Některé úlomky vápencových desek podle ministerstva památek pocházejí z 12. dynastie (založené v roce 1991 před naším letopočtem) a 20. dynastie (založené v roce 1196 před naším letopočtem), tedy z období Střední a Nové říše.
Nápis na jednom z úlomků odkazoval na významného boha Atuma, který byl viněn ze záplav Nilu v letech 664-332 před naším letopočtem, uvedl šéf archeologické mise, německý egyptolog Dietrich Raue.
Úlomky byly objeveny v Mataríji ve východní Káhiře. Oblast byla kdysi součástí starověkého města Héliopolis, neboli města slunce.
Za poslední dva roky se v Egptě podařilo odhalit několik významných nálezů, na kterých se podíleli i čeští vědci. Před rokem nedaleko Káhiry odkryli dosud neznámý chrámový komplex z doby před 3300 lety a letos v říjnu oznámili objev hrobky vysokého hodnostáře a králova důvěrníka Kairese, který žil před 4,5 tisíci lety (více o objevu zde).
Egypt doufá, že nové archeologické nálezy posílí cestovní ruch. Od svržení někdejšího prezidenta Husního Mubaraka v roce 2011 totiž turistika značně utrpěla, především kvůli násilnostem. Cestovní ruch tvoří významnou část egyptské ekonomiky.
