem Tomanem. Připouští však, že spárkatá zvěř je problém a k úpravě mysliveckého zákona musí dojít.
„S novelizací ustanovení upravujících proces tvorby honiteb se nepočítá, neboť zahájení dalšího procesu uznávání honiteb, které by nastalo například při snížení minimální výměry, by se současné riziko obnovy lesů ještě zhoršilo,“ vysvětluje Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva, které momentálně formuluje konkrétní úpravy zákona. Cílem je snížit stavy spárkaté zvěře, a tím více chránit les.
Oficiální odhady Českého statistického úřadu hovoří o škodách ve výši 25 milionů korun v loňském roce. V mnoha případech se však nevyčíslují ani nevymáhají, neoficiální odhady jsou proto řádově vyšší. „Škody půjdou do stovek milionů korun v lesích a do miliard v zemědělství,“ myslí si Podstatzký.
