Jak by ne, vždyť předtím dlouhé měsíce pouze trénoval a netušil, co s ním bude. Jeho bývalá stáj Corendon-Circus, ve které momentálně na silnici září ďábel Mathieu van der Poel, mu totiž nenabídla novou smlouvu.
A tak čekal a čekal.
Až nyní se cyklokrosový vicemistr světa do 23 let Adam Ťoupalík dočkal, když podepsal smlouvu s třetidivizní německou stájí Sauerland NRW p/b SKS Germany.
Dlouho se přitom zdálo, že má nakročeno mnohem výš.
Bylo 18. srpna loňského roku, když ve 3. etapě závodu ArcticRace, zařazeného do nejvyšší (HC) kategorie Europe Tour, vyrazil vpřed a nikdo ho už nedojel. Dvaadvacetiletý cyklokrosař slavil největší dosavadní úspěch na silnici. Tehdy za ním s rukama nad hlavou na druhém místě projel cílem právě týmový kolega van der Poel.
#ArcticRace
— Team Cofidis (@TeamCOFIDIS) 18. srpna 2018
Victoire d’Adam Toupalik sur cette 3ème étape ! pic.twitter.com/1qXUR3A20Z
Ten van der Poel, který v neděli na Monumentu Kolem Flander dojel čtvrtý.
„Bylo to moje největší vítězství,“ popisoval tehdy Ťoupalík.
Zase o něm psali ve francouzském sportovním deníku L´Equipe. Stejně jako před třemi lety, když kolo před cílem mylně slavil titul cyklokrosového mistra světa.
Životní úspěch byl o to cennější, že přišel v závodě, na kterém startovaly hned čtyři týmy nejvyšší kategorie World Tour s řadou osobností z podniků Grand Tour.
Na Ťoupalíkovi bylo vidět, že svou výkonnost na silničních závodech rok od roku zvyšuje a že se konečně dostavují výsledky.
„Na silnici je totiž znát, když přejdete z juniorů do elity. V osmnácti je těžké závodit na 200 kilometrů s profíky. Já jsem se odmala rok od roku zlepšoval, nedělal jsem žádné skoky,“ vysvětloval.
Teď ten skok udělal a byl připravený opustit cyklokros a začít se primárně věnovat silnici.
Vždyť kromě triumfu v Norsku skončil v květnu na etapovém závodě Boucles de la Mayenne ve Francii celkově šestý, stejnou příčku obsadil i na ME do 23 let.
Bylo pochopitelné, že se kolem něj začaly motat větší stáje.
„Nějaký kontakt se silničními týmy probíhá a já sám jsem o tom dlouho přemýšlel,“ připouštěl. „Ale mluví se o tom, že by se náš tým mohl od příští sezony stát druhodivizním, tak uvidíme, jak to dopadne.“
Ano, Corendon se opravdu druhodivizním týmem stal. Jenže bez Ťoupalíka.
Ten měl totiž smlouvu do konce února letošního roku. A tak nějak tajně doufal, že dojde automaticky k jejímu prodloužení. Vždyť v týmu odváděl skvělou práci, počítali s ním.
„Opravdu jsem si myslel, že dojde k prodloužení. Ale sezona nějak postupovala a tým nedostal divoké karty na závody, se kterými počítal. Najednou měl plnou soupisku a na mě nezbylo místo,“ litoval český cyklista.
Svou roli pochopitelně hrál také fakt, že Corendon na předlouhých pět let podepsal kontrakt s hlavní hvězdou van der Poelem, což taky nebylo zadarmo.
Mathieu van der Poel.
Ťoupalík se tak našel v období nejistoty. Jen trénoval a doufal, že celou sezonu neztratí hledáním týmu. „Byla to psychická i fyzická zátěž. Byl jsem totiž připravený začít sezonu někdy v únoru, březnu, ale tím, jak pro mě tým nenašel místo, tak se to celé posunulo. Nebyla v tom ale žádná zášť, nerozešli jsme se ve zlém nebo něco podobného. Proto je docela pravděpodobné, že se někdy v budoucnu zase sejdeme,“ říká.
Jestli to bude hned po této sezoně, zatím netuší.
Momentálně se soustředí na své nové angažmá v nejnižší divizi. V týmu je spolu s dalšími jedenácti Němci, ale pozice lídra by ho na závodech minout neměla.
Při debutu ve World Tour čtvrtý. Limity? Pro Van der Poela neexistují |
„Hledal jsem tým, ve kterém bych měl mít šanci jet i závody na sebe. Abych se mohl ukázat a zajet nějaký výsledek,“ popisoval.
Tu šanci v Sauerlandu určitě dostane.
„Čekají mě nějaké jednorázové závody, pak Japonský pohár, etapový závod Kolem Německa a celý ten první blok by měl směřovat k mistrovství republiky v červnu. Další program budeme postupně ladit,“ říká.
S roční smlouvu je vysoce pravděpodobné, že v případě slušných výsledků si ho zpět do vyšších cyklistických pater co nevidět někdo vytáhne.
A třeba se najde místo i vedle hvězdného van der Poela.
