Moderátoři letos diváky ujistili, že žádnou položenou otázku nebudou ignorovat. Na obrazovce se tak objevila i textová zpráva, která se prezidenta tázala: „Kdy už odejdete?“
Putin v úvodu svého vystoupení popsal, že sice dobře ví, co Rusy trápí, ale tyto besedy s občany mu pomáhají rozumět lidem ještě lépe. Vysvětlil, že připravované takzvané Národní projekty mají pozvednout ruskou ekonomiku a potažmo zlepšit život občanů. Proto prý museli nejdřív zvednout spotřební daň, aby bylo za co zlepšit infrastrukturu.
Rusové se podle Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL) nejvíce ptali na nízké mzdy a chtěli vědět, kdy se jim „bude žít lépe“. Do studia nejen volali, ale posílali i videovzkazy, které pak Putin sledoval spolu s diváky.
Prezident přiznal, že průměrné mzdy v posledních letech klesly, ale poznamenal, že už jsou zase na vzestupu. Na výši mezd mělo podle něj negativní vliv i splácení komerčních půjček státu. Dodal, že je těžké platy usledovat, protože je ruská ekonomika i rozloha příliš velká.
„Ruská produktivita práce se musí zlepšit,“ prohlásil Putin, což ruský novinář Nikolaj Rudenskij na Facebooku přirovnal k výroku sovětského politika Konstantina Černěnka, který v roce 1984 řekl, že „aby se nám žilo lépe, je potřeba lépe pracovat“.
Před samotnou debatou moderátoři pustili video hasiče z Kaliningradské oblasti, který podle svých slov dostává 12 tisíc rublů měsíčně (4 300 korun), z čehož se prý nedá vyžít. Mnoho hasičů podle něj musí mít druhou i třetí práci, což je důvodem častých požárů v Rusku.
Na to pak prezident odpověděl, že hasiči už dávno mají brát přes 20 tisíc rublů a že díky dodatečným přídavkům budou mít ještě o 10 tisíc rublů víc (zhruba 10 700 korun). Slíbil, že hasičův případ prověří. Lidé si postěžovali také na nedostatek nemocnic, kvůli čemuž musí za svým lékařem dlouhé hodiny dojíždět. Putin odvětil, že kvůli zdravotnické reformě se zavřela spousta menších zařízení, ale že se celý sektor rozvíjí.
„První problém je přístup k péči, druhý problém nedostatek personálu a třetí problém kvalita péče,“ řekl. Jeden Rus se pak zeptal na zemědělství, ve kterém by podle něj bylo lepší, kdyby dotace namísto velkých firem dostávaly malé a střední podniky a lokální zemědělci. To už podle Putina funguje, i když „se dá udělat i víc“.
Příspěvky pro velké firmy však obhájoval s tím, že tyto společnosti „jsou motorem celého odvětví“. Tématem byly také chybějící školy či neschopnost jejich samospráv odvážet odpad, který se pak hromadí v ulicích i v okolní přírodě. Další Rus pak Putinovi ukázal hromadu účtů, ke které poznamenal, že poplatky sice rostou, ale kvalita služby je pořád stejná. Prezident znovu slíbil, že záležitost prověří.
„Už jste u moci déle než Brežněv a my pořád žijeme v chudobě.“
"You've been in power longer than Brezhnev and we still live in poverty." https://t.co/W0EsEhTGwt
Kromě domácích témat došlo i na zahraniční politiku
Až před jednou odpoledne SELČ padlo několik otázek k situaci na Ukrajině. Volající z Kyjeva se zeptal na minské dohody a zda je naděje, že budou propuštěni Ukrajinci, které drží proruští separatisté. Putin místo odpovědi připomněl ukrajinské námořníky zadržené Ruskem loni na podzim a řekl, že tyto záležitosti je třeba řešit společně s problémem „ruských občanů držených na Ukrajině“. Pak rychle změnil téma.
K Ukrajině se vrátil zhruba o hodinu později, kdy byl tázán, zda „udělá první krok“ a naváže diplomatické vztahy s novým ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle Putina však on nejdříve musí udělat pár věcí, například začít mluvit se separatisty a „ukončit blokádu“ východoukrajinských území, která nejsou pod ukrajinskou kontrolou.
Putin okomentoval i zprávy o tom, že chce k ruskému státu připojit Bělorusko. „Nejednáme o spojování Ruska a Běloruska. Ano, v 90. letech tu byla dohoda o vzniku společného státu. Nešlo však o vytvoření jedné země, ale o zavedení jedné měny a jednoho parlamentu a tak dále. Moc se toho od té doby neudělalo,“ prohlásil.
