„Přikrmování má význam hlavně ve chvíli, kdy vše pokryje vrstva ledu. Přes tu se ptáci k potravě nedostanou a krmítko je pro ně v tu chvíli opravdovou záchranou. Jinak je to spíš naše lidská radost. Je hezké pozorovat, co kolem nás žije, fotit, povídat si o tom s dětmi,“ vysvětlil pro magazín DOMA MF DNES Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.
Otestujte se ZDE, jak znáte ptáky přilétající na krmítko |
Takže názor, že krmením ptáci zpohodlní a pak nebudou schopni se sami uživit, není správný?
Ptáci se o sebe zvládnou postarat. Zvláště ti, kteří žijí blízko lidských obydlí. Když nebudete krmit vy, bude mít jistě plné krmítko v sousedství někdo jiný. Těžší to mají drobní ptáci v lesích, ale tam je moc lidí nechodí „zpohodlňovat“.
Kam krmítko umístit, nevadí třeba, když je těsně za oknem?
Těsně za oknem nevadí. Problém je třeba 3 až 4 metry od okna či velké skleněné plochy. Když ptáky něco vyplaší, mohou se v plné síle rozletět proti sklu, které buď nevidí, protože je průhledné, nebo neregistrují, protože se v něm zrcadlí okolí, a to jim může být osudné.
A jiná pravidla pro umístění?
Ideálně tak, aby nebylo přístupné kočkám či potkanům, což jsou častí nezvaní návštěvníci krmítek. A nejen přímo přístupné, predátoři by přibližně metr od krmítka neměli mít žádnou dobrou „číhací schovku“. Na druhou stranu ptáci mají mít možnost ukrýt se, když je něco zneklidní. Takže křoví v okolí zhruba tří metrů je žádoucí.
Máme o krmítko nějak speciálně pečovat?
To se málo ví, ale krmítko je třeba pravidelně čistit. V mírné zimě ideálně jednou týdně. Není třeba používat žádnou tvrdou chemii – kartáč a slabá jarová voda by měly stačit. Jde o to, že na krmítku se ptáci shromažďují, často se tam objeví trus, a to může vést k epidemiím. Před pár lety třeba hromadně hynuli zvonci a příčinou byl prvok, kterého si mohli předávat právě na krmítku.
