Nejstarší česká univerzita mění svoje učební plány a pedagogická fakulta chce v rámci nových akreditací vysílat do škol ostřílenější učitele. Mají mít více praxe, více reflexe v hodinách nebo soustředěnější výuku v menším počtu předmětů. Těch je nyní v průměru 110 za studium, nově jich má být 77. Fakulta tak plánuje nahradit kvantitu kvalitou a studentům zajistit odpovídající praxi.
„Nyní mají budoucí učitelé tři společné praxe - dvě v bakalářském a jednu v navazujícím magisterském studiu a čtyři oborové realizované na katedrách, kde studují. Dále by mohli mít i náslechovou praxi, kde se analyzují odučené hodiny. Náslechovou však měla jen polovina oborů. Teď to budou dvě společné praxe plus osm oborových. Celkový počet povinných praxí se tak zvýšil ze sedmi na deset,“ říká Antonín Jančařík, předseda akademického senátu.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy nyní se studenty spolupracuje a o podobě nových akreditací diskutuje také s veřejností, naposledy v rámci otevřené konference. Ta se konala přímo na akademické půdě fakulty.
Novela vysokoškolského zákona umožnila v rámci institucionální akreditace univerzitám schvalovat si akreditace. Pro ty, co institucionální akreditaci nemají, ji schvaluje Národní akreditační úřad. Mezi hodnotiteli studijních programů jsou vždy i zástupci studentů.
A studenti si nenechali takovou příležitost utéct. Do diskuze se zapojili pomocí spolků jako je Agora, Drosophila a Otevřeno. Budoucí učitelé děkanovi fakulty odeslali dopis, kde se podepsalo všech dvanáct studentských senátorů. Upozorňují například na to, aby fakulta dodržovala jednotná kreditová pravidla (ECTS), které sama před více než deseti lety v roce 2007 podepsala. Ovšem od té doby je podle studentů faktulta ignoruje či minimálně nedůsledně uplatňovala, podle nich například nesledovala časovou náročnost dalších činností spojených s výukou.
Moderní pojetí přípravy učitelů
Studenti se budou více věnovat otázkám spojeným s profesí učitele. Například učitelskou přípravu navýší na 2 250 hodin, což je také doporučené maximum od ministerstva. V rámci nových akreditací má dojít i k posílení učitelské propedeutiky, především v oblasti oborové didaktiky, která učí učitele učit, aby neměl jen teoretické znalosti.
„Kromě vlastního navýšení času věnovanému přípravě na práci ve škole a času stráveného na škole na praxích se snažíme o změny formy a obsahu. Je cílem i u základních teoretických předmětů ‚velké přednášky‘ nahradit či doplnit semináři a dalšími formami studia. Snažíme se inovovat nabídku kurzů tak, aby vycházela vstříc skutečným potřebám školní praxe, přitom podněty pro nové předměty hledáme přímo u odborníků či kolegů z praxe,“ doplňuje Jančařík.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy se s příchodem nových akreditací zařadí mezi školy, které připravují učitele moderním způsobem. Akreditace chce fakulta získat v průběhu roku 2020 a poprvé podle nich začít učit v akademickém roce 2020/2021.
