Nimrodi by měli víc střílet. Teorie, které čím dál víc dávají za pravdu problémy při obnově lesů. V praxi však pokulhává. Stromky, které rostou na vytěžených místech, ničí spárkatá zvěř.
Přimět myslivce, aby častěji mačkali spoušť, má chystaná novela mysliveckého zákona. Není však jediným nástrojem. Připravovaná veterinární vyhláška zmírňuje pravidla prodeje zvěřiny.
Hlavním cílem je pomoci českým lesům. Nové porosty ve vytěžených kůrovcových lokalitách ohrožují přemnožení jeleni, daňci a jiná spárkatá zvěř. Příliš je samic některých druhů. Ministerstvo zemědělství chce k vyšším odstřelům motivovat zvýšením stropu pro dodávky masa do obchodů, ke zpracování i konečnému spotřebiteli. Vyhoví tak požadavkům myslivců.
Nimrodi v současnosti mohou prodat maximálně 120 kusů velké zvěře, například srn, a 400 kusů drobné zvěře, třeba zajíců, za rok. Platí i týdenní limity. Nově bude jediným omezením padesát procent veškeré zvěře v dané honitbě.
Vyhláška by mohla mít ještě vedlejší efekty, předpokládá resort. Věří, že se zvýší zájem o konzumaci zvěřiny mezi veřejností, která bude myslivce vnímat pozitivněji . V roce 2017 Češi spotřebovali průměrně 1,1 kilogramu zvěřiny. „Divoké“, méně tučné maso, má v kontrolách veterinářů dobré výsledky. Požadavky na zpracování vyhláška nemění. „Očekáváme zvýšený zájem o prodej zvěřiny přímo konečným spotřebitelům,“ řekl mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.
O škodách na lesích i polích páchaných spárkatou zvěří hovořila už Zpráva o Přemnožená zvěř je také problém kvůli šíření nákaz, jako je africký mor prasat. Kvůli zvýšenému výskytu nemoci u divočáků už stát vyplácí zástřelné dva tisíce korun za kus.stavu lesa za rok 2017 a dnes před problémy v souvislosti s přemnoženou zvěří hlasitě varují majitelé pozemků i státní a obecní lesy. Zejména kvůli rizikům při obnovování lesů zničených lýkožroutem smrkovým a jinými škůdci.
„Nemůžeme tvrdit, že myslivci málo střílejí. Historicky se dostáváme na nejvyšší čísla odstřelu u jednotlivých druhů spárkaté zvěře,“ tvrdí předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. Připouští ale, že v některých místech zvěře přibývá.
Zvěř se prý hůř loví. Podle Janoty za to může civilizační ruch vyvolaný turisty, cyklisty nebo návštěvníky lesa. „Snížení stavů je také limitováno současným způsobem zemědělského obhospodařování krajiny, kdy rozlehlé lány jednodruhové plodiny poskytují zvěři ideální krytové a potravní podmínky,“ dodává.
Změnu definice malého množství zvěře určeného k prodeji, kterou přinese vyhláška o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, prosazovala právě Českomoravská myslivecká jednota. Hlavním cílem je motivovat nimrody k vyšším odstřelům. Myslivci původně žádali úplné zrušení limitu.
„Považuji to za kosmetické úpravy, stejně jako novelu mysliveckého zákona,“ reagoval František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Sdružení považuje za nutné, aby se snížila minimální rozloha honiteb z 500hektarů na polovinu, to však ministerstvo odmítá.
Nikdo neví, co vyhláška udělá
O kolik by se mohl díky vyhlášce zvýšit prodej zvěřiny, a tím i odstřely, důvodová zpráva neříká. Na dotaz neodpověděli ani myslivci.
Změny mají podle ministerstva také podpořit spotřebu lokální produkce potravin, rozvoj zpracovatelských závodů a „zvýšit zájem spotřebitelské veřejnosti o zvěřinu a její konzumaci“.
Veterináři očekávají, že jim kvůli tomu přibude práce. Už nyní kontrolují kvalitu masa, které se od myslivců dostane do zvěřinových závodů. Dohlíží i na takzvané proškolené osoby, jež mají ručit za nezávadnost masa, které se v malém množství nedodává ke zpracování, ale konečnému spotřebiteli nebo do maloobchodu a restaurací.
„Státní veterinární správa očekává spíše zvýšený zájem o registraci maloobchodních zařízení zpracovávajících zvěřinu než o přímý prodej zvěřiny v kůži konečnému spotřebiteli,“ uvedl mluvčí Petr Majer.
Podle dat veterinářů končí menší část zvěřiny ve zpracovatelských závodech, ta větší míří právě například do restaurací, něco si nechávají myslivci. Lovci mohou konzumovat maso na vlastní riziko a jen ve své domácnosti. Druhy, vnímavé na výskyt parazita svalovce, kam patří třeba divočák, je však nutné vyšetřit, i když je maso určeno pro vlastní spotřebu.
Obchod se zvěřinou není lukrativní byznys, tvrdí myslivci. „Cena ve výkupu je v současné době poměrně nízká, zvláště u černé zvěře, a neodpovídá kvalitě dodávané komodity,“ uvádí šéf Českomoravské myslivecké jednoty.
Podle Richarda Podstatzkého, předsedy Komory soukromých lesů, se kilogram černé zvěře vykupuje za 30 korun, jelení zvěře za 60 korun, srnčí za 90 korun a mufloní za 30 korun. „Náklady na dovoz, vychlazení, vyvržení a podobně nepokryjí náklady na odlov. Myslivost je spíš prestižní koníček. A také velké lobby,“ říká.
Tradiční úpravy zvěřiny okouzlily taky návštěvníky českého pavilonu na Expu 2015:
8. dubna 2015 |
