Před dvěma roky skončila modernizace dráhy mezi Hradcem Králové a Trutnovem asi za 850 milionů korun, ale ze slibů vyšší rychlosti, komfortu a nových souprav zbyly jen rozpaky. Nic z toho se navzdory vysokým nákladům nestalo.
Teď se však začíná rodit železniční plán, který by divnou pachuť spolehlivě přebil, zvažuje se stavba druhé koleje nejen z Prahy do Hradce, ale dokonce až do Trutnova a budování Vysokovské spojky a tedy významné zkrácení cesty po kolejích do Náchoda. Ve hře je dokonce elektrifikace „krkonošské“ dráhy.
Projekt druhé koleje z Prahy do Hradce se začne realizovat už příští rok, kdy stavaři na čtyři roky zaberou asi čtrnáctikilometrový úsek Mstětice - Praha Vysočany, kde se mají proinvestovat přes čtyři miliardy korun.
Do roku 2030 prý bude hotová celá dvoukolejka, která má přinést opravdu výraznou úsporu času. Dnes trvá cesta rychlíkem z Hradce do Prahy 98 minut, po modernizaci a zvýšení rychlosti až na 160 kilometrů za hodinu vlaky by však úsek projely za 63 minut. Kdyby se splnily i úvahy o trutnovské dvoukolejce, trasa do Krkonoš by zabrala jen 40 minut navíc.
Kraj za druhou kolej silně lobbuje, ministerstvo dopravy v září kývlo na zhotovení studie proveditelnosti.
„Jde o studii proveditelnosti spojení Hradec Králové - Trutnov - Svoboda na Úpou včetně spojení Náchod - Broumov s cílem zvýšit rychlost a stejně tak kapacitu, pokud se ukáže jako nedostatečná. Doba zpracování je plánována na 18 měsíců s očekávaným ukončením projektu v březnu 2020,“ uvádí Lenka Rezková z tiskového oddělení ministerstva dopravy.
„Studie má za úkol prověřit, jestli je smysluplné v některém dílčím úseku začít dál připravovat zdvoukolejnění,“ doplňuje mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Marek Illiaš.
Spojka má logiku a smysl
Studie kromě finanční náročnosti odpoví i na dotazy kolem modernizací nádraží, zabezpečovacích zařízení nebo ekonomické návratnosti.
„Druhá kolej až do Trutnova byla důvodem, proč jsem opakovaně jednal na ministerstvu dopravy. Výsledkem je schválení výjimečné studie proveditelnosti, která má mimochodem s konečnou platností zodpovědět, jak se stát postaví k záměru Vysokovské spojky. Já nechci, aby se na modernizované trati do Trutnova už nic nedělalo. Nesplňuje to, co potřebujeme, například objednávat více spojů. Také doufáme, že se bude uvažovat i o elektrifikaci. I na to ale odpoví studie,“ říká náměstek hejtmana pro dopravu a nově i senátor Martin Červíček (ODS).
Vysokovská spojka by díky narovnání tratě mezi Českou Skalicí a Náchodem přinesla dvacetiminutovou úsporu času. Dosud se o ní 70 let jen mluvilo. Zatím posledním posunem byla územně-technická studie z roku 2004. „Spojka je součástí studie, protože je zadaná jako ypsilon, tedy dvojice provázaných ramen Hradec Králové – Krkonoše s odbočkou na Náchod – Broumovsko,“ vysvětluje Illiaš.
„Vysokovská spojka se konečně začala brát vážně, což je skvělá zpráva, protože má logiku a smysl. Skutečně cítím, že se věci pohnuly a je nabíledni, že pokud se uvažuje o dvoukolejce a elektrifikaci, musí se začít řešit rovněž klíčové spojení s Polskem, s Wroclawí a Walbrzychem,“ upozorňuje starosta Náchoda Jan Birke (ČSSD), který je rovněž častým hostem na ministerstvu dopravy i Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
Už za dva týdny ho čeká mimořádně důležitá schůzka na ŘSD o obchvatu města.
Se současnou legislativou nepostavíme ani metr
Druhá kolej až do Krkonoš je sice zatím velmi nejistá, ale podle starosty Trutnova má smysl.
„Nedávná a nákladná rekonstrukce trati nesplnila účel, protože nepřišlo avizované zrychlení. Pokud to chtějí udělat, je to jedině dobře. Plán už je to letitý,“ konstatuje Ivan Adamec (ODS).
Zda se druhá kolej v Hradci rozjede do tří stran, tedy do Pardubic, do Chocně přes Týniště a nakonec do Trutnova, se rozhodne při výstavbě dvoukolejky z Prahy.
„Tato trať je rozdělena na deset úseků, které se budou modernizovat jako samostatné stavby. Výsledkem bude nová dvoukolejná trať připravená na rychlost 160 kilometrů za hodinu v celé délce,“ slibuje Illiaš ze SŽDC.
S druhou kolejí do Trutnova nesouvisí vysokorychlostní železniční trať (VRT) z Prahy do Wroclawi, jež by mohla protínat Hradec a právě i Trutnov. S Hradcem o trasu do Polska na dálku soupeří i Liberec a velmi opatrně se hovoří o výstavbě se začátkem asi za 15 let.
„I tak je správné mít představu, jak by region mohl vypadat. Je to vize, ke které jsme se přihlásili a čekáme na první výsledky vyhledávací studie. K VRT se nehlásíme jen ze sportu, byli bychom rádi, kdyby studie řekla, že náš region je pro dráhu nejpřijatelnější. Ostatně, jak se seznamuji s okolnostmi, které náš region nabízí, jsem přesvědčen, že by ji bylo lepší vést zrovna přes nás,“ říká Červíček.
„Ale nejdříve ze všeho se musí změnit legislativa, jinak se nepostaví ani metr vysokorychlostní dráhy,“ podotýká Adamec.
