Kde najít Kleopatru? Velká tajemství starého Egypta stále ukrývá písek

aktualizováno 
Čeští archeologové vyřešili jednu ze záhad starověkého Egypta: otázku ukládání soch do pohřebních komor. Jiné ovšem stále zůstávají nevysvětleny. Jaké záhady lákají české egyptology, zjišťoval redaktor magazínu Víkend MF DNES.

Některá tajemství starého Egypta stále čekají na své objevitele. Mohou jimi být čeští archeologové? Ilustrační snímek | foto: AP

Kde je pohřbena Kleopatra? Kde odpočívají ostatky Alexandra Velikého? A kde leží Imhotep, bájný stavitel Džoserovy pyramidy? České egyptology dráždí nezodpovězené záhady starých časů. Vůbec není vyloučeno, že je jednou rozluští. Tak jak se to týmu Miroslava Bárty před pár dny povedlo s jiným tajemstvím, které rozklíčoval při prozkoumávání hrobky kněze Kairese v Abúsíru. Psali jsme: Češi odkryli v Egyptě hrobku superúředníka a vyřešili záhadu starověku.

„Před vápencovým sarkofágem se jako zázrakem zachovala v původním uložení žulová socha se zbytky barev a dalšími tituly,“ píše se na webu Českého egyptologického ústavu. „Právě nález této sochy představuje řešení dlouholetého problému, zda Egypťané v době staré říše ukládali sochy do pohřebních komor. Na základě tohoto objevu je zřejmé, že ano.“

Možná namítnete, že hollywoodské filmy na nás chrlí mysteria troufalejšího typu: oživlé mumie, faraonovy kletby, spekulace o mimozemské pomoci př istavbě pyramid. Skutečná krása Egypta, jeho šmrnc i každodennost, střípky dávné slávy se však pro odborníky skrývají i vméně fantastických otázkách.

Objevy století?

„Egypt je plný záhad. Nejen těch velkých typu stáří sfingy, ale i na první pohled drobnějších,“ souhlasí egyptoložka Veronika Dulíková. Třeba místo posledního odpočinku Kleopatry patří bezesporu k populárním tajemstvím.

Královna z rodu Ptolemaiovců se 12. srpna roku 30 př. n. l. nechala uštknout hady poté, co zemřel její milovaný Marcus Antonius. Byli pochováni spolu, jen se neví kde. Hojně zmiňovanou teorií je, že mohli skončit pod chrámem bohyně Isis v Abúsíru. I nejnovější výzkumy potvrdily, že se v hluboké šachtě 50 kilometrů od Alexandrie vyskytují tři neprobádané komory. „Může to být největší objev 21. století,“ tvrdí egyptský politik Zahi Hawass.

Čeští archeologové odkryli v egyptském Abúsíru vápencovou hrobku vysoce...

Čeští archeologové odkryli v egyptském Abúsíru vápencovou hrobku vysoce postaveného úředníka z poloviny páté dynastie.

U toho zatím zůstalo, temnotu spekulací dosud nikdo nerozptýlil. A podobné je to s největším vojevůdcem starověku Alexandrem Velikým. Zemřel roku 323 p ř. n. l. v Babylonu. Možná na otravu, možná na malárii. Nejpravděpodobnějším místem, kam byl poté uložen, je egyptská Alexandrie; o tamním mauzoleu se koneckonců zmiňují i starověcí historikové.

Fotogalerie

Polští archeologové to nedávno mohli potvrdit. Před pár měsíci přišli s tím, že po staletích nejistoty zřejmě Alexandrovu hrobku doopravdy našli. Napovídal tomu objev skleněného sarkofágu s kostrou neznámého muže.

Ostatky se momentálně zkoumají radiokarbonovou metodou, aby se zjistilo jejich stáří. Budou-li časově odpovídat, porovná se nebožtíkova DNA s tou od Alexandrova otce Filipa II.

„Jenže Alexandr se s Kleopatrou v egyptologii řeší pořád dokola. Čas od času se vždycky někdo vynoří, že už přišel na stopu, ale dosud nikdy to nebylo potvrzeno,“ namítá Dulíková. „My třeba máme jiný sen. Najít hrob Imhotepa.“

Hledá se velekněz

Imhotep byl veleknězem chrámu slunečního boha Rea a architektem nejstarší egyptské pyramidy z období kolem roku 2600 př. n. l. Po své smrti byl zbožštěn, uctívali ho i pozdější panovníci, našly se jeho votivní sošky. Svému současníkovi králi Džoserovi byl velmi blízký, snad dokonce pocházel ze stejné rodiny. Proto by Imhotepova hrobka mohla stát poblíž Džoserovy pyramidy v severní Sakkáře.

„Je tam jeden kopec, který by tomu teoreticky mohl odpovídat,“ naznačuje Dulíková. „Důležití hodnostáři si pro své hrobky většinou vybírali vyvýšená místa, bývá to jedno z užitečných vodítek. Pravidel je pochopitelně víc, při své práci propojujeme různé metody. Pomáhají nám i detailní satelitní snímky, na nichž jsou často poznat obrysy hrobek.“

Vsadit si na to, že Imhotepa po staletích jako první spatří české oči, není praštěná sci-fi. Egyptologové od Vltavy jsou uznávaní machři, v lokalitě Abúsír poblíž Káhiry už objevili hrobky královny Chentkaus III., princezny Šeretnebtej a šéflékaře Šepseskafancha.

