Obsáhlou 97stránkovou zprávu vydal v úterý Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). Vyplývá z ní, že vědci v Arktidě v letošním roce naměřili sice jen velmi malý nárůst teploty oproti loňskému rekordnímu roku, zároveň je však stále znepokojuje, že sever planety Země se otepluje až dvakrát rychleji než zbytek zeměkoule (kompletní zprávu ve formátu PDF najdete zde).
VIDEO: Vyzáblý medvěd na pokraji smrti. Odraz změn klimatu, míní experti |
„Rok 2017 nám ukázal prohlubování změn v Arktidě, která už není tím stejným místem, jak si ji pamatujeme před deseti lety,“ uvedl Jeremy Mathis z arktického výzkumného programu NOAA. „Co se stane v Arktidě, neovlivňuje pouze tamní region, ale i zbytek planety,“ dodal v reakci pro server The Guardian ředitel NOAA Timothy Gallaudet.
Důležité jsou rovněž statistiky teplot takzvaného permasfrostu, tedy trvale zamrzlé půdy. Loni vědci naměřili vůbec nejvyšší teploty permafrostu na většině sledovaných míst. V některých oblastech dokonce permafrost začal odtávat. V severských oblastech na něm přitom stojí tisíce staveb či velké plynovody. Jakékoli pohyby podloží pro ně mohou mít zničující následky.
Přijde Arktida o veškerý led?
Maximální rozloha ledového příkrovu v Arktidě byla letos vůbec nejmenší za celou dobu měření. Rekordní hodnoty překonává třetí rok v řadě. Současný arktický mořský led je asi ze 79 procent pouze rok starý. Vědci ho navíc řadí do kategorie velmi tenkých. V roce 1985 přitom až 45 procent tvořil starý a tlustý led, upozorňuje spoluautorka studie Emily Osborneová.
Podle dosavadních předpovědí by už po roce 2030 mohla přijít Arktida téměř o veškerou ledovou pokrývku. Například průměrná zimní teplota na Špicberkách za posledních deset let vzrostla o deset stupňů Celsia.
Vědci v posledních letech využívají při studiu arktického ledu pokročilé analytické metody. Z ledového příkrovu odebírají vzorky, ze kterých jsou schopni stanovit tloušťku ledu i koncentrace skleníkových plynů v ovzduší i několik století do minulosti. Množství arktického ledu je podle těchto analýz na nejnižší úrovni za posledních patnáct set let. Úbytek ledu jde ruku v ruce s rostoucím množství oxidu uhličitého v ovzduší.
Jak už naznačil Gallaudet, nejedná se pouze o špatnou zprávu pro obyvatele žijící za severním polárním kruhem. Změny v Arktidě se postupem let projeví po celém světě. Dopady pocítí rybáři, ustupující ledový příkrov otevře nové plavební trasy i možnosti těžby. Soupeření o arktické nerostné suroviny mezi světovými velmocemi je ostatně patrné už nyní.
Arktida jako otevřená lednice
Na sklonku srpna ohlásilo Rusko velký úspěch při zdolávání vod na takzvané Severní arktické cestě. Moderní ruský tanker tehdy tuto cestu vůbec poprvé zdolal zcela bez pomoci ledoborců. Trasu přes ledový arktický příkrov Severní cesty zvládl za devatenáct dní, tedy o třicet procent rychleji než při běžně využívané plavbě přes Suezský průplav.
Tání ledovců otevírá nové možnosti internetu, dostanou ho i lovci velryb |
K Arktidě se v létě vydal také tým vědců na palubě dvou jachet. Posádka v čele s britským polárníkem Penem Hadowem chtěla dokázat, jak zhoubné následky má globální oteplování na arktický ledový příkrov. Bez pomoci ledoborců se plavidla bez problému dostala do míst, kde by to ještě před pár lety bylo nemyslitelné.
Některé studie ukazují, že změny v Arktidě mají vliv rovněž na takzvané jet streamy neboli trysková proudění, která ve velké míře ovlivňují počasí v Evropě, Asii i Spojených státech. Z části jsou zřejmě zodpovědné za aktuální ničivé požáry v Kalifornii, tvrdí meteorolog z NOAA James Overland.
„Arktida byla vždy považována za lednici planety. Teď ale někdo nechal dveře ledničky otevřené,“ sdělil Mathis pro BBC. Klimatologové z celého světa aktuální zprávu NOAA oceňují. „Nová data obecně odpovídají dlouhodobým trendům a jsou důkazem, jak oteplování pohání velké změny v Arktidě,“ uvedl Richard Alley z Pennsylvania State University.
