Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Hnát mladé na učňáky je návrat do minulosti, tvrdí kandidáti na rektora

  16:06
V pondělí bude jasné, kdo po Mikulášovi Bekovi převezme post rektora brněnské Masarykovy univerzity. Ucházejí se o něj Martin Bareš a Jaromír Leichmann, kteří jsou překvapení, že se zájemců nenašlo víc.

Neurolog Martin Bareš a geolog Jaromír Leichmann (s brýlemi) budou ve volbách usilovat o post rektora Masarykovy univerzity po Mikuláši Bekovi. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Jaké jsou vaše hlavní priority?
Leichmann: Nejdůležitější je pokračovat v úspěšném rozvoji školy. Toho chci dosáhnout pomocí principu navrácení univerzity akademikům. Tím samozřejmě nemyslím, že by jim školu někdo ukradl, ale domnívám se, že vědecký i pedagogický výkon univerzity vzniká na úrovni fakult. Úlohou univerzity má být tento výkon podporovat, ne ho řídit. Další změny bych rád udělal v tvorbě rozpočtu, úpravy pravidel akreditace a většího vlivu akademiků na rozhodování, kam půjdou peníze, které škola má.
Bareš: Role rektora univerzity, která nese jméno našeho prvního prezidenta, musí být jednoznačně viditelná i navenek. Jeho společenská role a odpovědnost jsou v dnešním světě nezbytné. Z historie víme, že totalitní režimy zavírají vysoké školy nebo se je snaží ovládnout. Rektor musí bránit akademické svobody a vyjadřovat se ke společenským záležitostem. Občas se směšuje stranická politika a vstupování do veřejného prostoru. Jako rektor bych odmítl jakoukoliv pozici v politice, ale nemůžu se nevyjadřovat ke společenským záležitostem. Souhlasím s tím, že je potřeba rozvíjet kvalitní vzdělávání našich studentů, kvalitní vědecký výkon, mezinárodní viditelnost univerzity a být lepší v aplikačním výzkumu.

Zmínil jste bránění akademických svobod. Máte pocit, že přicházejí tendence ohrožující nezávislost vysokých škol?
Bareš: Tendence jsou kontinuální. Nevidím je jako přímou hrozbu, ale vnímám například návrat ke starým pořádkům typu nahnat část populace na učňáky. To už jsou naprosto překonané tendence, ve vyspělém světě se vzdělávání ubírá směrem vysokoškolským.
Leichmann: S tím souhlasím. Uvědomme si, že když nastanou zásadní politické změny, vždy to odnesou rektoři a vysoké školy. Univerzita se musí kontinuálně snažit, aby ke zlomu ani nedošlo, protože pak je první, kdo je atakován. Stát však dnes nemusí provádět dramatické zákroky, stačí, když změní systém financování a školy tak může pomocí financí řídit. To je velká hrozba.

Profesor Bareš uvedl, že rektor má být činný směrem „ven“. Jak se díváte na to, když je rektor činný politicky a kandiduje do vysoké politiky? Současný rektor Bek se loni stal senátorem...
Leichmann: Podle mého názoru by rektor během funkčního období politicky opravdu působit neměl. To neznamená, že by se neměl vyjadřovat k aktuální společenské situaci a také na obranu univerzity. Se svým vystupováním by však měl šetřit na velmi vážné situace, kdy jeho slovo může mít velkou váhu.
Bareš: Kandidovat je individuální rozhodnutí, já bych ho neučinil. Je však dobře, že lidé s kritickým myšlením, kteří prokázali schopnost vést takovou instituci, jakou je univerzita, poté vstupují do politiky. Já takové ambice nemám, chtěl bych se spíše věnovat svému oboru.

