Téměř stoprocentní účastí na hlasování Poslanecké sněmovny se mohou pochlubit hned dva poslanci Svobody a přímé demokracie Tomia Okamury Radek Rozvoral a Miloslav Rozner, který proslul mimo jiné výrokem o zabrušování.
Na opačném konci pomyslného žebříčku skončil premiér Andrej Babiš, který z více než 1 480 hlasování hlasoval jen 533 krát. MF DNES to zjistila, když po roce od ustavující schůze Sněmovny, která se uskutečnila loni na konci listopadu, mapovala práci poslanců. Za Babišovu neúčast při hlasování však stojí zejména jeho premiérské povinnosti, nabitý program i pracovní výjezdy do zahraničí.
„Máte pocit, že bych se flákal? Nejsem jen poslanec, ale jsem hlavně premiér a mým cílem je především hájit zájmy občanů jak doma, tak v zahraničí. Nevidím proto jediný důvod, proč bych měl vysedávat v Poslanecké sněmovně, když se tam stejně povětšinou řeší jen téma Babiš,“ prohlásil v reakci na dotaz MF DNES Babiš.
Zopakoval přitom, že coby premiér pracuje sedm dní v týdnu i dvacet hodin denně. „Pro příklad za posledních čtrnáct dní jsem spal tak tři čtyři hodiny denně,“ uvedl ministerský předseda s tím, že každý, kdo se zajímá o jeho práci, si o ní může udělat představu na jeho facebookovém profilu.
„Každý týden tam skládám účty občanům, co přesně jsem v daný týden dělal,“ dodal. Druhým nejméně aktivním poslancem na hlasování je Milan Chovanec z ČSSD. Ten už ale svou absenci nevysvětlil. Na dotazy nereagoval.
Další z „absentérů“ – ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD – vysvětluje svoji slabou účast ve Sněmovně počtem svých funkcí. „Na všech závažných hlasováních v Poslanecké sněmovně jsem byl přítomen. Vedle poslanecké činnosti jsem ale zároveň vykonával i časově náročnou funkci primátora Olomouce a od června 2018 jsem ministrem kultury. Musel jsem tudíž skloubit všechny pracovní povinnosti,“ uvedl Staněk s tím, že primátorem už od letošního listopadu není.
„A tak jsem přesvědčen, že se příště ve vaší anketě umístím na daleko pěknější pozici,“ uzavřel ministr kultury.
Naopak Lukáš Bartoň má na pravidelnou docházku prý čas. „To, že jsem druhý s nejvyšší účastí, mě těší. Je to ale nejen díky tomu, že jsem za uplynulý rok byl málo nemocný, ale i díky tomu, že nemám žádné další funkce a přivýdělky, což je bohužel v politice menšinový přístup,“ doplnil pirátský poslanec.
Z pěkných pozic v účasti na hlasování se těší poslanci SPD, Pirátů a také ANO, kteří obsadili prvních deset míst pomyslného žebříčku účasti na hlasování. „Je to zaměstnání jako každé jiné, takže účast beru jako povinnost,“ říká nejaktivnější poslanec Radek Rozvoral (SPD).
Promluvila jen jednou
Ojedinělým prvenstvím se po ročním angažmá na půdě Sněmovny může pochlubit poslankyně ANO Eva Matyášová. Oproti ostatním členům dolní komory se ona sama spolupodílela jen na jednom návrhu zákona a rovněž jen jednou se objevila u řečnického pultíku.
„Nejsem typ, který by rád zbytečně řečnil a ukazoval se před kamerou. K připravovaným novelám a odborným tématům ale samozřejmě vystoupím,“ uvedla pro MF DNES Matyášová, která chce naopak rokování ostatních řečníků okleštit.
„Chci představit citlivé změny v jednacím řádu týkající se právě počtu a délky poslaneckých vystoupení, podle vzoru vyspělých evropských demokracií a jejich parlamentů,“ poodhalila své plány poslankyně Matyášová.
Největšími sněmovními řečníky naopak podle očekávání jsou Jan Bartošek (KDU-ČSL), Petr Fiala (ODS) a Zbyněk Stanjura (ODS). O slovo se přihlásili na 19 schůzích ze zatím 23 uskutečněných.
Další výrazní řečníci jako Miroslav Kalousek (TOP 09) nebo Jaroslav Faltýnek (ANO) vystoupili na 18 schůzích. A premiér Babiš, který je v dolní komoře také dost slyšet, si vzal slovo pouze na třinácti.
Vláda versus opozice
Statistika, kterou MF DNES získala z dat na webových stránkách Poslanecké sněmovny, ukázala vedle absentérů nebo největších řečníků také to, že v předkládání poslaneckých návrhů zákonů vedou před vládními stranami tradičně ty opoziční.
Třeba každý poslanec TOP 09 se podílel na dvacítce návrhů zákonů, přičemž nejaktivnější poslanec ČSSD Jan Chvojka jich předložil třináct a nejaktivnější poslanec ANO Patrik Nacher jich dodal jedenáct. A to přesto, že jsou oba poslanci vládních stran.
Za tímto rozdílem ale bezesporu stojí fakt, že návrhy zákonů předkládá do Poslanecké sněmovny i vláda. Během jednoho roku, kdy se v čele kabinetů vystřídali Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš, jich do dolní komory poslala na sedmdesát plus dvakrát návrh zákona o státním rozpočtu.
Skupiny poslanců podaly 110 návrhů zákonů a jednotliví poslanci sedm. Opoziční poslanci jsou také mistry v podávání pozměňovacích návrhů. Nejvíc – 26 – jich dodala Věra Kovářová ze STAN.
