Společná návštěvnost dvou nejčastěji vyhledávaných turistických cílů ve Zlínském kraji loni překročila jeden milion lidí. Bezmála 650 tisíc návštěvníků prošlo zoologickou zahradou Lešná a přes 350 tisíc lidí bylo v areálu Valašského muzea v přírodě.
I když jsou oba areály rozlehlé, během návštěvnických špiček už bývají hodně naplněné. Nehrozí však, že by to omezovalo další návštěvníky. Dny, kdy bude nápor návštěvníků enormní, mohou dopředu odhadnout.
„I sedm set tisíc lidí bychom byli schopní zvládnout bez problémů. Parkoviště, pokladny a zázemí spojené s komfortem návštěvníků jsme průběžně rozšiřovali a budeme v tom pokračovat,“ reagoval ředitel zahrady Roman Horský.
Obě místa hodně ovlivňuje počasí. V zoo bývá největší nápor během letních prázdnin a o slunečných víkendech.
Ve skanzenu, který po nedávném sloučení s dalšími třemi muzei v přírodě existuje pod názvem Národní muzeum v přírodě, zase při speciálních akcích. Třeba vánoční jarmark v Dřevěném městečku běžně navštíví i 13 tisíc lidí.
To už je počet na hranici únosnosti, a aby nebyl areál příliš přecpaný, museli jarmark změnit. „Z jednodenní akce jsme udělali dvoudenní a návštěvnost se rozprostřela do obou dnů,“ uvedl ředitel Národního muzea v přírodě Jindřich Ondruš.
Táhnou Vánoce, Velikonoce a Starodávný jarmark
Také rozmístění jednotlivých stánků promýšleli tak, aby mezi nimi nevznikala tlačenice. A otevřeli další areály, které v zimě obvykle zůstávají zavřené.
„Při rozumném přístupu kapacita stačí i během návštěvnické špičky,“ dodal Ondruš.
V průběhu roku se situace opakuje nejméně třikrát. Kromě období Vánoc také o Velikonocích a při Starodávném jarmarku v srpnu. Celkem ale program čítá přes 40 tematicky zaměřených akcí.
Řešit problém s přeplněnými atrakcemi až v okamžiku, kdy nastane, by bylo pozdě. Proto už nyní zoo i skanzen rostou.
Návštěvnost míst ve Zlínském kraji v roce 2018
Zdroj: NPÚ, skanzen a Zoo Zlín |
V Rožnově přidají k současným areálům - Dřevěnému městečku, Mlýnské dolině a Valašské dědině - čtvrtý. Dostal pracovní název Kolibiska, což přesně vystihuje jeho zaměření.
Koliby z Valašska i slovenského příhraničí už se pomalu stěhují na místo. Je to složitý proces, při kterém se musí roubené stavby rozebrat, jednotlivé části pečlivě označit a v areálu skanzenu zase složit. Staveb bude postupně přibývat a počítá se i s chovem ovcí.
Valašské muzeum v přírodě si zakládá na tom, že je „živým muzeem“. A oceňují to také návštěvníci.
„To, že roste zájem o akce, je velmi dobrá zpráva, ale ještě víc nás těší, že loni chodili lidé častěji také mimo ně, ve všední dny,“ řekl Ondruš.
Pro větší komfort chystají nové elektronické informační tabule s doporučeními pro návštěvníky. Usnadní jim orientaci a poradí při velkých akcích.
Karibuni ukáže zvířata střední a západní Afriky
Zlínská zoologická zahrada zase předloni získala k současným 55 hektarům dalších 21. Buduje na nich expozici nazvanou Karibuni, která bude věnovaná zvířecím druhům střední a západní Afriky (viz též Práce na velkém rozšíření zlínské zoo odstartovaly novým sloním výběhem).
„Pokud chceme přilákat ještě víc návštěvníků, musíme nabídnout nové expozice. A ty nelze stavět v současné zahradě,“ vysvětlil Horský.
Koncept Karibuni se zcela vymyká tomu, co nabízí běžná zoo. Bude fungovat jako safari. Rozlehlé výběhy umožní chovat početnější skupiny, což zajistí přirozenější prostředí i chování zvířat, včetně velkých savců. Ti jsou největším lákadlem každé zahrady.
A uvnitř toho všeho budou stát chatky pro přespání. Zážitek z návštěvy se tak posune daleko za dosavadní možnosti.
„To je budoucnost zahrad a zlínská zoo měla vždy náskok před ostatními,“ dodal Horský.
Když v 90. letech rozdělila expozice podle kontinentů, byl to také unikát, který dodnes ostatní zahrady následují.
Uplynulou sezonu hodnotí jako zcela mimořádnou i díky řadě odchovů. Ten nejsledovanější v celé sedmdesátileté historii zahrady však happy endem neskončil. Mládě slona afrického se narodilo mrtvé.
U prvorodiček, což slonice Zola byla, to není nic neobvyklého a pokusy o reprodukci trojice slonic, které zoo chová, pokračují.
U 52 jiných druhů zvířat ale byl odchov úspěšný a na svět tak přišlo 198 mláďat.
„Zcela unikátní je naše mládě výjimečně chované asijské sovy puštíka tečkovaného. Je historicky první ve světových zoo mimo Asii,“ potvrdil zoolog Kamil Čihák.