Martin Bareš (50)

  • Profesor Martin Bareš je od roku 2018 děkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, kterou také vystudoval.
  • Působí na neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny.
  • Mezi lety 2011 a 2018 (v prvním i druhém funkčním období současného rektora Mikuláše Beka) byl nejdříve prorektorem pro rozvoj a poté pro akademické záležitosti.
  • Pracovní zkušenosti sbíral také v zahraničí. Dva roky strávil na Minnesotské univerzitě v USA.
  • Profesorem v oboru neurologie byl jmenován v roce 2009.
  • Je ženatý a má tři děti.

Mluvíte o obraně univerzity. Udělal rektor Bek správně, když v roce 2013 v době předvolební kampaně nedovolil Miloši Zemanovi vystoupit na její půdě?
Bareš: Nemohu hodnotit rok 2013, protože to bylo autonomní rozhodnutí rektora. Ten musí za každých okolností hájit zájmy univerzity. Celou tuto záležitost považuji spíše za nešťastnou z hlediska narušení komunikace. Leichmann: Vzpomínám si, že nás tehdy pan Bek jako děkany upozorňoval, ať si dáváme pozor na volební kampaň, a kdybychom zvali kandidáty, ať jich zveme více a je to debata, ne sólové vystoupení. V této situaci panu rektorovi nic jiného nezbývalo než tento krok učinit. Souhlasím s tím, že pak musela někde nastat chyba v komunikaci, což vyústilo v přerušení kontaktů mezi prezidentem a univerzitou.

Nepřijde vám v kontextu této události v rozporu pozdější rozhodnutí rektora Mikuláše Beka kandidovat do Senátu?
Leichmann: Ano, vidím to jako určité protiřečení. Hájení neutrality univerzity a poté ještě jako rektor kandidovat za politickou stranu vidím jako problém.
Bareš: Je to individuální rozhodnutí, které není zakázáno. Ale znovu opakuji – já bych takovou cestu nevolil.

Nabídnete panu Bekovi místo ve svém týmu ve vedení univerzity?
Bareš: Já ne a myslím, že by o to ani nestál.
Leichmann: Já také ne.

Současný rektor podpořil kandidaturu svého blízkého spolupracovníka profesora Bareše. Pane Leichmanne, vy jeho podporu nemáte?
Leichmann: Já jsem o ni ani nežádal. Nebylo by to fér, jelikož jsem měl po většinu svého funkčního období děkana na fungování univerzity rozdílné názory než on.

Pokud se stanete rektorem, přijmete od prezidenta Miloše Zemana pozvání na Hrad – například na předávání státních vyznamenání, kam loni všichni rektoři pozváni nebyli?
Bareš: Rektor hájí zájmy univerzity a přijmout pozvání prezidenta, pokud dostanou pozvání všichni rektoři, je v zájmu instituce. Například může využít příležitosti k vysvětlení pozice Masarykovy univerzity. Naopak špatná komunikace může být středobodem řady rozmíšek.
Leichmann: V tom se shodneme. Na České konferenci rektorů bych se snažil dosáhnout jednotného názoru, aby akademická obec mluvila jedním jazykem. Je samozřejmě zvláštní, když na Hrad jsou pozváni jen někteří rektoři a z těch pozvaných někdo přijde a jiný ne.

Můžete zhodnotit současné vedení Masarykovy univerzity – co se povedlo, v čem byste naopak postupovali jinak?
Bareš: Masarykova univerzita má mezi českými veřejnými vysokými školami nejvyšší průměrné platy, a to i přesto, že na sebe vzala splácení kampusu v Bohunicích, který je ve středoevropských podmínkách unikátní. Jsme úspěšní v získávání peněz z evropských projektů a podařilo se univerzitu posunout z regionálního postavení na významnou vysokou školu. Co se nepovedlo? Vytvářet pocit sounáležitosti akademiků i studentů s univerzitou. Hodně se kope za „mou“ katedru, kliniku, ústav. Musíme také více komunikovat s aplikační sférou a v nabídce oborů více reagovat na společenské potřeby a proměnu preferencí studentů.
Leichmann: Pozitiva jsou zřejmá. Před dvaceti lety si byly všechny české univerzity podobné, velmi regionální. Masarykova univerzita se dokázala dostat na druhou pozici za Univerzitu Karlovu. V čem se nadále můžeme zlepšovat, je kvalita vzdělávání. V počtu studentů na jednoho pedagoga stále zaostáváme. Univerzita by měla prohlubovat i svoji vědeckou roli. Oproti Univerzitě Karlově, která je více výzkumná, jsme my spíše univerzita vzdělávací.

