Nástupce legendy Pavla Budínského tvrdí: „Nikdo by Děčín neodmítl. Pokud bych to udělal já, asi by se mnou nebylo něco v pořádku. Okolnosti jsou nepříjemné, snažím se je vytěsnit.“
Výhra nad Olomouckem při vaší domácí premiéře v Děčíně, jaký to byl zážitek?
Být v Děčíně na basketu je vždycky zážitek, protože diváci tady vytvářejí úžasnou atmosféru. Teď je to trošičku za nepříjemných podmínek, ale to k profesionálnímu sportu patří. Dá se říct, že pro mě to byl skoro zápas jako každý jiný. Řešil jsem si basketbal. Pokud kluci odbojují 40 minut jako dneska nebo ve Svitavách, můžeme konkurovat i talentově lepším týmům.
Někteří fanoušci se postavili za odvolaného trenéra Budínského, co vy na to?
Od začátku se soustředím na basket, nic jiného mě nezajímá. V minulém týdnu se to upeklo tak hrozně hekticky, že doteď jsem si neuvědomil, jak rychle to všechno proběhlo. Byl jsem v takovém kalupu, že mi možná tyhle věci dojdou později. I tak je to pro mě lepší. Chtěl jsem co nejrychleji skočit do týmu, odkoučovat sobotní zápas. Na nějaké přemýšlení není čas.
Byl jste překvapený, když se vám Děčín ozval?
To v každém případě. Na druhou stranu nebudu zastírat, že ten telefonát mě opravdu velmi potěšil. Ozval se mi Lukáš Houser (generální manažer), jak se mám, jaká je moje situace. A po nějaké chvíli mi řekl o nabídce. Moc lepších profesionálních klubů v Česku není. Pokud Děčín hodil do placu moje jméno, opravdu mě to potěšilo. A já po té šanci skočil. A těším se na budoucí práci s těmito kluky, protože to je vysoce charakterní mančaft.
Jak těžké je nastupovat po Pavlovi Budínském, který v klubu byl 15 let a pro fanoušky je modla?
Není to jednoduché, protože jeho výsledky jsou naprosto úžasné. Patnáct let je dlouhá doba, odvedený kus práce. Známe se z ligy, velmi ho respektuji, je to obrovsky kvalitní trenér. Pro mě je to velká příležitost, budu se snažit na Budínského práci navázat. Nebude jednoduché ho nahradit, ale chci pokračovat v podobných šlépějích.
Konec trenéra Budínského |
Jaká je vaše vize?
Že se tým omladí. I z toho důvodu asi management vsadil na moje jméno, protože já celoživotně pracuji s mladými hráči. Ale pokud máme hrát nějakou důstojnou roli v lize, mladí potřebují víc času. A zkušení jsou stejně taky potřeba.
Jaký je nyní děčínský tým?
Je talentově podle mě trošičku níž než top týmy v lize. Ale pro mě je ten talent širší pojem. Nedívám se na to jen z pohledu basketbalu. Myslím, že v rámci možností je složený velmi dobře, slušně natrénovaný. Největší porce talentu je v tom, že tým se nikdy nebude vzdávat, bude vždycky bojovat a pracovat na tréninku. To je mi velmi blízké.
Odkoučoval jste dva zápasy, máte dvě výhry. Co bude dál?
V sobotu v Nymburce je to skoro jako trénink, nic si od zápasu neslibuju. Pokusíme se co nejlíp připravit hlavně na středu, kdy máme doma Pardubice. To pro nás bude už jako začátek play off.
Jaké máte do zbytku letošní ligové sezony ambice?
O těch nechci mluvit. Řeším každou minutu, každou čtvrtinu, každý poločas, každý zápas, každý trénink. Jak ho pojmout, abych hráče nezahltil ani nezatavil zvýšeným tréninkem. Ten mix není jednoduchý. Sestříhám hráčům video z Olomoucka, už vím, že jsem udělal asi tři čtyři chyby, které bych udělat neměl. I mě ta atmosféra trošičku dostala, příště musím zareagovat líp. U mě to celé začíná.
Jako hráč jste byl v NBL dvakrát nejlepším střelcem, budete preferovat útočný basket?
Já svoji filozofii hodně brutálně upravil. Jako hráč jsem byl vždy střelec a bohužel jsem nebyl nikdy koučovaný směrem, kterým se basketbal ubíral. Nebyl jsem nikdy žádný velký obránce, ač jsem obranu hrát chtěl, ale nikdo mi neřekl, jak mám správně bránit. A proto jsem filozofii upravil, jsem víc defenzivní než ofenzivní trenér. Nemyslím si, že to bude útočná smršť, ale do hráčů pumpuju sebevědomí vrchem spodem, aby to prostě zvedli, když jsou volní. Hráče nebudu brzdit, spíš je odšpuntuju. Máme plno nových útočných systémů, ale nejdůležitější je pro mě obrana. A když vím, kolik mentálních a triviálních chyb v obraně jsme udělali, tak věřím, že obranný systém bude daleko propracovanější. Myslím, že budeme velice nepříjemný soupeř.
Naposledy jste působil jako asistent v německém Weissenfelsu. Jaké to bylo angažmá?
Byl jsem asistent u áčka a hlavní kouč u béčka, hráli jsme 3. ligu a jako nováček jsme ji zachránili, ještě v neděli jsem tam vedl poslední zápas. Měl jsem nejmladší tým v soutěži. Proto se tady omlazuje, chceme udělat basket živelnější. Být asistentem v bundesligovém týmu byla obrovská zkušenost, protože německý basket jde brutálně nahoru. Pro mě i plno odborníků je to druhá nejlepší soutěž v Evropě po španělské lize. Do kluků budu ty zkušenosti pumpovat. Věřím, že se tady povede vychovat dalšího Luboše Bartoně.
Proč jste odešel z Německa?
Odcházel jsem před třemi lety s příslibem, že až bude hlavní trenér končit, převezmu první tým. To se nestalo, před dvěma a půl měsíci ho vyměnili a já tu nabídku nedostal, byl jsem hodně frustrovaný. Proto jsem do práce v Děčíně skočil rovnýma nohama a chci mu tu důvěru splatit.
Děčín dotírá na 3. místo, Ústí chřadneDěčín ve středu porazil Olomoucko 79:76 a v tabulce NBL je pátý, ale zabojovat může ještě o 3. příčku, má stejně bodů jako čtvrté Pardubice i třetí Olomoucko. Los mají Válečníci těžký, ve zbývajících dvou utkáních nadstavbové skupiny A1 hrají v sobotu na půdě suveréna Nymburka a ve středu hostí Pardubice. Ústí nezvládlo klíčový duel nadstavby, doma podlehlo Opavě 78:84 a vypadlo z elitní šestky týmů, která jde rovnou do play off. Slunetu z ní vystrčila právě Opava, s níž má shodnou bilanci 17 výher / 17 proher. V posledních dvou kolech hraje Ústí v Pardubicích a hostí Svitavy, Opava jede do Svitav a má Olomoucko. |