„Dohodli jsme se s (běloruským prezidentem) Alexandrem Lukašenkem na věcech, které se musejí udělat, aby se ta smlouva mohla revidovat,“ dodal.
Vyjádřil se také k rusko-americkým vztahům. „Pokud s námi chtějí Spojené státy mluvit, my jsme připravení,“ řekl Putin s tím, že témat k hovoru je dost, a to včetně údajných připravovaných útoků ze strany Američanů na ruské energetické systémy. Putin také přislíbil, že se blíží mírová dohoda o Sýrii, protože si všichni zúčastnění aktéři přejí konec války.
Šéf Kremlu varoval před ozbrojenými akcemi na Blízkém východě, které by mohl vyvolat útok z minulého týdne na dvojici tankerů blízko strategického Hormuzského průlivu. Američtí představitelé z něj obvinili Teherán. „Byla by to katastrofa přinejmenším pro region, vedlo by to k explozi násilí a nové vlně uprchlíků,“ předpověděl ruský prezident. Ozbrojené akce by podle něj měly těžké následky i pro jejich původce.
„Írán je šíitská země schopná jít při své obraně do krajností. Velmi bychom nechtěli, aby se to stalo,“ poznamenal Putin. Dodal, že Teherán odpovědně plní mezinárodní jadernou dohodu. „Nic neporušují, sankce jsou nepodložené,“ konstatoval.
Tým aktivisty a opozičního politika Alexeje Navalného spustil svůj vlastní přímý přenos, ve kterém Putinovu show komentuje. Navalnyj je podle vtipálků ruskou verzí Voldermorta, protože Putin jeho jméno zásadně nevyslovuje:
Sankce nás mobilizovaly, prohlásil Putin
Vládce Ruska se zmínil i o protiruských sankcích a nízkých cenách exportu. Sankce podle něj Rusko „mobilizovaly“, protože se díky nim začíná přecházet na domácí technologie. Ty totiž nahrazují nyní zakázané technologie ze Západu. Prezident prohlásil, že země kvůli sankcím přišla o 50 miliard dolarů, ovšem „především západní země“ podle něj ztratily ještě víc, třeba pracovní příležitosti.
Probírala se i témata paliativní péče, vyznamenání veteránů z čečenské války a před druhou odpoledne SELČ i aktuální problém odsuzování nepohodlných lidí za údajné držení drog. „Dvacet šest procent ruských vězňů tam jsou za drogy. Ty jsou obrovský problém a příslušné zákony by se neměly zmírňovat,“ podotkl Putin s tím, že by se přesto měl zavést systém kontrol policie, zda neporušuje lidská práva.
A když se lidé zeptali na případy mnohamiliardové korupce, Putin poznamenal, že je lepší to neopakovat, že za to cítí odpovědnost a že korupce má vždy dva viníky - toho, co bere, ale i toho, co nabízí. „Korupci mají i v jiných zemích, prakticky ve všech, podívejte se na Spojené státy,“ řekl.
Několik dotazů se pak týkalo i svobody na internetu a zákona o urážení státu. Putin upozornil, že má zabránit tomu, aby lidé uráželi státní symboly, a nemá sloužit jako zákaz veškeré kritiky.
Pozorovatelé Putinova výkladu poznamenali, že byl velmi obecný a nic konkrétního nepřinesl. Politický analytik a bývalý Putinův spolupracovník Abbas Galljamov míní, že „je jasné, že hlavním cílem besedy není vytvořit dialog, ale spíše ukázat, že problémy nejsou prezidentova chyba“.
Lidé se Putina koncem besedy také zeptali, jestli je ze své funkce unavený. „Ne, jinak bych znovu nekandidoval,“ řekl. S občany jako hlava státu Putin tímto způsobem rozmlouvá už sedmnácté. Čtvrteční debata trvala čtyři hodiny a devět minut.
K Putinově debatě se vyjádřil i známý bloger StalinGulag, který svým fanouškům vzkázal: „Nebuďte naštvaní, mzdy rostou. Jen ne ty vaše.“
— Владимир Владимирович, у нас доходы падают, мы беднеем
— На самом деле доходы растут, но сразу хочу сказать людям в интернете: не сердитесь. Доходы действительно растут, только не у вас
Kreml tvrdí, že každoroční debata Putina s národem je naprosto autentická a dotazy do ní předem nikdo nevybírá. Opak je pravdou. Před dvěma lety novináři zjistili, že sítem prošly i nepříjemné dotazy, které zpestřily tehdejší ročník Putinovy televizní show.
