Hluk ze střelnice v Hamrech, které leží na kraji vojenského výcvikového prostoru Březina, se rozléhá do širokého okolí, neboť je obklopuje údolí, jež nepříjemné zvuky odráží do všech stran. Nejbližší domy mají dokonce střelnici hned za humny.
Dlouhé roky se místní obyvatelé snažili s armádou domluvit, aby výcvik omezila nebo raději střelnici přesunula hlouběji do výcvikového prostoru, ale marně. V poslední době se však situace začala měnit. Lidé se dvakrát setkali se zástupci armády a dohodli se na řadě ústupků.
Vojáci například přislíbili, že noční střelby budou jen do deseti hodin večer, denní střelby v pátek před víkendem skončí už v jednu po poledni a v letních měsících v červnu, červenci a srpnu budou noční střelby pouze jednou do měsíce.
„V minulém roce byly všechny tyto body dodržovány podle domluvy. V rámci modernizace výcvikového zařízení Hamry je kromě toho naplánována protihlukové stěna v celkové výši 75 milionů korun, která bude v provozu v letech 2024 nebo 2025. Do konce příštího roku armáda výstavbu této protihlukové stěny naplánuje,“ potvrdil velitel 601. skupiny speciálních sil z Prostějova plukovník David Franta.
Právě jeho muži, kteří pravidelně operují v nebezpečných zahraničních misích české armády, například v Afghánistánu, na střelnici v Hamrech nacvičují boj proti terorismu.
Armáda vysadila stovky stromů za ty, které nepřežily střelby
Gabriela Jančíková, starostka Plumlova na Prostějovsku, pod který Hamry spadají, souhlasí s tím, že se poměry mění.
„V poslední době máme s armádou opravdu dobré zkušenosti. Sama vnímám, že armáda je vstřícná a situace je lepší. Mám zrovna v rukou poslední zápis z osadního výboru v Hamrech a vyplývá z něj, že obyvatelé jsou relativně spokojení s tím, jak fungují jako sousedé armády,“ řekla Jančíková.
To potvrzuje i předseda osadního výboru v Hamrech Viktor Hýbl, podle něj se velitel Franta místním snaží vyjít vstříc a byl by dokonce schopen udělat i více, ale má jen omezené kompetence.
„Každopádně je příznivé, že se s námi armáda baví a bere nás jako partnery. Po mnoha letech je konečně cítit vstřícnost,“ podotkl Hýbl.
Kromě omezení střeleb vojáci v minulých letech v okolí střelnice vysadili stovky stromů jako náhradu za ty, které nepřežily ostré střelby. V roce 2017 to bylo 254 a loni 383 stromků. Podle plukovníka Franty armáda také pravidelně čistí dopadovou plochu a zbavuje ji náletů.
„Nejednalo se o rozšiřování plochy střelnice kácením lesního porostu, ale šlo výhradně o odstranění náletových dřevin a spadaných větví, ve kterých ulpívají střely. Důvodem je zabránit kontaminaci půdy,“ vysvětlil.
Hamry chtějí též ochranu před požáry i starý systém propustek
Šéf osadního výboru Hýbl však upozorňuje na to, že stále zůstávají některé problémy nevyřešené. V minulém roce vznikly kvůli kulkám v lese v okolí střelnice dva požáry.
„Máme z toho velké obavy. Jak by se to řešilo, kdyby přišel nějaký větší požár? Některé domy jsou docela blízko střelnice. Protipožární ochrana je pro nás klíčová věc,“ uvádí Hýbl.
Armáda argumentuje tím, že v letních měsících, kdy požáry hrozí nejvíce, se vojáci snaží maximálně používat nábojové pásy s náboji bez takzvaných stopovek, které mohou oheň způsobit. Podle Franty je v případě jakýchkoliv problémů v pohotovosti jednotka hasičů z Vyškova, odkud je to do Hamer blíž než z Prostějova.
„Úkolem velitele je nicméně v první řadě zajistit připravenost jednotky k obraně České republiky, jejich spojenců a k naplňování spojeneckých závazků. Proto již provoz na střelnici nelze více omezovat,“ řekl plukovník. Tvrdí, že dělá vše pro to, aby hluk omezil na co nejvyšší míru.
„Pouze 20 procent výcviku se odehrává v tomto výcvikovém zařízení, zbylých 80 procent je uskutečňováno jinde,“ prohlásil Franta.
Hýbl připomíná, že zdejší lidi omezují i další věci. Změnil se například režim vstupu do celého rozlehlého vojenského prostoru a okamžitě si získal řadu kritiků. Vojenský újezd zrušil systém propustek a vstup do prostoru kromě přesně určených lokalit a časů úplně zakázal. Nepomohly stížnosti ani petice.
„O vstřícnosti, již vidíme v případě střelnice, u správy vojenského újezdu a na ministerstvu obrany nelze mluvit. Pro místní lidi je však nepřijatelné, aby nemohli do lesa, který mají za plotem,“ zlobí se Hýbl.
