„Musíme zásadně změnit situaci, kdy máme silnou evropskou zpolitizovanou komisi,“ prohlásil Babiš po čtyřhodinovém jednání s premiéry a ministry zahraničí 15 zemí. Hlavním motorem EU má podle něj být Evropská rada v čele s premiéry a prezidenty členských států. Chce také, aby Evropská komise měřila všem členským zemím stejně a to bez ohledu na jejich velikost.
„Hlas české republiky má stejnou váhu jako hlas Francie, Německa nebo jakékoli jiné země. Neexistuje vícerychlostní Evropa,“ zmínil Babiš v Královském zámku ve Varšavě. Evropská rada musí podle českého premiéra být tím, kdo dává komisi úkoly.
„Musíme se vrátit k tomu, jak tomu bývalo: prezidenti a premiéři na Evropské radě se domluví a potom zkrátka řeknou Evropské komisi, co má dělat,“ uvedl.
Babiš současně zdůraznil, že na výsledku květnových voleb do Evropského parlamentu závisí, jaké bude příští postavení a podoba komise. Ta by podle něj měla být exekutivním nástrojem, a ne politickou institucí zasahující do dění v členských státech.
Babiš se ohradil proti vyjádření místopředsedy Evropské komise Jyrkiho Katainena, že EU není stroj na peníze ani dojná kráva a že by Polsko mělo výrazněji přispět k budoucnosti Evropy.
„Nechápu, jak si to může komisař dovolit. Je to naprosto nevhodné. Ta komise žije z našich daní. Jsou to de facto naši zaměstnanci. Není možné, aby komisař vystoupil a peskoval polského premiéra,“ míní Babiš.
Jsme nejstabilnější ekonomika, řekl Babiš
„Za posledních 15 let jsme přijali asi 4500 různých direktiv a vyhlášek, přitom ještě dnes není plně vybudovaný jednotný trh. Velké téma u nás je i dvojí kvalita potravin,“ pokračoval Babiš. „Není možné mít v Evropě dva druhy členských států, dva druhy občanů. Musíme mít všichni stejné možnosti a práva,“ zdůraznil.
„Principiálně to není debata, zda být, či nebýt v EU. Je jasné, že nemáme jinou alternativu. Získali jsme obrovské peníze, 740 miliard (Kč), další výhody, přišli investoři. Ale je třeba říkat kriticky, co je potřeba změnit. Jsme součástí EU a máme na ni vliv,“ uvedl Babiš.
Na 1. května 2004 se uskutečnilo zatím největší rozšíření EU. Spolu s Českou republikou přistoupilo do unie dalších devět států, a to Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Později do unie vstoupilo rovněž Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko.
„Je potřeba Evropu změnit a my máme velice konkrétní představy, jak to dělat. Blíží se evropské volby a ty rozhodnou, jakým způsobem se EU bude vyvíjet. Chceme mít Evropu silnou a chceme k tomu přispět,“ řekl @AndrejBabis při oslavách vstupu do EU → https://t.co/g7sed012qU https://t.co/HwJbDe32Zw
Region zastoupený na varšavské schůzce podle Babiše funguje, prosperuje a vykazuje skvělá čísla ohledně hospodářského růstu a nízké zadluženosti. „Tento region může zásadně přispět k tomu, aby Evropa byla silná, protože naše návrhy jsou pro Evropu velice konkrétní a pozitivní,“ řekl.
„Nejsme ani občané druhé kategorie, ani členská země druhé kategorie. Naopak my, Česká republika, jsme jedni z nejlepších, jednička v nejmenší nezaměstnanosti. Jsme nejstabilnější ekonomika, a proto máme nárok se k těmto věcem vyjadřovat a máme nárok na to, aby EU fungovala stejně pro všechny členské státy a hlavně pro všechny občany,“ zdůraznil.
Polsko chce EU po eurovolbách reformovat
„EU se musí vrátit ke svým kořenům jako společenství národů, které jsou silné, svobodné a rovnoprávné,“ zdůraznil premiér Morawiecki v článku, jenž v předvečer varšavského setkání zveřejnil server Politico.
Polsko má podle Morawieckého vizi obnovy unie po volbách do Evropského parlamentu. Počítá s bojem s nerovnostmi, zaváděním inovací ve větší míře, potíráním monopolů a hospodářského protekcionalismu i se zvyšováním výdajů na ochranu hranic.
Setkání ve Varšavě se konalo několik dní před neformálním summitem v rumunském Sibiu. Na tom se budou probírat výsledky končící Evropské komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem a strategické plány EU na příští léta.
