Podle ekonomů, které MF DNES oslovila, se ani teď nedá čekat, že by domácí měna začala výrazně zpevňovat. Část z nich dokonce předpokládá, že koruna může naopak ještě drobně ztrácet.
Kolik vám banky strhnou z účtu za platbu kartou a výběr peněz v cizině |
Lidé, kteří se chtějí vybavit valutami na dovolenou v zahraničí, tedy podle všeho nemají na co čekat. Alespoň část peněz si mohou směnit už teď.
„Kurz se do prázdnin přiblíží hranici 26 korun za euro a nad tuto hranici do konce roku,“ říká Petr Krpata, hlavní stratég pro měny a úrokové sazby ING Bank v Londýně.
„Bude na to mít vliv hlavně situace na poli obchodních válek, která se bude s největší pravděpodobností zhoršovat, a také možné zavedení cel na dovoz automobilů do Spojených států do konce roku. A rovněž chování ČNB, která už asi nebude zvyšovat úrokové sazby,“ dodává Krpata.
GRAF: Jak si vede koruna
Podobně mluví i další ekonomové. „Posilování koruny nepředpokládáme. Naopak v průběhu roku 2020 vidíme dočasné oslabení koruny nad hladinu 26 korun za euro,“ uvádí hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Trh nicméně není v pohledu na budoucí vývoj kurzu zcela jednotný. Střední odhad analytiků pro konec příštího roku je podle agentury Bloomberg na úrovni 25,30 koruny za euro.
Na stranu „optimistů“ se řadí také ČNB. Ve své poslední prognóze ze začátku května počítá s postupným posílením domácí měny lehce pod 25 korun za euro ke konci letošního roku. Napřesrok má podle prognózy tempo posilování zvolnit a koncem roku se kurz přiblíží 24,60 koruny.
Centrální banku vede k optimismu rychlejší růst české ekonomiky ve srovnání s eurozónou, tedy pokračující konvergence, a nadále značný rozdíl mezi úroky v Česku a v eurozóně, který může být pro investory atraktivní.
Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub v pondělí nicméně prohlásil, že v nejbližších dvou třech měsících nevidí nic, co by mohlo trend slabší koruny zlomit. Tuzemská měna může být podle něj v létě slabší, než předpokládá aktuální prognóza.
GRAF: Jak si vede koruna
Ekonom České spořitelny Michal Skořepa říká, že za stagnací koruny je pokračující nejistota a nevyřešená zahraniční rizika. „Jde především o obchodní války a o brexit bez dohody, jehož pravděpodobnost stoupla s vidinou nástupu Borise Johnsona na post britského premiéra. V očích investorů ohrožují tato rizika menší otevřené ekonomiky,“ říká Skořepa.
Spekulanti i obviněný premiér
U koruny je dopad těchto rizik umocněn tím, že ji cizoměnoví investoři drží ve větším množství než třeba forint nebo zlotý. „Citlivost koruny na dění ve světě je tak výrazně větší. Jistou omezenou roli může hrát také momentální zvýšená domácí politická nejistota spojená s obviněním českého premiéra,“ dodává Skořepa.
Eura před dovolenou vyměníte nejlépe v krajích, nejdražší jsou v Praze |
„Do dalších měsíců bude důležité, jak se bude vyvíjet kurz eura vůči dolaru. Pokud by se euro obrazně řečeno postavilo na nohy, mělo by to pozitivní vliv i na středoevropské měny,“ tvrdí hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Patří mezi optimisty, v létě by i přes odliv dividend do zahraničí mohlo podle něj stát jedno euro 25,50 koruny. A koruna by mohla posilovat i v dalších měsících.
Do vývoje kurzu silně promlouvají také spekulanti, kteří ve velkém nakupovali korunu před koncem intervencí. Jejich váha je značná. „Přesné číslo na spekulativní pozice nikdo nemá. Ale fakt, že koruna minulý rok neposílila, přestože ČNB agresivně zvedala sazby, dokládá, že jsou ty pozice pořád významné,“ říká Krpata.
Právě tahle „síla“ částečně přiživuje pesimismus ohledně budoucího vývoje kurzu. Není totiž jisté, co přesně by se stalo, kdyby se kvůli nějaké nepříznivé události v zahraniční rozhodla většina spekulantů korunu prodat. Spouštěčem může být i počátek snižování úrokových sazeb v Česku nebo jejich zvyšování v eurozóně.
„Kdyby se rozhodli všechen svůj kapitál, který je nyní zaparkován především v krátkodobých dluhopisech a v hotovosti, přesunout jinam, mohl by kurz prudce spadnout. Chyběla by protistrana, která by chtěla koruny nakupovat,“ říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Je však pravděpodobné, že by do toho v určitou chvíli vstoupila ČNB. A dlouhodobý výrazný pokles kurzu by nepřipustila.
Jáč nicméně nevidí důvod, proč by se investoři měli chtít české měny zbavovat. „Koruna je podporována pevnými základy české ekonomiky i nastavením úrokových sazeb ČNB. Nemyslím si, že by dědictví kurzového závazku představovalo pro korunu klíčový faktor,“ říká. Ačkoliv turisté nad slabou korunou jásat nebudou, je to vcelku dobrá zpráva pro exportéry. „V situaci, kdy vázne průmyslová aktivita v Německu a v eurozóně jako celku, nepředstavuje rychlé posilování koruny žádoucí scénář,“ říká Jáč.
Úroveň kurzu ovlivní i další věci. „Z pohledu státního rozpočtu může slabší koruna kromě vyšších daňových příjmů znamenat také vyšší korunovou hodnotu prostředků z evropských fondů. Na druhé straně se ovšem zvýší splátky cizoměnových státních dluhopisů,“ říká Skořepa.
A kurz pochopitelně ovlivní i rozhodování bankovní rady v měnové politice. „Pokud koruna neposiluje, jak ČNB ve své prognóze předpokládá, a ČNB vyhodnotí, že je nutné zpřísnit měnové podmínky, zvedne úrokové sazby,“ říká Vejmělek z Komerční banky.
Tohle pravidlo využívala ČNB hojně loni, letos však podle Vejmělka nemusí být tak jednoznačné – protože nynější dvouprocentní klíčová úroková sazba je blízko „normální“ úrovni. „V Komerční bance letos ještě jedno zvýšení úrokových sazeb očekáváme,“ říká Vejmělek.
VIDEO: Nic nedám! No tak kolik chcete? Směnárníci při vracení peněz zuří:
