Pondělní schůzka předsedy Evropské komise Jeana-Claude Junckera s britskou premiérkou v egyptském Šarm aš-Šajchu označila mluvčí komise za „dobrou a konstruktivní“. Brusel podle ní předpokládá, že Británie odejde z EU podle plánu 29. března.
Šéf Evropské rady Donald Tusk, který s Mayovou na okraj summitu EU s arabskými zeměmi taktéž hovořil, ovšem odklad Brexitu označil za „rozumné řešení“, které je čím dál víc pravděpodobné s blížícím se 29. březnem. Dodal, že s Mayovou hovořil o legislativních a politických důsedcích možného odkladu, britská premiérka však údajně stále věří, že mu dokáže zabránit.
Mayová v pondělí médiím pouze znovu zopakovala, že věří ve schválení dohody v termínu a že ani odklad brexitu nezaručí dosažení kompromisu. V neděli ovšem web The Telegraph uvedl, že Mayová dvouměsíční odklad již začíná zvažovat. Informaci, že premiérka na posunutí brexitu nejspíš přistoupí, v pondělí potvrdil také server BBC.
Skupina konzervativních poslanců vedená Andrewem Percym a Simonem Hartem se ve středu v britském parlamentu chystá navrhnout dodatek, v němž bude požadovat odklad brexitu do 23. května, pakliže se Mayové nepodaří dosáhnout dohody o odchodu z EU do 13. března.
Percy a Hart se tak snaží vytvořit alternativu radikálnějšímu návrhu labouristické poslankyně Yvette Coperové a konzervativce Olivera Letwina, kteří zodpovědnost za žádost o odklad navrhují přesunout na poslaneckou sněmovnu. Poslanci by taktéž o odklad brexitu zažádali při nedosažení dohody do 13. března. Nic však nezaručuje, že by o odklad nežádali opakovaně.
Už minulý týden naznačili tři ministři britské vlády, že návrh Cooperové a Letwina podpoří jako možnost poslední záchrany. Většina poslanců i ministrů chce především zabránit „tvrdému“ odchodu Británie z EU 29. března bez dohody.
V neděli Mayová novinářům řekla, že odloží hlasování o nové podobě brexitové dohody. Zatímco původně jí měla předložit parlamentu ve středu 27. února, nově tak chce učinit 12. března, tedy pouhých 17 dní před očekávaným odchodem země z EU. To vyvolalo vlnu kritiky ze strany labouristické opozice, ale i představitelů průmyslu a obchodu, kterým vadí trvalá nejistota.
Připomeňte si zlomové momenty rozchodu Velké Británie s EU:
