„Zhruba každý desátý řidič podle policie udělá na přejezdu přestupek,“ uvádí pro iDNES.cz Petr Vomáčka z tiskového oddělení ministerstva dopravy. Častými přestupky jsou předjíždění, otáčení se a nevypínání světel, což oslní protijedoucí řidiče, kteří pak nevidí blikající signalizaci. „Ovšem zcela nejčastější je překračování rychlosti, to řidiči nerespektují vůbec,“ dodává.
Pod koly vlaků zahynuly jen za minulý rok více než dvě stovky lidí. Podle statistik Drážní inspekce došlo v první polovině letoška k 92 střetům aut s vlakem, loni to bylo v prvním půlroce 82 nehod. Pozitivnější je bilance usmrcených a zraněných: za loňských prvních šest měsíců na přejezdech zahynulo 15 lidí a zraněno bylo 36, letos 13 a 29.
„Řídíme, posloucháme rádio, povídáme si s ostatními, něco i spolkneme, občas se otočíme k dětem, abychom je srovnali. Naše auto polyká kilometr za kilometrem a ten fofr je trochu až konejšivý. No a pak už stačí jen málo nepozornosti a my se octneme ve špatné chvíli na špatném místě,“ popisuje na svém blogu na iDNES.cz Zdeněk Kloboučník.
Za poslední týden registruje Drážní inspekce na českých přejezdech tři tragické nehody. O uplynulém víkendu to byly dvě. V sobotu odpoledne se střetla dodávka a vlak na Rakovnicku. Podrobnosti čtěte zde.
Den nato se odehrál střet na železničním přejezdu v Černožicích u Jaroměře, který je zabezpečen světelnou signalizací. Na místě zemřeli čtyři cestující v osobním automobilu. Čtěte více.
Nepozornost stojí za tragickou nehodou z minulého pondělí na Jindřichohradecku. Řidička vjela na železniční přejezd v době, kdy po kolejích projížděl rychlík, střet nepřežila. Na blížící se vlak upozorňovala výstražná červená světla. Více zde.
Všechny nehody mají stejného původce: nepozornost. Evropská agentura pro železnice uvádí, že v 98 procentech nehod na železničních přejezdech jde o pochybení na straně účastníků silničního provozu.
„Dvě třetiny nehod jsou na přejezdech se závorami nebo světelnou signalizací,“ uvádí Petr Vomáčka.
Bezpečná železnice
Sledovat další díly na iDNES.tvNa českých tratích je téměř osm tisíc přejezdů, zabezpečených závorami je z toho asi 1 400. Téměř čtyři tisíce jsou jen označené výstražným křížem. Podle Správce železniční dopravní cesty (SŽDC) počet takových přejezdů dlouhodobě klesá, a naopak přibývají přejezdy se zabezpečovacím zařízením doplněným o závory.
„Prosté doplnění přejezdu o závory však není levná záležitost. V ideálním případě, kdy stačí pouze doplnit stávající zabezpečovací zařízení o závory, se může jednat o jednotky milionů korun. Jsou i případy, kdy se kvůli modernizaci přejezdu musela měnit konfigurace přilehlého staničního zabezpečovacího zařízení, a to se již můžeme bavit o částce významně převyšující deset milionů korun,“ píše na svém webu SŽDC.
Železnice bojuje proti zbytečným úmrtím drsným videem Správa železniční dopravní cesty spustila novou kampaň, kterou doplňují drastické fotografie skutečných nehod. ČTĚTE ZDE |
Dlouhodobá strategie správců železničních tras v celé Evropě je nahrazování přejezdů bezpečnými nadjezdy či podjezdy.
SŽDC už delší dobu testuje detektory překážek na přejezdech, které rozpoznají přítomnost vozidla na přejezdu, který je v činnosti. V takovém případě zabezpečovací zařízení vlak zastaví, nebo alespoň maximálně zpomalí, aby se zmírnily následky střetnutí vlaku s překážkou. „Z 25 km/h rychlostí vlak brzdí 60 metrů,“ připomíná Vomáčka.
Laserové čidlo monitoruje přesně vymezenou plochu v době, kdy je přejezd ve výstraze a ještě pět sekund po úplném sklopení závor. Pak dojde k jeho deaktivaci, aby případný protijedoucí vlak na dvoukolejné trati nevyvolal nechtěnou reakci.
Novinkou jsou přejezdy vybavené takzvaným sekvenčním sklápěním. Jde o přejezdy se dvěma břevny na každé straně, u kterých se výjezdové sklopí později než vjezdové.
Ministerstvo dopravy testovalo takzvané STOP čáry. Místa, kde bude muset každý řidič zastavit a rozhlédnout se a kde budou za všech okolností dobré rozhledové poměry. Na některých místech namalovaná je, ale od jejího použití se podle zdroje iDNES.cz upustilo. „Mátlo to řidiče, mysleli si, že jde o upozornění,“ vysvětluje.
Bezpečná železnice
Sledovat další díly na iDNES.tvKdyž vás závory uvězní na železničním přejezdu, prorazte je
Když uváznete na přejezdu mezi zavřenými závorami, máte asi dvacet sekund na záchranu. Pokud jste nezůstali stát kvůli poruše vozu, jeďte dál, závora není napevno.
Jste-li dva, spolujezdec může závoru zvednout. Jde to velmi lehce, závora neklade žádný odpor. Pokud je řidič sám, nejlepší je šlápnout na plyn a závorou projet. U osobního auta závora většinou nadskočí a auto projede. Pokud je automobil větší, závora se zlomí, je k tomu uzpůsobena.
Škody na automobilu jsou malé, většinou praskne přední sklo a možná se mírně poškrábe kapota. Je to však pořád lepší než způsobit železniční neštěstí.
11. července 2011 |
Všechny přejezdy jsou opatřeny čísly, která jsou umístěna na zadní straně skříně výstražníku (skříň se světly) nebo na zadní straně výstražného kříže. Po zavolání na tísňovou linku 112 a nahlášení čísla přejezdu je schopen operátor díky tomuto systému během několika minut zastavit provoz na dané trati.
Každý přejezd je označen číslem, v případě nehody jej bezpečnostní složky jednoduše identifikují.
Jak se chovat na přejezduNejzásadnější pravidlo je jednoduché: „Vlak má vždy přednost“. Brzdná dráha vozidel závisí na rychlosti, hmotnosti a adhezi, v každém případě se však u vlaků počítá ve stovkách metrů, a to i při relativně nízké rychlosti. „Nejrychlejší vlaky zastavují přibližně na vzdálenost 1 000 až 1 200 metrů,“ uvádí Centrum služeb pro silniční dopravu. „Než lokomotiva skutečně dobrzdí, tlačí auto před sebou mnohdy i 300 metrů.“ Vědeckotechnický sborník ČD sestavil několik nepsaných pravidel pro chování na přejezdech:
|