Jaromír Leichmann (56)

  • Docent Jaromír Leichmann je od roku 2018 proděkanem pro rozvoj a kvalitu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
  • Na stejné fakultě vystudoval geologii a v letech 2010 až 2018 ji vedl v pozici děkana.
  • V minulosti na přírodovědecké fakultě působil také jako ředitel ústavu geologických věd.
  • Zkušenosti sbíral také za českými hranicemi – studoval a později pracoval na univerzitě v rakouském Salcburku.
  • Docentem se stal v roce 2004.
  • Je ženatý a má jedno dítě.

Pane Leichmanne, ve svém programovém prohlášení uvádíte, že chcete decentralizovat univerzitu a posílit roli fakult. Uvedl jste také, že byste vypověděl dohodu s děkany umožňující rektorovi zasahovat do personálních otázek na fakultách. Pomohlo by to podle vás lépe reagovat na poptávku zájemců o studium? A co dalšího by změna přinesla?
Leichmann: Pomohlo, protože jednotlivé obory jsou blízko společenské poptávce. Jsem geolog a na přírodovědecké fakultě například vidím, že klasické obory, které se zabývají dobýváním surovin, přestávají být atraktivní. Naopak se ukazuje, že zásadním společenských tématem je problém s vodou, kterým se zabývá hydrogeologie. Takže my se snažíme studium přeorganizovat. Takové trendy by měly sledovat právě fakulty. Ty vědí, co se v dané oblasti děje, a mohou lépe reagovat. O konkrétních věcech by se mělo rozhodovat na úrovni fakult.

A proč vypovězení té dohody?
Leichmann: Vysokoškolský zákon předpokládá personální autonomii fakult. Pan rektor Bek se snažil prosadit, aby tyto pravomoci alespoň částečně přešly na úroveň univerzit. Pokud vím, rektoři jiných škol do toho fakultám nezasahují, u nás máme uzavřenou dohodu mezi rektorem a fakultami, že za určitých okolností rektor zasahuje. To je podle mě zbytečné a nechal bych fakulty, ať si o svých personálních záležitostech rozhodují zcela samy.

Pane Bareši, učinil byste stejný krok?
Bareš: Ne. V novele vysokoškolského zákona je jasně dané, že personální otázky řeší děkan po dohodě s rektorem. Naše vysoká škola hodně dobře investovala do hardwaru – budov, vybavení – ale potřebujeme daleko více kvalitní lidi a ty získáváme přes výběrová řízení, do kterých se hlásí docenti či profesoři. Pouze na tuto část se dané opatření vztahuje a připadá mi rozumné. Z mé zkušenosti děkana vidím, že rektor této dohody nijak nezneužívá. A co se týká decentralizace, mám na ni také jiný pohled. Rozhodnutí jednotlivých pracovišť – například zda daný přístroj nemá už jiné pracoviště – mají dopad na celouniverzitní hospodaření a provoz školy. Efektivitu celé instituce musí někdo hlídat.

Jaký je ekonomický výhled univerzity na následující čtyři roky, tedy funkční období rektora? Bude si škola muset trochu utáhnout opasek, nebo se chystají velké investiční projekty?
Bareš: Musíme dokončit stavbu simulační nemocnice, což bude konkurenční výhoda pro naše budoucí mediky. Chystáme velký strategický projekt, který se zaměří na problematiku stárnoucí společnosti v době informačních technologií, a univerzitu čeká vyřešit záležitost ústavu výpočetní techniky, který částečně sídlí na fakultě informatiky a je potřeba jej posílit. Vše bude záviset i na financování od státu.

Do jaké míry má být univerzita propojená s komerční sférou? Sledovaná byla například loni uzavřená smlouva právnické fakulty o spolupráci s Energetickým a průmyslovým holdingem miliardáře Daniela Křetínského. Finanční podpora je tři miliony na tři roky. Je to správný krok?
Leichmann: Závisí obor od oboru. Na přírodovědě třeba máme program na ukládání vyhořelého jaderného paliva, na němž spolupracujeme se dvěma firmami. Tam, kde to jde, bychom určitě měli spolupracovat s praxí, protože finanční zdroje ze státního rozpočtu jsou nejisté a zdroje ze soukromé sféry mohou představovat významný finanční přínos.

Zatímco před osmi lety, kdy v rektorském křesle končil Petr Fiala a poprvé kandidoval současný rektor Mikuláš Bek, bylo pět kandidátů, teď jste jen dva. Překvapilo vás, že o tak prestižní post není větší zájem?
Leichmann: Překvapilo. Počítal jsem, že budou čtyři až pět kandidátů. Do poslední chvíle jsem si myslel, že ještě nějaká přihláška přibude.
Bareš: Také jsem očekával, že se nás přihlásí víc.

  • Nejčtenější

Po krátké nemoci zemřel Vojtěch Adam, který měl být rektorem. Bylo mu 42 let

22. května 2024  11:24

Mendelova univerzita truchlí za Vojtěcha Adama, který v pouhých dvaačtyřiceti letech podlehl krátké...

Brněnská nádražní budova jde po 70 letech k zemi, zmizet musí i podzemní kryt

20. května 2024  13:27

Zhruba patnáct minut po deváté hodině ráno se bagry svými radlicemi zabořily do nádražní budovy v...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Hromadné propouštění v Zetoru. Z 300 zaměstnanců skončí víc než polovina

23. května 2024  10:22

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors propustí ke konci července 160 lidí, tedy víc než polovinu...

Bezklíčové auto uvěznilo kojence, ale obvyklý trik selhal. Hasiči rozbili okno

23. května 2024  12:35

Nejmodernější technologie zradily ve středu odpoledne řidičku na parkovišti před hobbymarketem v...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Malého cyklistu zabilo na přechodu auto. Odvolací soud zmírnil řidičce trest

22. května 2024  16:48

Nešťastná shoda okolností připravila o život čtrnáctiletého chlapce ve Zbraslavi na Brněnsku. Loni...

Klukům fandím, říká Král. Zdařilá sezona mu k MS nepomohla, teď myslí na NHL

25. května 2024  10:25

Sezonu ve finském Lahti měl blanenský rodák Filip Král tak povedenou, že minimálně v pozvánku do...

První koupaliště na jihu Moravy v sobotu zahajují sezonu, většina za týden

24. května 2024  16:19

Počasí tomu sice moc nepřeje, ale už tuto sobotu se otevírají první koupaliště v Jihomoravském...

Policie na pořádek v centru Brna nestačí? Radnice si najala soukromé hlídače

24. května 2024  15:20

Nejen městská a republiková policie dohlíží na pořádek v historickém centru Brna. Nově v něm působí...

Sestřely i stíhačka na kusy. Redaktor se „proletěl“ v simulátoru bojového letounu

24. května 2024  13:57

Kdo z nás jako malý nechtěl být pilotem. A nejlépe stíhačem! V hrůzách probíhajících konfliktů ve...

Nejhorší noční můra, řekla žena, která v botě syna objevila cizí AirTag

Mého syna někdo sleduje. S takovým pocitem několik týdnů žila žena z Floridy poté, co na svůj iPhone začala dostávat...

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...