Popadané stromy s sebou nesou pokles ceny dřeva. Oproti loňsku šly dolů až o 40 procent a situace bude ještě gradovat. Nejvíce se to projevuje v cenách řeziva a také u otopového dřeva, ty klesly až o polovinu.
Ovšem ne každá pila v kraji takto dramaticky zlevňuje, o čemž svědčí to, že majitelé se ke svým cenám nechtějí – na rozdíl od lesáků – vyjadřovat.
„V posledních letech se cena kalamitního dříví, tedy kůrovcového nebo poškozeného větrem, snižuje. Podle kvality se metr krychlový prodává za 800 až 1 800 korun. V předchozích letech byly ceny vyšší, v roce 2017 přibližně o 200 korun a loni zhruba o 500 korun,“ potvrdila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Podle Jouklové dříví napadené kůrovci neztrácí technickou hodnotu pro zpracování. „Zdravé dřevo nyní netěžíme, takže k jeho ceně nemám informaci,“ sdělila.
Jak přiznávají i zpracovatelé dřeva, na trhu teď jiné než kalamitní dříví k dostání není. „Jen polomy nebo kůrovec,“ říká jeden z majitelů pily s tím, že například v lesích na vrcholcích Krušných hor leží ještě hromady nezpracovaného dřeva.
„Toto dříví se nedalo zpracovat kvůli vysoké sněhové pokrývce. Technika se do horských lesů nedostala. V současné době ho ale již zpracováváme,“ uklidňuje Jouklová.
Nutno ovšem poznamenat, že situace v Krušných horách není tak dramatická jako například v Beskydech, Ústecký kraj není kůrovcem tak „promořen“.
Kůrovec, který loni zasáhl prakticky celé území republiky, je běžnou součástí lesního prostředí.
Nachází se hlavně ve smrkových monokulturách, se suchem je ho ale moc a kalamitou popadané dřevo je pro něj ideální.
„V Ústeckém kraji kvůli klimatické změně monitorujeme zvýšený stav jeho výskytu zejména na Rumbursku, Žatecku a Litoměřicku,“ vyjmenovala Jouklová, jaké oblasti jsou zasažené nejvíce.
Problémy s brouky z čeledi nosatcovitých měli ale i v Národním parku České Švýcarsko. „Loni u nás kůrovcové těžby dosáhly zhruba 42 tisíc krychlových metrů dřeva, dalších asi 23 tisíc metrů krychlových se nachází v bezzásahových územích, v podobě kůrovcových souší,“ sdělil mluvčí NP České Švýcarsko Tomáš Salov .
„V zásahových územích byly napadené smrky v souladu s lesním zákonem vytěženy, odkorněny a odvezeny pryč z lesa. Nejsilněji byla zasažena oblast mezi Mezní Loukou a Hřenskem, kde následkem těžeb vznikla holina o rozloze 35 hektarů, což ovšem v kontextu národního parku nepovažujeme za příliš vhodný výsledek,“ vysvětlil Salov s tím, že lepší volbu než holé plochy představují kůrovcové souše.
Správa parku se zaměří na tzv. nárazníkové pásmo
A právě ty bude díky nové zonaci správa národního parku od letoška využívat. „Kvůli ochraně lesů sousedních vlastníků se správa parku intenzivně zaměří na tzv. nárazníkové pásmo, tedy v průměru 500 metrů široký pás okolo národního parku,“ řekl Salov.
„Napadené smrkové porosty ve vnitřních částech parku pak nebudou muset být povinně vytěženy a zůstanou stát jako souše. Ty tvoří životní prostor pro množství organismů a vytváří na stanovištích mikroklima pro lepší regeneraci lesa. Současně už nebudou vznikat rozsáhlé holiny, maximální velikost holé plochy nesmí přesáhnout jeden hektar,“ popsal Salov změny.
Na podzim pak dojde na vhodných místech i k výsadbě listnáčů s převahou buku a jedlí.
