Fortelná Šlechtična pracovala, až se z ní kouřilo. Sloužila i v KLDR

Mezi nejlepší československé parní lokomotivy patří řada 475.1, která vznikla krátce po válce a v provozu na našich drahách vydržela až do konce parní trakce na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let.

Století československé techniky

Sledovat další díly na iDNES.tv

Po druhé světové válce trpěly obnovené Československé státní dráhy nedostatkem provozuschopných lokomotiv a železničních vozů vůbec. A to, co zde bylo k dispozici, představovalo po stránce typového složení široké portfolio logisticky nepříliš vhodné pro údržbářskou a opravárenskou činnost.

Tento nelichotivý stav se začal krátce po válce řešit například zařazením 80 amerických lokomotiv S160 (zkonstruovaných během války pro evropský provoz) do služeb ČSD, z toho bylo 60 zapůjčeno od UNRRA (United Nations Relief and Rehabilitation Administration) a 20 pronajato od USATC (U.S. Army Transportation Corps). Lokomotivy S160, určené původně pro válečnou dopravu americké armády, dostaly u ČSD označení řady 456.1. Po krátké době došlo k jejich bezúplatnému převedení do vlastnictví našeho státu.

Především však začínají vznikat nové typy strojů domácích. Jedním z nich byla i univerzální parní lokomotiva řady 475.1 z plzeňské Škodovky. Tato více než povedená a mezi jezdícím i nejezdícím personálem oblíbená lokomotiva dostala později přezdívku Šlechtična. Označení univerzální znamená její použití pro osobní i nákladní vlaky. Svými výkony v oboru maximální rychlosti tedy poněkud zaostává za lokomotivami rychlíkovými a v oboru tažné síly za speciálními těžkými lokomotivami nákladními s brutální adhezní hmotností.

Základní technické parametry Šlechtičny určíme z označení řady 475.1 podle Kryšpínovy metodiky. První číslice udává počet spřažených dvojkolí (zde tedy čtyři), z druhé číslice určíme připočtením trojky a vynásobením desítkou maximální povolenou rychlost 100 km/hod a třetí číslice udává po připočtení desítky zaokrouhleně tlak ne jednu spřaženou nápravu 15 tun.

První číslice za tečkou v daném kódu je tzv. konstrukční skupina, to znamená rozlišovací číslo typu, protože více typů lokomotiv může mít stejné parametry, a tudíž i základní trojciferné označení. První typ má označení 0, druhý 1 atd. A vše uzavíralo dvoj až trojciferné inventární číslo daného typu lokomotivy.

Když už jsme u těch čísel, tak lokomotivy 475.1 se zpočátku dodávaly s tendry řady 935.0, od šestapadesátého kusu pak s tendry řady 932.3. Zde první číslice udávala objem uhláku v m³ a následující dvě cifry objem vodojemu v m³.

Parní lokomotiva 475.125 (25. exemplář řady 475.1) byla po nějakou dobu zkušebně vybavena místo klasickými usměrňovacími kouřovými plechy speciálním plechovým kanálem v oblasti komína.

Parní lokomotiva 475.1141 (141. exemplář řad 475.1), s fotografií výše porovnejte rozdíl v zařízeních pro usměrnění kouřových plynů, zde jsou klasické usměrňovací plechy, které se u lokomotiv řady 475.1 objevily ve čtyřech různých mírně odlišných provedeních (další uvidíte ve fotogalerii).

Lokomotivu 57Lo, jak znělo tovární typové označení 475.1, vyráběla Škoda Plzeň v letech 1947 až 1950 v celkovém počtu 172 kusů. Z tohoto množství jich 147 odebraly ČSD a zbývajících posledních 25 putovalo v roce 1951 v rámci internacionální pomoci do Severní Koreje.

Po technické stránce patřila Šlechtična ve své době mezi nejmodernější lokomotivy z celosvětového hlediska. Dostala především účinnější kotel se spalovací komorou a varníkem, který razantně zvyšuje přímou výhřevnou plochu kotle. A protože je to pro výrobu technologicky náročný prvek, objevuje se ve stavbě parních lokomotiv až takto pozdě.

Dodatečně byly naše Šlechtičny osazovány mechanickým přikladačem uhlí Standard Stocker francouzské konstrukce. Odtud také plyne starší přezdívka této lokomotivy Štokr, která nezní zdaleka tak vznešeně jako Šlechtična. Nakonec vše dobře dopadlo a jméno Štokr si pevně sedlo na těžkou nákladní lokomotivu řady 556.0, i když je pravda, že u 475.1 se to zařízení objevilo asi dříve.

Šlechtičny sloužily poctivě po dlouhá desetiletí, v závěru kariéry byly zbývající odsouvány ne méně důležité tratě a poslední vyřadily naše státní dráhy v roce 1980. Několik jich přežilo ve hmotné podobě do dnešních dnů, z toho čtyři jsou k 29. listopadu 2018 provozuschopné a zájemci z řad veřejnosti se s nimi mohou setkat na různých nostalgických jízdách.

Více informací o lokomotivě 475.1 přináší video ze seriálu Století československé techniky.

Provozuschopné lokomotivy řady 475.1

České dráhy provozují dva stroje, konkrétně 475.101 (dle evidenčního čísla 01 by to měl být první exemplář této řady) a 475.179.

Třetí exemplář v České republice s číslem 475.111 patří občanskému sdružení Iron Monument Club Plzeň (IMC), které ji nechalo v 90. letech zrekonstruovat do provozuschopného stavu.

Čtvrtá provozuschopná Šlechtična 475.196 má svůj domov na Slovensku, kde se o ni stará Spolok Výhrevne Vrútky.