Tým výzkumníků z aljašské univerzity ve Fairbanks šokovala rychlost, s jakou nezvykle horká léta během posledních let destabilizovala podzemní led, který byl po tisíciletí zmrzlý. „Co jsme viděli, je ohromující. Znamená to, že klima je nyní teplejší než kdykoli za posledních 5 000 let nebo i více let,“ popisuje profesor geofyziky a spoluautor výzkumu Vladimír Romanovský.
Své závěry vědci zveřejnili v odborném časopise Geophysical Research Letters.
Podle nich dokazují, že je zapotřebí v zájmu klimatu urychleně jednat. Mezinárodní společenství se této problematice věnuje na právě probíhající konferenci v německém Bonnu, kde se bude mimo jiné zabývat snižováním emisí skleníkových plynů nebo klimatickou politikou.
Výsledky výzkumu jsou založené na datech, které tým analyzuje od své poslední expedice do oblasti v roce 2016. Tým se vypravil do vzdálených míst za pomoci speciálního letadla. Na místě je však čekala krajina, která byla zcela rozdílná od nedotčeného arktického terénu, který si pamatovali ze své výpravy před deseti lety.
Na místě se jim naskytl pohled na termokras, který vzniká vlivem střídavého sezónního mrznutí vody a tání podzemního ledu v permafrostu. Podle vědců vznikla v oblasti řada jezírek a kdysi řídká vegetace začala vzkvétat. Podle Romanovského tento výjev připomínal následky bombardování.
Arktický permafrost taje nejrychleji v historii:
„Je to kanárek v uhelném dole. Je velmi pravděpodobné, že tento fenomén působí na mnohem větší oblast. Právě na to se zaměříme v dalším výzkumu,“ uvedla pro list The Guardian spoluautorka studie Louise Farquharsonová.
Vědce znepokojuje především stabilita permafrostu, protože rychlé tání by mohlo uvolnit velké množství plynů zachycujících teplo, což by opět vedlo k rychlejšímu zvyšování teploty. Prudké zvýšení teplot by podle odborníků zničilo jižní polokouli a ohrozilo životaschopnost průmyslové civilizace na té severní.
Led se postupně ztrácí také v Grónsku
Jiný tým vědců působících v Grónsku v úterý zveřejnil alarmující snímek, na kterém je vidět psí spřežení brodící se vodou na tajícím mořském ledu. Vědci s pomocí psího spřežení odváželi v polovině června přes zamrzlý Inglefieldův fjord na severozápadě Grónska zařízení z místní meteorologické stanice, rychle tající mořský led ale změnil jejich cestu v nebezpečné dobrodružství.
Češi na Antarktidě zkoumali tání ledovců, našli důkazy klimatické změny |
Fotografii pořídil Steffen Olsen, podle kterého je psí spřežení v tuto roční dobu stále nejpraktičtějším způsobem, jak se v daném regionu pohybovat. Olsen uvedl, že vědecký tým při cestě přes asi 1,2 metru tlustou ledovou masu spoléhal na tradiční znalosti místních lovců a jejich psů. K plánování cesty vědci rovněž využili satelitní snímky.
Podle Dánského meteorologického institutu bylo na nedalekém letišti ve městě Qaanaaq naměřeno minulou středu 17,3 stupně Celsia a ve čtvrtek 15 stupňů Celsia, což jsou v severní Grónsku i v létě velmi vysoké teploty. Tání ledu, které je v oblasti typické spíše pro červenec, tak přišlo dřív.
Bublající jezera v Arktidě straší vědce:
