„Oba jsme vyrůstali v bytovce a shodli jsme se, že po bydlení v domě jsme nikdy netoužili. Když se však naše cesty sešly, začalo nám být s dětmi v malém bytě těsno. Rozhodli jsme se pro stavbu vlastního domu. Odmítli jsme koupi velkého bytu v novostavbě, kde nevíte, jak ji developer postavil,“ říká Ondra.
Přáli si dobrou dostupnost MHD kvůli dětem a škole, blízkost lesa, ale také určité charisma pozemku. Monotónní rozparcelované pole pokládají za největší hrůzu.
Hledali lokalitu, která by byla položená co nejvýše a díky tomu mimo dosah vzduchu horší kvality. To se povedlo a například během inverze je rozdíl znát. Stejně tak si dávali pozor, aby nebyli uprostřed staré zástavby, kde starousedlíci mohou zatápět v kamnech.
Koupí pozemku veškeré úvahy o domě teprve začaly. Nikdy nevíte, jestli koupíte pozemek do kopce, jaký bude mít tvar a orientaci vůči světovým stranám.
„Až poté jsme se tedy začali zamýšlet, jak by mohl být dům situován, kolik zabere místa a jak rozvrhnout jednotlivé funkce. Vytvořili jsme vlastní návrh – prototyp domečku, v němž byly zahrnuty všechny naše zkušenosti s bydlením a o kterém jsme si mysleli, že by mohl sloužit po všech stránkách,“ vysvětluje Ondra.
Poté si nechali poradit od kamarádky z oboru a do návrhu zanesli veškeré technické detaily jako odsazení, skladby stěn a další. V ten okamžik ale jejich koncept přestal hrát. Už tak hezky neseděl. Stále se jim líbil, ale něco mu chybělo.
„A tak jsme si řekli, že jej přenecháme profíkovi. Naše myšlenky jsme pečlivě sepsali a původní návrh vůbec neukázali. Výsledkem práce architekta je ‚náš‘ koncept v téměř nezměněné podobě. Úpravy dispozice proběhly minimální. Pouze prohození toalety s ‚pračkárnou‘, aby měl záchod okno, což bylo mimochodem dobré rozhodnutí. Pak už se změnily jen detaily, například výška oken v obývacím pokoji – její zmenšení přineslo snazší provedení a levnější konstrukci.“
Kompromis je sprosté slovo
Architekt se zhostil studie a dodavatelská firma pak projekt dopracovala a technicky vyladila podle svých zkušeností z praxe. „Byla vstřícná a kooperativní s výborným stavbyvedoucím. Vždy jsme se domluvili na všech detailech. Ani to nemohu nazvat kompromisy. Nesnáším kompromisy, protože jsem projektový manažer. Řešení se musí líbit oběma stranám a ne že to nějak ‚zbastlíme‘ a výsledek se nakonec nelíbí ani jednomu. Pokaždé jsme se společně domluvili, aby vládla spokojenost na obou stranách, a teprve potom pokračovali dál.“
Stavba základů trvala vlivem vícero faktorů dva měsíce a samotná realizace domu čtyři. Dům Ondy a Ivy byl prvním, kde firma aplikovala předem vyrobené panely a vyzkoušela si svůj modulární systém. Díky tomu stála hrubá stavba za dva dny. Pak přišly na řadu podlahy a další dokončování. Trochu majitele překvapila elektřina a objem její náročnosti. Kolik drátů musí všude být, aby to fungovalo. Spolkla zhruba měsíc a půl. V dřevostavbě v tomto ohledu „zmýlená neplatí“, vše musí být důsledně promyšleno a připraveno, protože pak už je možné pouze kompromisní řešení.
Klasická antracitová nebyla pro Ondru a Ivu schůdná. Chtěli něco živějšího a nakonec vyhrála modrá. Architekt bohužel z jejich rozhodnutí tak nadšený nebyl a pod tento krok se „nepodepsal“.
Na střeše je osm fotovoltaických panelů ohřívajících nádrž s teplou užitkovou vodou. Technologie na ukládání energie je ještě příliš drahá, ale až čas nadejde, systém je připravený na připojení. Přebytky jdou prozatím zpět do sítě. „Upřímně, návratnost tohoto řešení je asi dvacet let, což není žádný šlágr. Naší primární motivací byla soběstačnost, ale bez dotace, kterou jsme na fotovoltaiku využili, by se řešení nevyplatilo,“ přiznává Ondra.
Jižní strana domu je z velké části efektivně stíněna pergolou. Slunce praží na dům do místa, kde je dřevěný obklad, a horký vzduch za ním proudí pryč odvětrávanou mezerou. Díky tomu se stavba nadměrně neohřívá. Samozřejmě se teplota o pár stupňů zvedne, ale vedro v domě není. Večer se velmi snadno vyvětrá chladnějším vzduchem.
Představa rozpočtu z počátku se v realitě téměř zdvojnásobila. „Ale musíme říct, že to nebyly nesmysly, ale vědomá rozhodnutí pro nejlepší řešení. Často se týkala detailů, které jsme na začátku důsledně nepromysleli. Realizační firma se už od první nabídky pohybovala spíše ve vyšší cenové úrovni, ale jsme toho názoru, že hlavním důvodem bylo pečlivé zohlednění všech požadovaných detailů, což v případě jiných dodavatelů neplatilo. Za příplatky bychom se s nimi pravděpodobně dostali daleko výš,“ dodává majitel.
Technické parametry:
- Typ domu: nízkoenergetický
- Zastavěná plocha: 247 m²
- Užitná plocha: 195 m²
- Konstrukční systém: rámová konstrukce, difuzně otevřený systém
- Teplo a větrání: přízemí elektrické podlahové vytápění
- Součinitel prostupu tepla stěnou: U = 0,14 0,18W/m²K
- Realizace: 2016, Palis Plzeň
- Dispozice: 5+kk
Další zajímavé dřevostavby najdete v aktuálním čísle magazínu DŘEVO&stavby. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz.
