Kůrovec se Ústeckému kraji vesměs vyhýbá, pomáhají tomu smíšené lesy

  8:01aktualizováno  8:01
Kůrovcová kalamita, která sužuje Česko, se vyhýbá Ústeckému kraji. Za příznivým stavem je mimo jiné pestrost složení lesů či pravidelný monitoring lýkožrouta smrkového.

Smíšené lesy na Děčínsku | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

„Na rozdíl od jiných regionů tu situaci kolem kůrovce zatím poměrně úspěšně zvládáme,“ říká Ondřej Kopecký ze státního podniku Lesy České republiky. 

Fotogalerie

„Lesní porosty jsou i zde ohrožené suchem a ani tomuto regionu se nevyhnuly různé větrné epizody. Daří se nám však nahodilou těžbu průběžně zpracovávat, dříví asanovat, případně ochránit postřikem, a nevytvářet tak ideální podmínky pro následný vývoj kůrovce,“ pokračuje Kopecký.

Podle Kopeckého je z pohledu ohrožení kůrovcem nejvíce náchylné území, které patří pod rumburskou lesní správu, kde lesy ze 65 procent tvoří smrk ztepilý zejména ve věku osmdesát až sto let.

„Převážně monokulturní a stejně staré smrčiny ztrácejí kvůli suchu a teplu obranyschopnost proti lýkožroutu smrkovému a ten na stromy nalétá, aby do nich nakladl vajíčka, z nichž se vylíhnou larvy, které se živí lýkem,“ popisuje mluvčí Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov. 

„V podstatě se jedná o naprosto přirozený proces, který je však v monokulturních smrčinách z lidského hlediska problematický, neboť se v nich lýkožrout množí geometrickou řadou,“ dodává Salov.

Krušné hory jsou dnes zelené

Správa národního parku proto usilovně pracuje na „přestavbě“ smrkových monokultur na smíšené lesy. Za 18 let od svého vzniku už jich přeměnila zhruba čtvrtinu.

Podle Salova zaznamenává národní park kvůli dlouhodobému suchu a teplu, které stromy oslabují, zvýšený výskyt kůrovce. Daří se ale proti němu bojovat.

„Na územích, kde nám zákon umožňuje zasahovat, to důsledně děláme. Kůrovcová ohniska po odhalení co nejdříve sanujeme, aby nedocházelo k nadměrnému šíření. Vytěžené stromy odvážíme z lesa nebo kmeny strojně oloupeme, čímž dochází i k likvidaci larev,“ vysvětluje Salov.

Podobné to je ve středu kraje. „Co se týče škod způsobených kůrovcem, jsou na našich lesích minimální a zatím máme situaci pod kontrolou,“ říká Miroslav Adam, ředitel Správy městských lesů Most, pod niž spadají některé lesy na Mostecku, ale třeba i na Litoměřicku.

Za zcela okrajovou označují lesníci problematiku kůrovce na území krušnohorských lesů silně zasažených exhalacemi v 70. a 80. letech dvacátého století, kdy bylo na kopcích nad Teplicemi, Mostem a Chomutovem místo stromů k vidění „pahýlové království“. Dnes už je pohled na tyto lokality o poznání veselejší.

„Krušné hory jsou dnes zelené. Je na nich les, který předtím v podstatě zmizel. Skoro bych to nazval malým zázrakem, co se během, dá se říct krátké doby, podařilo,“ uvádí lesní správce z Litvínova Pavel Rus.

Kloubnatka je problém, ale i signál o čistotě

Krušnohorské lesy mají ale jiný problém – kloubnatku. Její výskyt má za následek urychlování obnovy porostů. Tato houba napadá pupeny smrků a těm tak neroste nové jehličí, stromy umírají. 

V lokalitě se za zničené smrky ztepilé v minulosti vysázel hlavně smrk pichlavý, který teď kloubnatka kosí. Lesníci tak rychleji, než původně předpokládali, vracejí na místa vůči kloubnatce odolnější smrk ztepilý a další původní druhy, třeba buk lesní nebo jedli bělokorou.

Rychlejší už ale být nemůžou, protože by to znamenalo ekologickou havárii. Postupná obnova má trvat do roku 2030.

Výskyt kloubnatky je ale svým způsobem i dobrou zprávou. Je totiž jen tam, kde převládá zcela čistý vzduch.

Čistá půda? Pomáhá vápno

Zatímco ovzduší šlo díky odsíření vyčistit během 90. let dvacátého století, o půdě, která je v Krušných horách překyselená v důsledku někdejších dešťů, se to samé rozhodně říci nedá. Proto musí zdejší lesy vápnit.

„To bude potřeba ještě skutečně dlouho. Odhaduje se, že by se půda mohla zbavit toxifikace až za 300 let,“ pokračuje Rus.

Jeho spolupracovníci se potýkají také například s přemnoženou vysokou zvěří, která okusuje a olupuje kůru. „Máme v našich horách dvě vlčí smečky, které pomáhají s její redukcí. Jejich přesný výskyt vám ale neprozradím,“ usmívá se Rus.

Z celkového pohledu tedy lesníci označují stav lesů v Ústeckém kraji za uspokojivý. Další vývoj je ale záležitost s velkým otazníkem. 

„Pokud bude pokračovat klimatická změna jako v posledních pěti letech – s minimem srážek a zim téměř beze sněhu, přičemž letošní rok nebude podle všeho jiný, příroda na tento stav zareaguje. Můžeme tak předpokládat i zhoršení zdravotního stavu lesů,“ doplňuje mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.

Nejčtenější

Ministryně zažila v ghettu grilování i vyhazování odpadků z oken

Ministryně Jana Maláčová navštívila ústeckou čtvrť Předlice. (18. září 2019)

Říct, že ministryně práce a sociálních věcí přespala jednu noc tam, kam se bojí chodit i policie, je asi nadnesené....

Koloc skupuje Buggyru. Až bude dceři šestnáct, vyšle ji do závodů tahačů

Dcery Martina Koloce se potatily. Dvojčata Aliyyah a Yasmeen už taky kroutí...

Zakladatel roudnické Buggyry je zpátky na scéně, Martin Koloc se ujal šéfování motoristické stáje, kterou zakládal. A s...

S pacienty přivážejí sanitky v Ústí do nemocnice čím dál častěji i štěnice

Štěnice domácí ve chvíli, kdy saje krev. Jak se krev dostává do štěnice, její...

Záchranáři v Ústí nad Labem vezli v průběhu minulého týdne sanitkou z jedné z místních ubytoven pacienta, na jehož těle...

Místo uhlí by na severu Čech mohla energii vyrábět voda z kaskády jezer

Premiér Andrej Babiš u jezera Milada. Jeho vláda bude hledat peníze na...

Po postupném ukončení těžby uhlí by na severu Čech mohla vzniknout propojená kaskáda jezer s přečerpávacími vodními...

První liga: Budějovice vyhrály i potřetí, zatím neztratila ani Poruba

Českobudějovický útočník Radek Prokeš (vlevo) se snaží uniknout Lukášovi...

Hokejisté Českých Budějovic a Poruby potupili ve třetím kole první ligy soupeře devíti góly a vládnou tabulce se...

Další z rubriky

Nové sochy na ústecké univerzitě rozpoutaly spory umělců a vedení školy

Malé sochy rozpoutaly na ústecké univerzitě velký spor

Umělci a vedení školy se přou o kvalitu tří soch za 292 tisíc korun, které koupila ústecká univerzita od sochaře Ivana...

Na ústecké základce začal s výukou žáků pomáhat humanoidní robot Ruby

Na ústecké základce bude s výukou pomáhat robot Ruby

Poprvé v Česku a zatím jen na ústecké Základní škole Neštěmická začal s výukou žáků pomáhat humanoidní robot. Nový...

Obec bude zase víc držet pohromadě, říká starosta vítězné Vesnice roku

Pavel Svoboda, starosta Lipové na Děčínsku.

Po krajském kole vyhrála severočeská Lipová ze Šluknovského výběžku i celostátní kolo akce Vesnice roku 2019. Jak se v...

Soud by pustil vedoucího, který zneužíval skauty, žalobce podal stížnost

Bývalý skautský vedoucí Martin Mertl, který byl odsouzen na deset let za...

Okresní soud Brno-venkov vyhověl žádosti bývalého skautského vedoucího Martina Mertla, který si odpykával trest za...

Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku
Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku

Na 7. září připadá Světový den Duchennovy svalové dystrofie. Tímto vzácným genetickým onemocněním trpí i Jaroslav, který je v současnosti plně odkázaný na pomoc druhých.

Najdete na iDNES.cz