Nicméně Imhotep, to by byla ještě jiná liga. Učiněný svatý grál! „Najít ho,svět by byl vzhůru nohama,“ svěřil se nedávno s úsměvem český šéfegyptolog Miroslav Bárta. „Jeto asi sen, který se nikdy nesplní, ale ta hrobka musí být někde v oblasti, kde pracujeme. Možná dokonce na naší koncesi.“

Tři nejslavnější egyptské objevy

Tutanchamon - Nevýrazný faraon vládl jen devět let, ale objev jeho hrobky z roku 1922 byla událost. Zachovaly se netknutá pohřební výbava, sarkofág i zlatá posmrtná maska.

Hieroglyfy - Díky nálezu tzv. Rosettské desky v roce 1799 se podařilo rozluštit hieroglyfy (staroegyptské znakové písmo), sdělení bylo totiž současně sepsáno i v řečtině.

Sfinga - Teprve v roce1905 od ní byl odhrabán písek, a ukázalo se tak celé její tělo. Je největší sochou na světě, která byla zhotovena z jednoho bloku kamene.

Než se však jeho týmu zadaří s něčím tak epochálním, musí se smířit s objasňováním méně okázalých záhad. Jako třeba té ze šest let starého nálezu hrobového komplexu už zmíněné Šeretnebtej. Jedna z vedlejších hrobek tehdy patřila Neferovi, ve své době mocnému ministrovi. Poblíž spočíval jeho syn, který zemřel v pubertě. A mládencův hrob měl netradiční podobu – hoch byl zasypán pískem, zalit bahnem, až pak přikryt víkem.

„Nebyla to úplná novinka. Něco takového nacházeli i naši kolegové před sto lety. Protože si to neuměli vysvětlit jinak, mínili, že písek s bahnem tam byl zanesen dodatečně přirozenou cestou, zásluhou přírody. My si ale dneska myslíme, že se to dělalo schválně. Důkazem jsou sarkofágy z Gízy, do kterých bylo bahno nalito, aniž by se vyskytovalo kdekoli kolem,“ míní Dulíková.
„Máme za to, že to mělo co dělat s vírou v boha Usira. Bahno mělo zřejmě znamenat znovuvzkříšení.“

Neferův syn byl vůbec něco pro české koumáky. Zvláštní na jeho pohřební komůrce byly i dvě nepálené cihly uložené v zapečetěné dřevěné skříňce. K čemu měly sloužit? Češi si zatím nejsou úplně jisti, předpokládají, že by mohly nějak souviset s chlapcovým porodem. V Africe si totiž někdy ženy dodnes při porodu sedají na cihly. Je tedy možné, že Neferova syna pohřbili s uchovanými cihlami, na kterých kdysi dávno přišel na svět. Ani tohle ovšem zatím nelze tvrdit s jistotou.

Ono taky požadovat okamžité odpovědi na všechna tisíciletá egyptská tajemství, to v řemesle vyžadujícím pokornou trpělivost prostě nelze. Nakonec i ta fáze nejistoty a postupného rozkrývání záhad má něco do sebe, jak naznačuje Bárta, když mluví o tom svém vysněném Imhotepovi: „Vlastně zároveň doufám, že ho nikdy nenajdu. Pak bych totiž musel začít snít o něčem jiném.“

Autor:

Nejčtenější

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Na Poštovnu dorazil jediný dobrovolník, i tak je bouda ze sněhu venku

Odklízení sněhu u Poštovny na Sněžce (17.1.2019).

Jen jeden dobrovolník vyslyšel už ve čtvrtek volání o pomoc z Poštovny na Sněžce. V bílé tmě a extrémním větru...

SLEPÁ MAPA: Tvrdá lekce zeměpisu. Najděte evropské řeky

Ilustrační snímek

Labe, Temže, Dunaj. Kdo by neznal názvy těchto významných evropských řek. Jejich královnou je jednoznačně Volha,...

Běžkaři mají skvělý rok. Podívejte se na přehled parádních tratí v Česku

Zaniklá obec Chaloupky

Letošní zima se může pochlubit nadprůměrnou sněhovou nadílkou. Záchranáři sice momentálně varují před výlety na...

Koloběžkou do Španělska. Žena z Tanvaldu jela poděkovat za život

Martina Josífek Zelinková na své pouti

V roce 2017, ve 46 letech, jí diagnostikovali zhoubný nádor. Po krátké, ale zničující léčbě sedla na koloběžku a odjela...

Další z rubriky

VIDEO: Svátky světla ve Španělsku nahnaly koně do plamenů

Festival Luminarias (18.1.2019)

Každý rok se v půlce ledna sejdou obyvatelé vesničky San Bartolome de Pinares ke Svátku světla. Ve večerních hodinách...

Svět nejsou jen války, sopky a kolony na D1, říká cestovatelka

Cestovatelka Dana Trávníčková

Navštívila sto dvacet zemí, viděla všechny světadíly a ve své současné životní etapě o nich píše. „Jak svět ve...

Lidstvo se musí oteplování planety postavit, říká polární vědkyně

Marie Šabacká

Marie Šabacká tráví až třetinu roku na Špicberkách. V ledovcích vymrzlého souostroví Severního ledového oceánu hledá...

Najdete na iDNES.cz