Rovných šedesát let patřil červený novogotický kostel v centru Olomouce knihám, minulý režim udělal v 50. letech z někdejšího evangelického svatostánku veřejnosti nepřístupný sklad. Již brzy se to ale změní.
Stovky tisíc knih, které zde měla uložené Vědecká knihovna Olomouc, jsou od tohoto měsíce přestěhované v novém moderním depozitáři v městské části Hejčín. A již příští rok začne u frekventované třídy Svobody obrovská proměna někdejšího chrámu na ojedinělé kulturní centrum.
Součástí plánů za zhruba 130 milionů korun je i propojení kostela a sousední budovy vědecké knihovny. Architekti mezi ně ve stylu moderní architektury narýsovali velký, z podstatné části prosklený „krystal“.
Prázdný chrám a vizualizace |
Olomoucký kraj, který bude proměnu kostela coby zřizovatel knihovny platit, už shání potřebná razítka. Minulý měsíc získal důležité územní rozhodnutí, nyní usiluje o samotné stavební povolení. „Předpokládáme, že stavba začne na začátku roku 2020 a skončí ve třetím čtvrtletí roku 2021,“ přibližuje mluvčí Olomouckého kraje Eva Knajblová.
Svatostánek postavený v roce 1902 tak čeká kompletní rekonstrukce, dělníci opraví střechu, podlahy i statiku, zbaví jej vlhkosti, dovnitř pak nainstalují nové topení, vzduchotechniku, osvětlení a elektřinu.
„Má-li kostel sloužit jako přednáškový sál, výstavní prostor nebo koncertní síň, musí mít odpovídající vybavení. A to včetně ozvučení a videoprojekce,“ doplňuje Knajblová. Samotné oživení kostela podle ní vyjde na 84 milionů.
Toalety a šatna budou ve vedlejší budově
Dalších 40 milionů korun bude stát moderní přístavba inspirovaná ostrými gotickými rysy kostela, kterou navrhl architekt Miroslav Pospíšil z olomouckého studia ateliér-r. Kostel propojí s budovou knihovny, v níž v Bezručově ulici sídlí její ředitelství. Vznikne tu mimo jiné zázemí pro lidi, kteří do kostela vyrazí za kulturou.
Umístit šatnu či toalety pro návštěvníky přímo do kostela není podle Pospíšila možné. Jednak kvůli tomu, že je památkově chráněný, a také proto, že je uvnitř poměrně malý.
„Zvenku vypadá mohutně, ale vevnitř dost místa zabírá ve směru od hlavního vchodu samotný vstupní prostor se schody do věže. Pak je nízká část pod chórem a poté teprve vcházíme do hlavní lodě. Ve skutečnosti je tak především široká než hluboká,“ popsal již dříve Pospíšil.
Spolu s kolegy propočítal, že by se sem například při koncertu vážné hudby vešlo zhruba 200 diváků. Kvůli orientaci chrámové lodi na šířku by seděli bokem k hlavnímu vchodu a třídě Svobody.
Dalších šest milionů korun půjde od příštího roku na úpravu okolí kostela či nové sítě. Zmizet by při tom od něj měl i kovový plot, který někdejší svatostánek odděluje od okolí.
„Rádi bychom kolem kostela vytvořili nový komorní veřejný prostor. Jde nám o to, aby se vrátil a zapojil do třídy Svobody,“ uvedl před časem Pospíšil. Mohlo by tu tak být posezení či zahrádka nové kavárny.
