Případ přenesl velkou část pozornosti právě na zdejší justici. Tichý dříve působil u Okresního soudu v Děčíně, odkud na jih Čech před několika lety přešel. Přičemž jeho někdejší severočeské pracoviště přišlo během kárného řízení na přetřes, a to v dost negativním smyslu.
Jak uvedl web Česká justice, předseda jindřichohradeckého okresního soudu Lubomír Michálek u kárného senátu řekl: „Přišel z Děčína. Přinesl si způsob práce ze severočeské justice. Taková praxe u nás není možná.“
Zároveň prý dodal, že s takovým stylem práce by mohl u severočeských soudů se svými specifiky ještě nějakou dobu fungovat.
Podle znalců trpí Tichý poruchou, která ho několikrát do roka paralyzuje natolik, že není schopný pracovat, což řešil buď dovolenými, nebo neschopenkami.
Podle informací webu mohla být příčinou Michálkových ostrých slov skutečnost, že na severu Čech o potížích soudce věděli, avšak kolegům na jihu o nich neřekli.
Výrok byl pronesen zcela neformálně, prohlásil Michálek
MF DNES Michálka oslovila s dotazem, zda tomu tak je nebo na základě čeho jiného svá kritická slova pronesl. Odpověděl prostřednictvím mluvčí svého soudu.
„Výrok byl pronesen zcela neformálně po vyhlášení rozhodnutí kárného senátu, byl vytržen z kontextu dalších vyjádření a šlo o reakci na obhajobu soudce Tichého, který v průběhu řízení uváděl, že mu bylo naším soudem vytýkáno to, co bylo v jeho praxi v Děčíně běžné,“ stálo v odpovědi.
Jako příklad oné „běžné praxe“ prý Tichý uvedl, že si soudci děčínského soudu z nedodělků vybírali ke skončení pouze skutkově a právně jednoduché případy, předvolání k přípravnému a řádnému jednání posílali v jedné obálce a pak je vedli pět minut po sobě anebo si jinými způsoby ulehčovali práci.
Nesmysly, říká předseda krajského soudu v Ústí
Proti Michálkovým výrokům se rázně ohradil předseda ústeckého krajského soudu Luboš Dörfl. „Pan předseda se buď nechal unést, nebo prostě jen plácl něco o skutečnostech, které si neověřil,“ napsal v otevřeném dopise České justici.
Podle serveru dále uvedl, že se s kritikou práce jemu podřízených soudců setkává stále méně. „Z tohoto prohlášení je ovšem vidět, že některé předsudky a stereotypy hodnocení naší práce přetrvávají,“ citoval ho dále web.
Práci svých podřízených hájil i pohledem do statistik. „Děčínští soudci končí ročně více případů než kolegové v Jindřichově Hradci, a to jak v občanskoprávní agendě, tak v agendě trestní,“ píše.
„Jejich míra změny rozhodnutí v civilním řízení odvolacím soudem je příznivější než u kolegů v Hradci. Podávají tedy určitě vyšší kvantitativní výkon a zřejmě i kvalitativně si nevedou hůře,“ dodává.
MF DNES ho konfrontovala s aktuálním vyjádřením jindřichohradeckého soudu a otázala se na výroky ohledně „běžné praxe“ v děčínské justici.
„Popisovaná praxe dr. Tichého v civilním řízení mi není z děčínského soudu známa ani z dohledové činnosti, ani jsem se s ní nesetkal při své rozhodovací činnosti předsedy odvolacího senátu Krajského soudu v Ústí nad Labem. Chápu ji proto na základě stanoviska pana předsedy Michálka pouze za součást obhajoby dr. Tichého,“ odpověděl Dörfl.
